Na úskalí plánování a budování moderní městské infrastuktury jsme se ptali projektanta inženýra Petra Hrdličky.
Otázka má několik rovin. Začnu od konce. Nebezpečí, že „než něco vybudujeme, bude dnešní technologie již zastaralá“, tu bude vždycky. Dobrým příkladem může být masivní kabelizace telekomunikačních sítí metalickými kabely v 90. letech minulého století, tedy v době, kdy vyspělý svět začal přecházet na optické sítě. Kdybych to měl říct sportovní terminologií, tak není dobré běžet tam, kde se míč nachází v danou chvíli, ale tam, kam míč svým pohybem směřuje.
Já nemám termín „modrozelená infrastruktura“ moc rád. Evokuje totiž dojem, že se jedná o zcela novou odbornou disciplínu, a tedy o potřebu nových odborníků, o potřebu nových součástí projektových dokumentací, nových výkresů a příloh. Ve skutečnosti se jedná o nový přístup k řešení hospodaření s dešťovými vodami, návrhu zeleně a úprav veřejných prostranství. Přístup, který vyžaduje daleko těsnější spolupráci architektů, krajinných architektů, dendrologů a městských inženýrů. Pokud z toho děláme samostatný obor, stává se, že se k problematice nehlásí nikdo z nich a návrh zpracuje nový rychlokvašený „specialista“ bez širších zkušeností. Nicméně pojem se stává se tak frekventovaným, že se mu asi nevyhnu.
Infrastruktura města zakletá v čase a legislativě
Tak tedy u zmíněné modrozelené infrastruktury je samozřejmě problémem, že ve stávajícím obytném území zejména v centrálních částech měst je realizována jednotná kanalizační síť a nové prvky oddělující srážkovou vodu v rámci modernizace zástavby je pak možné zaústit pouze do jednotné kanalizace. Tady nevidím hlavní problém v dlouhých časových prodlevách.
Myslím, že daleko větším problémem je jakési legislativní zakletí. Mám zkušenost z přípravy regulačního plánu centra jednoho statutárního města, kde se nachází stávající jednotná kanalizace, a kde není recipient pro odvádění srážkových vod. V plánu jsme navrhovali novou oddílnou kanalizaci a bylo počítáno s etapovým řešením, kdy bylo nutné v první etapě, než bude celý systém dokončen, provizorně napojit nově vybudovanou dešťovou kanalizaci (odvádějící hlavně přepady z opatření pro hospodaření s dešťovou vodou) do stávající jednotné kanalizace. Celý návrh byl v rámci projednání smeten ze stolu s tím, že legislativa neumožňuje napojování dešťové kanalizace do kanalizace jednotné. Při takovém přístupu pak nelze přebudování systému prostřednictvím postupných kroků řešit.
Další problém rozvíjející se modrozelené infrastruktury vidím v tom, že řada lidí (klientů, představitelů měst, ale i architektů) nabyla dojmu, že vsakováním lze kompletně vyřešit problematiku nakládání se srážkovými vodami bez ohledu na geologické podloží, míru intenzity zástavby, sklon území a další technické návaznosti. Rozhodně nechci význam opatření pro hospodaření se srážkovými vodami snižovat, ale je nutné si uvědomit, že mají své limity. Že obvykle musejí mít bezpečnostní prvek (přepad nebo regulovaný odtok) do dešťové kanalizace nebo recipientu. Při dobrém návrhu a vhodné kombinaci akumulačních a vsakovacích prvků je možné dosáhnout významných přínosů pro vodní režim ve městě i v širším návazném území. Zároveň ale tyto prvky nemohou být dimenzovány na eliminaci extrémních přívalových srážek, na jejichž odvedení musí být v zastavěném území měst realizována další opatření.
Jak tedy začít budovat moderní ekologicky a ekonomicky fungující sítě měst?
Dobrým krokem, jak postupně začít zlepšovat modrozelenou infrastrukturu měst (ale i energetickou situaci) je implementace dílčích opatření u jednotlivých objektů. Může se jednat o zelené střechy, dešťové zdrže s akumulací a vsakováním, systémy pro využívání dešťové vody v objektech, solární panely na objektech apod. A postupné včleňování těchto prvků do úprav veřejných prostranství. U nových projektů už je podobné řešení nakládání se srážkovými vodami normální. Jak bude takových prostranství přibývat, začne se jevit prostor bez jakéhokoli řešení hospodaření se srážkovými vodami nepatřičným a nepřijatelným. Jedním z úkolů městského inženýra je, aby na to byla města připravena.
O městském inženýrovi, jeho funkci a poslání jsme si s Petrem Hrdličkou povídali v minulém článku. Nenechejte si ujít už nic z obsahu portálu ESTAV.cz a aktivujte si týdenní mailový zpravodaj zdarma.
Sdílet / hodnotit tento článek