Je dobré znát oprávněný (legislativně podepřený) rozsah práv, kterými soused disponuje, a to jak z pohledu veřejného stavebního práva či podle nového občanského zákoníku, který sousedská práva rovněž upravuje. Nejprve si musíme souseda přesně definovat. V dalších dílech seriálu si probereme sousedské vztahy z pohledu občanského zákoníku i stavebního práva.
Kdo je vlastně můj soused?
Současné právo legální definici nenabízí. Z pohledu soukromého práva a jeho výkladové praxe je sousedem každý (fyzická nebo právnická osoba), kdo má společnou hranici s Vašim pozemkem.
Veřejné právo skrze stavební zákon (zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších novel) vymezuje okruh účastníků řízení, tedy osob, kterým zákon přiznává veřejná subjektivní sousedská práva. V souvislosti s vymezením okruhu účastníků řízení hovoří o osobách, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (např. § 85 odst.2 písm. b). V případě jednodušších postupů, kdy stavební úřad nevede správní řízení, ale vydává „souhlasy“ (územní souhlas, souhlas s ohlášenou stavbou), se jedná o osoby, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn (např. v případě ohlášení §105 odst. 1 písm. f)
V souvislosti s vymezením okruhu osob je třeba ale upozornit na právní názor Ústavního soudu, který již dříve judikoval (nález č. 96/2000), že takto pojatá legální definice, absolutně vylučuje možnost pojmout za účastníky řízení i vlastníky jiných sousedních pozemků než pozemků, které mají společnou hranici s pozemkem, který je předmětem řízení. Tedy například i vlastníky pozemku "za potokem", "za cestou", jejichž práva mohou být v řízeních dotčena, v případě že je zjevné, že i přes neexistenci společné hranice mohou být práva nemezujícího souseda dotčena. Proto i v ojedinělých případech může do Vašeho stavebního záměru zasáhnout i osoba, která nemá společné (mezujícící) hranice s Vaším pozemkem.
Abyste se tedy vyvarovali případným nepříjemnostem, doporučujeme již před zahájením projekčních činností a přípravy stavby zajít si na místně příslušný stavební úřad, kdy by Vám pracovníci měli sdělit předpokládaný okruh účastníků řízení pro realizaci stavebního záměru, případně se můžete zeptat na vhodnost navrženého stavebního záměru ve vazbě na územní plán a charakter stávající zástavby v místě včetně orientačních podmínek pro umístění a provedení ve vazbě na dotčené orgány.
Právní úprava
Právní úprava sousedských práv je součástí všech civilních kodexů. Upravuje je i nový občanský zákoník. Z pohledu realizace staveb jde zejména o ochranu vlastníka stavby či pozemku v pokojné držbě (užívání) jeho stávajících nemovitostí včetně příslušenství (porosty, vedlejší stavby a zřízení) a ochranu před imisemi, které by mohly vnikat na pozemek či stavbu a poškozovat či omezovat její užívání ze sousedních pozemků. Veřejnoprávní úprava, kterou představuje zejména stavební zákon, představuje ochranu vlastníka pozemku či stavby před „zjevně nevhodnými“ stavebními záměry souseda či těmi, které jsou v rozporu s územním plánem.
Sdílet / hodnotit tento článek