Domovní řád = pomocník pro nastavení vztahů mezi sousedy
Právní předpisy vymezují základní práva a povinnosti obyvatelů bytových domů při užívání bytů a společných prostor. Domovní řád může tato pravidla konkretizovat a podat je obyvatelům domu co nejsrozumitelněji, aby po jeho přečtení bylo každému jasné, jak se má v domě chovat. Nejčastěji jsou specifikována pravidla týkající se dodržování klidu, chování zvířat, bezpečnosti domu apod. V případě společenství vlastníků bytových jednotek je domovní řád součástí stanov, a v domech ve vlastnictví bytových družstev pak bývá obsažen buď ve stanovách nebo přijímán samostatným rozhodnutím. Dlouhodobě se diskutuje o možnostech společenství vlastníků nebo bytových družstev ukládat ve stanovách svým členům peněžité sankce za porušování jejich povinností. „Možnost sankcionovat nedodržování pravidel se nabízí zejména u povinností, která vlastníkům bytů nebo členům bytových družstev stanoví přímo zákon. Peněžitá sankce by zřejmě musela vyplývat ze stanov společenství vlastníků nebo bytového družstva. Soudní praxe však v tomto zatím není dostatečně ustálená,” říká Kateřina Horáková z legislativně-právního oddělení Svazu českých a moravských bytových družstev. Právo ukládat peněžité sankce formou smluvních pokut se zvažuje i ve vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem bytu, přičemž zakotvení tohoto práva přímo do textu zákona by se případně mohlo týkat novely občanského zákoníku.
Obraťte se na bytové družstvo nebo společenství vlastníků
V případě, že se soused chová nevhodně a ani na výzvu poškozené osoby nemá snahu o nápravu, je možné řešit problém na úrovni bytového družstva nebo společenství vlastníků. Při opakovaném nebo závažném porušování členských práv a povinností může bytové družstvo poslat členovi písemnou výstrahu, ve které je upozorněn na možnost vyloučení. Pokud ani v přiměřené lhůtě s porušování povinností nepřestane a neodstraní nepříznivé následky, může družstvo takového člena vyloučit, a tím mu zaniká právo nájmu družstevního bytu a má povinnost se z bytu vystěhovat. „Tento postup nemůže uplatnit společenství vlastníků, kterému nepřísluší rozhodovat o členství ve společenství vlastníků, ani nemůže problematického souseda zbavit vlastnictví bytu. Avšak v případech, kdy se některý z vlastníků jednotek chová takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje práva ostatních vlastníků, může soud na návrh společenství vlastníků nebo na návrh dotčeného vlastníka jednotky nařídit prodej jednotky tohoto vlastníka,” doplňuje Kateřina Horáková. K nařízení prodeje jednotky může dojít, pokud bude vlastník porušovat povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu. K uplatnění tohoto práva je ale nutné úspěšné absolvování dvojího soudního řízení, které nezřídka trvá několik let, proto se tento právní nástroj v praxi moc nevyužívá. Novela občanského zákoníku, kterou projednává Poslanecká sněmovna, uvažuje o zjednodušení tohoto právního nástroje a o odstranění nutnosti projít předem jedním soudním sporem. Vyžadovalo by se pouze, aby se na neúnosnosti soužití shodla většina všech vlastníků. Závažnost situace by pak řešil soud přímo v řízení o prodeji jednotky.
Kontaktujte orgány veřejné správy
Problémové chování souseda je možné oznámit také příslušným orgánům – policii, krajské hygienické stanici, obecnímu úřadu apod. Především v případě, kdy se jedná o opakované rušení nočního klidu, je na místě přivolat Městskou policii. Jestliže sousedé působí hluk mezi 22. až 6. hodinou ranní, dopouští se přestupku proti veřejnému pořádku, za který lze uložit pokutu až do výše 10 000 korun. Na policii se nebojte ozvat ani pokud v bytovém domě máte “nájemníka” v podobě ustavičně štěkajícího psa, a váš soused odmítá situaci řešit. Kontaktovat v tomto případě můžete i městský úřad, hygienu nebo veterinární správu (při podezření, že jsou zvířata v bytě týrána nebo chována v nevhodných podmínkách) – pokud se sejde více stížností, budou mít pro úřady větší váhu. Obvykle se stížnosti projednávají před přestupkovou komisí příslušného obecního (městského) úřadu.
Sousedská žaloba
Pokud obtěžování pokračuje i přes snahu vyřešit problém mimosoudně, můžete uplatnit tzv. sousedskou žalobu, tj. žalobu, která sousedovi vymezí povinnost zdržet se protiprávního jednání na základě soudního rozhodnutí (nebo případně vykonat nějakou povinnost). Nový občanský zákoník káže, že vlastník se zdrží všeho, co způsobí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek souseda v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání. Vlastníkům jakékoliv nemovitosti (včetně bytu nebo nebytového prostoru) tak zákon zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Spojení “nepřiměřené místním poměrům” je stěžejní, ale zároveň se složitě měří a není v zákoně přesně definováno. Pokud by vám například vadil zápach z cigaret, bude muset žalobce prokázat, že je v bytě přítomný pach, který podstatně omezuje obvyklé užívání bytu. Jestliže spor vyhrajete, a soused ve svém jednání pokračuje, může být vaše právo vymáháno uložením pokuty (do 100 000 korun, i opakovaně).
Důkazní břemeno leží vždy na poškozeném
„V případě, že se rozhodnete domáhat svých práv pomocí sousedské žaloby musíte počítat s tím, že důkazní břemeno leží na vaší straně,” upozorňuje Kateřina Horáková. V případě hluku může sloužit jako důkaz kontrolní měření decibelů, případně návštěva bytu, který je hluku vystaven, a zdokumentování situace nezávislými svědky. Kontrola přímo v bytě, ze kterého závadné účinky na sousedy vychází, bývá obvykle nemožná, neboť soused, který odmítá vyjít ostatním obyvatelům domu vstříc „po dobrém“ obvykle nikoho do jím užívaného bytu nepustí. Doporučuje se tak vyhledat služby advokáta, který se v této problematice vyzná a dokáže poradit, jak v konkrétním případě postupovat.
Sdílet / hodnotit tento článek