Že bydlení ve městech nevyjde lacino, to velkým překvapením není. Ceny bydlení v metropolích už po léta dosahují a překonávají hranice nových extrémů. Ani město na Seině, Paříž, není výjimkou. Záleží pochopitelně, po bydlení v kterém konkrétním arrondissementu zatoužíte. Ale pokud to bude někde mezi 6. a 7., připravte se na to, že si pořádně připlatíte. Zprůměrovaná suma za metr čtvereční bytové plochy se tu počítá na 15 000 eur, tedy asi 370 000,- korun. Prý za tím stojí tlak realitního trhu, spekulace s nemovitostmi, nepopiratelná kvalita bydlení ve městě, rostoucí atraktivita Paříže na místní i celosvětové úrovni. Výsledkem nicméně je, že sehnat tu byt je téměř nemožné. Pokud tedy nehodláte proinvestovat svou hlavní výhru z loterie.
Řemeslné hledání lepších řešení
Různá omezení pak dopadají i na ty šťastné, kteří už bydlení mají jisté. Až nečekaně tradičním modelem tu totiž po generace bylo „přirozené“ sdružování bytů. Bydlíte v malém, ale s dětmi na cestě přikoupíte sousední byt nebo pokoj přes chodbu. Vždycky to nějak šlo zařídit. A když děti odrůstají domácímu hnízdu, po pokojích zase pronajímáte, prodáváte. Tenhle model se už ale přežil, protože i malá garsonka má cenu garáže plné ojetých aut. V posledních (dvou) letech také enormně narostl tlak na plné využívání prostoru bytů. Může za to covid - zvýšení podílu práce z domu, domácí učení a samostudia během karantén. Pařížané se tak horko-těžko učí vyžít na prostoru, který se jim skromnými rozměry užitné plochy stále bolavěji připomíná.
Tam, kde jedni vidí problém, mohou druzí nalézt příležitost. Což je i případ Pierre Escobara a Yvanny Herbé, architektů z l'atelier Nomadic Architecture Studio. Ti se poslední čtyři léta profesně specializují v oblasti „rozšiřování“ pařížských bytů. Ne že by jim vyloženě přidávaly neexistující chybějící metry, ale uzpůsobují plány stávajících malých domácností tak, aby se i ve výměrou skromných bytech v centru Paříže dalo slušně žít a fungovat. Z koníčku podněcujícího kreativitu se u nich stalo řemeslo. A podle obyvatel hlavního města Francie navýsost užitečné, což dokládají čtyři desítky realizací z posledních tří let. To už je tempo, které o něčem vypovídá.
Typové i atypické zakázky
Nával takových zakázek by pochopitelně nebylo možné řešit v takovém sledu, pokud by se vždy jednalo o originální problém. Nicméně výzvy, na něž l´atelier naráží, se zhusta opakují. „Podařilo se nám identifikovat několik modelových příkladů, od nichž se naše práce odvíjí,“ zmiňuje Escobar. Typická je například přestavba podkrovní plochy, tzv. chambre de bonne, na prostor k obývání. Anebo přidání ložnice pro dítě do již tak dost malého bytu. Jak sami říkají: „Posláním architekta je aktivně se podílet na hledání kvalitativních řešení, v souladu s aktuálními problémy. A nedostatek místa, tedy spíše nevhodně komponovaný stávající prostor, je problémem většiny starších bytů v Paříži.“
Renovace a rekonstrukce apartmánu Michelet (zahájená v roce 2019, dokončená letos), je pak příkladem dalšího modelového řešení. Nového rozvržení plánu bytu tak, aby každému z obyvatel garantoval alespoň 10 metrů čtverečních osobního prostoru. Což činí byt o rozloze užitné plochy 50 metrů čtverečních a s pěti obyvateli skutečně místem naplněným až po okraj. Výzvu přitom neulehčilo, že děti už byly vlastně dospělé (18, 15 a 7 let), takže zvlášť ty odrostlejší si už o nějaké místo pro sebe dost říkaly. Architekti si tu mohli vyzkoušet plnou škálu svých „optimalizačních“ řešení. Jak postupovali?
Špatné i dobré zprávy
První fází je u nich vždy diagnostika. Ta odhaluje možnosti a omezení projektu. V tomto případě pak zdůraznila několik prvků. Za prvé, celkový půdorys bytu je téměř čtvercový, což je výhoda k rozmístění jednotlivých zón a pokojů. Dále pak, navzdory své malé velikosti, byt probíhá zepředu do zadní části budovy a je dlouhý pouhých sedm metrů.
Proto bude každý prostor těžit z maximálního množství přirozeného světla. A konečně třímetrový strop nabízí spoustu možností k využití do výšky. Výrazným a jediným omezením v projektu byla nosná stěna, vedoucí přes celou šířku bytu. Tato stěna však má již tři otvory, které umožňují dostatečný „přetok“ mezi jednotlivými stranami bytu.
Druhou fází je návrh: l'atelier rozhodl vytvořit obytný prostor, který se táhne od přední části budovy k zadní, aby využil ranního a večerního světla. Tento prostor je rozkročen tak, aby vznikly otevřené dílčí prostory – jako kuchyně a jídelna na jedné straně - a obývací pokoj na straně druhé. Vstup je přitom těsně integrován jako součást tohoto obytného prostoru, na rozhraní obou dílčích prostorů. K projektu patřily kompaktní prostory pro koupelnu a dětské pokoje. V ložnici chlapců jsou umístěny dva metrové výklenky na spaní, jeden je umístěn nad koupelnou a druhý pod ložnicí starší dcery.
Prostor určený k dalším změnám
Zajímavým aspektem bylo načasování a celkový harmonogram vývoje projektu. V tom je přístup l´atelier mimořádný: neřeší totiž jen okamžitou situaci, ale i její návaznost na budoucnost. Tady se počítá s tím, že nejstarší děti se brzy osamostatní. A návrh odpovídal tomu, že byt pak dozná změny v uspořádání. Na větší dětský pokoj, a později, k samostatné ložnici. Proto architekti rozvrhli projekt do tří různých fází. „Do půdorysu jsme zahrnuli několik snadno přemístitelných příček,“ říkají architekti.
K dnešnímu dni se v bytě může ubytovat pět osob a toto uspořádání zůstane v nezměněné podobě po následující tři roky. Až odejdou dvě nejstarší děti, bude odstraněna stěna v ložnici rodičů, aby vznikl větší obývací pokoj. A nakonec, zhruba za deset let, až odejde nejmladší chlapec, se obě zbývající ložnice propojí a vznikne větší ložnice pro rodiče. Malý byt tedy do budoucna poroste, byť chybějící metry mu už nepřibydou.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Michelet Apartment |
| Typ projektu: | renovace interiéru bytu |
| Architektonické studio: | l'atelier Nomadic Architecture Studio |
| Lokalizace: | Vanves, Paříž, Francie |
| Vedoucí projektu: | Pierre Escobar |
| Projekt-manažer: | Yvanna Herbé |
| Projektový tým: | Lucas Jalife |
| Dodavatelé materiálu: | Grohe, Ikea, Leroy Merlín |
| Hlavní dodavatel stavby: | Renovsky |
| Strukturální inženýring: | Ingei. Ingénierie bâtiment |
| Klient: | soukromá osoba |
| Užitná plocha: | 50 m2 |
| Projektová fáze: | 2019 |
| Finalizace: | srpen 2022 (s připravovaným pokračováním) |
Sdílet / hodnotit tento článek