Autorské právo poskytuje ochranu nehmotnému dílu (někdy se, často ve starší literatuře, uvádí nehmotný statek; v evropském kontinentálním právu „otisk duše autora“), nikoli hmotnému substrátu (např. skica, architektonická studie), který takové autorské dílo nese a je předmětem práva vlastnického. Proto nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., zákona o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, dále jen „AutZ“), jinak.
Takovým nehmotným dílem může být dle § 2 odst. 1 AutZ architektonické dílo včetně díla urbanistického. Z pohledu autorského práva není podstatné, zda je architektonické dílo jako dílo nehmotné vyjádřeno v podobě architektonické studie na papíře nebo je vytvořeno v CAD či BIM systému na počítači.
Autorská práva architekta na váš dům. Pozor při rekonstrukci. Architekt může požadovat i odstranění stavby
přečíst článekFáze tvorby architektonického díla z autorskoprávního pohledu
Půjde-li o tradiční tvorbu architektonického díla započatou nejprve na papíře, tak podle Krajského soudu v Ostravě (rozsudek ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 23 C 5/2011) se za počáteční fázi architektonického díla považuje architektonické dílo v podobě architektonické studie, ve které se: „projeví ponejvíce kreativita autora – architekta, která spočívá v jeho strategii a představách o tom, jak má být prostor uspořádán do celkové harmonie.“
Stavební inženýři nemusí souhlasit s argumentací, že i podle stavebního zákona (§ 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nebo dle § 157 zákona č. 283/2021 Sb., účinného od 1. 7. 2023) není architektonická studie vybranou činností, resp. povinnou součástí procesu pro přípravu stavby, kdy tím je až projektová dokumentace. Nicméně pro autorské právo je důležitější, v jakém okamžiku architektonické dílo splňující tzv. pojmové znaky vyžadované autorským zákonem prvotně vzniklo, a které se pak dále propracovává do detailu.
Pro autorskoprávní ochranu není vyžadována jakákoli registrace autorského díla; autorské právo je založeno na bezformální ochraně autorského díla a vzniká v okamžiku, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (§ 9 odst. 1 AutZ), tj. v případě architektonického díla zrakem či hmatem.
Dlouholetý spor mezi architekty a stavebními inženýry o tom, zda je významnější architektonická studie, nebo projektová dokumentace, lze rozhodnout tak, že z pohledu stavebně právních předpisů hraje podstatnou roli projektová dokumentace, jejíž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, kdežto z pohledu autorského práva je architektonické dílo jako vlastní duševní výtvor autora chráněno již v prvotní podobě, a to například architektonické studie (návrhu, skicy apod. podle konkrétního případu, kdy označení nehraje roli).
Architektonické dílo v podobě architektonické studie se dále propracovává do podoby projektové dokumentace; z pohledu autorského práva půjde v řadě případů o vznik rozmnoženiny dle § 13 AutZ, nebo o vytvoření tzv. odvozeného díla.
Oproti výtvarnému dílu se architektonické dílo liší v tom, že jeho konečná forma se nachází v prostoru. Stavbou a případně modelem se však z autorskoprávního pohledu ve většině případů rozumí trojrozměrná rozmnoženina architektonického díla (§ 13 odst. 2 AutZ), nikoli dílo originální. Kvůli nemožnosti spotřebovat nehmotné dílo nedochází zbouráním stavby k zániku autorského práva k architektonickému dílu.
Fáze tvorby architektonického díla z autorskoprávního (soukromoprávního) hlediska tak nejsou totožné s vývojovými fázemi stavby ve smyslu stavebního zákona jakožto veřejnoprávního předpisu, neboť oba předpisy sledují jiné zájmy.
Příklad: Pokud architekt nakreslí na papíře jednoduchou skicu, která ale bude splňovat pojmové znaky díla vyžadované autorským zákonem, pak vytvoří autorskoprávně chráněné dílo. Naopak prvotním (původním) autorskoprávně chráněným dílem může být dokonce dílo v podobě stavby, které nepředcházely žádné jiné výtvarné návrhy.
Pojmové znaky autorského díla
Aby však jakékoli nehmotné dílo bylo možno autorskoprávně chránit, musí splňovat pojmové znaky vyžadované autorským zákonem. Jedná se o tyto znaky:
- dílo musí být literární, umělecké nebo vědecké,
- jedinečnost díla jako výsledek tvůrčí činnosti autora,
- tvůrčí činnost autora,
- vyjádření v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické,
- absence vyloučení z autorskoprávní ochrany (dichotomií myšlenky a vyjádřením myšlenky, nebo též dichotomií silných, autorskoprávně chránitelných a slabých, nechránitelných prvků; autorskoprávně chráněno není architektonické úřední dílo včetně díla urbanistického, které je vyňato z ochrany ve veřejném zájmu (§ 3 písm. a) AutZ)).
Vedle toho je třeba vnímat i důležitou roli Soudního dvora EU, který jako pojmové znaky autorského díla označil pouze dva, a to originalitu (musí jít o vlastní duševní výtvor) a kreativitu. Soudní dvůr EU v legálním výkladu aplikoval doktrínu požadavku tvůrčí svobody ve věci C-145/10 Eva-Maria Painer proti Standard Verlags GmbH, Axel Springer AG, Sueddeutsche Zeitung GmbH, Spiegel-Verlag Rudolf Augstein GmbH & Co KG, Verlag M. DuMont Schauberg Expedition der Koelnischen Zeitung GmbH & Co KG: „88 Jak vyplývá ze sedmnáctého bodu odůvodnění směrnice 93/98, o vlastní duševní výtvor autora se jedná tehdy, pokud odráží jeho osobnost. 89 Tak je tomu tehdy, pokud mohl autor při realizaci díla vyjádřit své tvůrčí schopnosti prostřednictvím rozhodnutí učiněných na základě své tvůrčí svobody.“
Byl-li nějaký výsledek lidské činnosti vytvořen mechanicky (bez vlastní tvůrčí činnosti), nemůže být jako takový původním výsledkem tvůrčí duševní činnosti.
V současné době se spíše zaměřuje pozornost nikoli na to, co autorským dílem je, ale naopak na to, co autorským dílem není. V souladu s § 2 odst. 6 AutZ architektonickým dílem není zejména námět sám o sobě, samotná myšlenka, postup, princip, metoda, obecné tvary v architektuře (např. krychle, kvádr), typické znaky architektonického stylu.
Příště se podíváme podrobněji na stavební dokumentaci, a povíme si, zda dokumentace je či není úředním dílem, tedy dílem bez autorskoprávní ochrany. Pokud si nechcete nechat ujít nic z obsahu portálu ESTAV.cz aktivujte si odběr emailového zpravodaje. Je zdarma a lze ho kdykoli zrušit.
Sdílet / hodnotit tento článek