„Stromy jsou nekonečnou snahou země promlouvat k naslouchajícímu nebi.“
Soutěž na návrh českého pavilonu pro světovou výstavu EXPO 2025 zná své vítěze
Dne 8. 3. 2023 během slavnostního večera v Centru architektury a městského plánování, za účasti ministra zahraničí Jana Lipavského, vybrala sedmičlenná odborná porota z celkem 38 zaslaných projektů. Odbornou porotu nejvíce zaujal návrh od architektonického studia Apropos Architects ve spolupráci s Terezou Šváchovou a Lunchmeat studio.
“EXPO je celosvětově nejvýznamnější marketingovou akcí a skvělou příležitostí pro podporu a šíření dobrého jména Česka v zahraničí. Kvalitní prezentace začíná kvalitním pavilonem. Jsem proto moc rád, že se do otevřené architektonické soutěže na národní pavilon přihlásilo tolik skvělých uchazečů. Osobně se těším na to, až jeden z návrhů bude za dva roky v Ósace poskytovat důstojný domov české národní prezentaci,” uvedl ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský při svém vystoupení během slavnostního večera.
Česko se jako samostatný stát zúčastní světové výstavy EXPO pošesté. Funkci generálního komisaře zastává od září 2022 Ondřej Soška, který je rovněž autorem koncepce účasti Česka na EXPO 2025 s tématem „Talent a kreativita pro život“. „Neskutečně mě potěšil nebývalý zájem o architektonickou soutěž a počet odevzdaných návrhů. Dokazuje to pozitivní vnímání světové výstavy EXPO a její prestiž,“ říká generální komisař české účasti na EXPO 2025 Ondřej Soška.
Česko by se v Ósace mělo prezentovat nejen tím, co Japonci velmi dobře znají a dlouhodobě obdivují, například českým sklem a vážnou hudbou, ale zejména českými inovacemi, nanotechnologiemi, perspektivními startupy a talenty z regionů. Rozpočet české účasti na EXPO 2025 počítá s částkou přibližně 500 milionů korun s tím, že vláda ČR schválila rozpočet ve výši 290,2 milionu korun na období 2023 až 2026. Další finanční krytí bude pocházet ze zdrojů soukromých firem, organizací a institucí, a to v plánovaném rozmezí 170-220 milionů korun.
Na třech vítězných návrzích se shodla sedmičlenná odborná komise v čele s přední českou architektkou Evou Jiřičnou, která k výběru uvedla: „Na výstavě v Ósace se očekává více než 80% účast japonských návštěvníků. A kromě architektonického řešení exteriérové části bylo důležité přihlížet i k plánovanému obsahu pavilonu a jeho komerční funkci. Zohlednit při výběru všechny tyto parametry bylo obtížné.
Kromě českých architektonických studií odevzdali nabídky také uchazeči ze Slovenska, Velké Británie, Německa a Kypru.
Finální podoba českého pavilonu bude známa nejpozději do konce dubna, kdy bude s vítězem podepsána smlouva o realizaci.
V rámci našeho povídání o architektuře vám chci ukázat, jak probíhá tvůrčí proces pro takovou věhlasnou akci, kterou návrh na Pavilon EXPO 2025 dozajista je. Většinově zde představujeme projety zrealizované, ale často netušíme, co vše se za tímto tvůrčím procesem skrývá. Je dobré se podívat, jak může vypadat takový tvůrčí proces na soutěžních návrzích v architektonických ateliérech. Podíváme se dnes na návrh od architektonického studia Mjölk architekti, kteří za něj získali třetí místo. Ukazují naši zemi v souladu s enviromentálním přístupem, jako zahradu v srdci Evropy.
Pavilon EXPO 2025 od studia Mjölk architekti je přívětivá dřevěná stavba koncipovaná jako zahrada v oblacích. Vznikl s lehkostí a vyjadřuje optimistický výhled jeho autorů do budoucnosti. Pavilon byl navržen tak, aby jeho realizace co nejméně zatížila životní prostředí při výrobě, provozu i při transportu do Ósaky a zpět.
V soutěži o návrh českého pavilonu získal návrh studia Mjölk třetí místo.
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Pavilon České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2025 podle návrhu Mjölk architekti představuje Česko jako místo, o které lidé pečují více než tisíc let. Jako zahradu uprostřed Evropy, která lidem poskytuje zázemí pro uplatnění nezměrného talentu a kreativity. Její obyvatelé dokážou nalézat způsoby ochrany cenného dědictví nejen pro sebe, ale i pro budoucí generace. Pavilon připodobňuje Česko ke společné krajině, kterou tvoří milióny opečovávaných zahrádek, nad nimiž se klene jediné nebe. Ukazuje historii, současnost i environmentální vizi Česka jako místa lidské tvořivosti a péče o společný prosto.
Nebe pod stromy
Koncepce pavilonu vychází z představy zahrady v oblacích. Architektura, vnitřní uspořádání a dramaturgická koncepce umožňují, aby se návštěvníci fyzicky i duchovně protnuli s ústřední myšlenkou expozice. Ukázat chceme vztah k půdě, lásku k přírodě stejně jako současné talenty, na které můžeme být pyšní a dovednosti, ve kterých jsme výjimeční. V naší zemi existuje mnoho skvělých studií, které tvoří náročné a světově úspěšné počítačové hry. Také máme prvenství ve schopnosti předvídat počasí. Tyto hodnoty propojuje centrální dílo velkoformátové procesuální projekce pod stropem zahrady, ve které se bude vytvářet za pomoci programu věrohodný dojem blankytného nebe s oblaky, které se plynule proměňují a diváka pobízí k imaginaci. Dílo vznikne ve spolupráci umělce, programátorů a meteorologů.
Expozice kombinuje historické materiály a přístroje představující snahu porozumět přírodním jevům a technologické a environmentální vize v tématu péče a udržitelnosti krajiny. Návštěvníci tak vedle sebe uvidí měřicí přístroje z pražského Klementina pocházející z poloviny 18. století i nedávný objev brněnských vědců v oboru bioluminiscenční technologie, který umožní rostlinám produkovat světlo. Zapojeni do děje pomocí interaktivních prvků, edukačních a herních technologií. Smyslem expozice je také představit české umění v širších souvislostech, a proto obsahuje také práce českých designérů, sklářů, architektů nebo i zvukové instalace a hudební skladby.
Architektonické řešení
Pavilon představuje mrak, vznáší se nad hlavami návštěvníků a ti jsou jeho nitrem vtahováni do výšek zahrady. Cestou vzhůru je provází potůček, který je napájen srážkami, o něž v Ósace není nouze. Nitro pavilonu pohlcuje návštěvníky, umožňuje pohled na nebe tvořené projekcí. Přízemí je veřejným prostorem s krytým atriem. Dvě schodiště propojují vstupní část s druhým patrem. Jednotlivé unikátní 3D tištěné stupně utvářejí mikro krajinu přímo uprostřed domu, dotek přírody v ortogonálním systému dřevěných sloupů a desek. Druhé patro je zasvěcené české kuchyni, způsob uspořádání interiéru podporuje mezilidské kontakty. Nad gastro koutkem je multifunkční auditorium, které je aktivně začleněné do kurátorované dramaturgie pavilonu, je multimediální zastávkou na cestě vzhůru.
V poslední výškové úrovni domu do sebe pronikají dva světy – nebe a zahrada. Nebe pod střechou zahrady je výstavním prostorem i místem pro soukromé akce. V jemné pavučině nosné konstrukce se prolínají umělecké artefakty s funkčními objekty. Z vnitřní expozice je přímý vstup do zahradních teras. I zahrada je výstavní síní, územím pro dětské hry i místem, kde mohou návštěvníci odpočívat a také pod stromy přemýšlet o směřování našeho křehkého světa.
Krajinářské řešení pavilonu je reminiscencí na mozaikovitou strukturu krajiny České republiky. Střešní krajina pavilonu je pestrá, na různě vysokých ploškách se ukazuje rozmanitost povrchů, struktury stvolů, kmenů a větví, textury listí i proměňující se barvy v průběhu sezóny. Na střeše pramení potůček, který protkává cestu celým pavilonem a končí v tůni v parteru. Hladina zrcadlí mrak, návštěvníky a celou expozici a posiluje tak myšlenku svázání života lidí s počasím, koloběhem roku i života.
Ústřední motiv zahrady je přenesen i do podoby současných florálních ilustrací. Abstrahované květy měsíčků, slunečnic, jitrocelů, máků, čtyřlístků a listů potočnic jsou vyobrazeny jemným tahem linky, volně se odkazující k technice japonské kaligrafie a jemným ilustracím v knize Karla Čapka Zahradníkův rok.
Principem návrhu je stavba, která není jen schránkou na výstavní exponáty. Budova má reprezentovat Česko jako umělecké dílo, návrh proto reflektuje soudobé stavební technologie i tradiční české know-how. Tato filozofie se propisuje i do interiérů, které mají být vybavené kvalitní českou produkcí a také ze zbytkových ploch CLT panelů.
Šetrný provoz i transport
Pavilon je navržen jako montovaná dřevostavba z lepeného dřeva a dřevěných panelů ve čtvercovém rastru. Důraz je kladen na prvotřídní vzhled, optimální tloušťky, vysoké nosnosti a přesné spoje. Obálka objektu je tvořena CLT panely v kombinaci s izolačním dvojsklem. Galerijní prostor pod zahradou je opláštěn lamelami z lehaného skla. Pochozí plocha v parteru je kartáčovaná betonová deska s využitím recyklátu ze stavební suti. Přísun přirozeného osvětlení je zajištěn prosklenými částmi fasády a otevřeným atriem. Primárním zdrojem energie pro ohřev teplé vody je odpadní teplo z chlazení objektu a odpadní šedé vody. Zelená střecha slouží pro zlepšení mikroklimatu, přirozené ochlazování a záchyt dešťové vody. Ta je přes kořenový systém zeleně filtrována a dále využívána, mj. pro zkrápění jemnou mlhou a centrální závlahu střešní zahrady. Celý objekt je navržen v pasivním standardu, s ohledem na jeho možnou budoucí demontáž a přesun. Při navrhování byla zohledněna i logistika výstavby. Panely, trámové nosníky i doplňkové konstrukce jsou navrženy pro jednoduchou kontejnerovou přepravu, montáž i demontáž.
Doplňující informace
| Studio | Mjölk architekti |
| Adresa studia | Železná 830/12A, Staré Město, 460 01 Liberec, Česká republika |
| Rok projektu | 2023 |
| Rok dokončení | 2023 |
| Zastavěná plocha | 688 m² |
| Hrubá podlahová plocha | 2319 m² |
| Užitná plocha | 1858 m² |
| Plocha pozemku | 996 m² |
| Rozměry | 6738 m3 |
| Klient | Kancelář generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO |
| Spolupráce | Kurátor, libreto: Ondřej Horák Grafický designér: Marek Nedelka Grafická designérka, ilustrátorka: Anežka Minaříková Zahradní architekt: Jakub Finger Umělecká koncepce: Richard Loskot, Rozárka Jiráková Produkce, japanoložka: Martina Hončíková Mediální komunikace: Linka News Stavební inženýr: Pavel Bičovský |
Sdílet / hodnotit tento článek