Apartmány jsou určené pro tři generace. Na parcele bude vystavěn dvoupodlažní rodinný dům. Tento objekt bude zahrnovat také doplňkovou budovu v podobě stodoly, ve které bude umístěna sauna a úložiště pro jízdní kola a lyže.
Cíl byl jasný – propojit moderní pohodlí a funkčnost s tradičními prvky, které dominují této horské oblasti. Tak vznikl návrh jednoduché stavby, která respektuje přírodní kontext a kulturní charakter Hrabětic. Dům má obdélníkový tvar o rozměrech 18 × 9 metrů, se sedlovou střechou se sklonem 45° a výškou hřebene dosahující 8,85 metru měřeno od podlahy prvního podlaží. Tato střecha je dále zdobena pultovými vikýři, které nejenže esteticky doplňují vzhled, ale také slouží ke zvýšení světelnosti interiéru.
Fasáda domu bude tvořena dřevěnými provětrávanými prkny ze sibiřského modřínu, který nejen zajišťuje estetiku, ale i odolnost vůči místnímu klimatu. Střecha bude pokryta falcovaným ocelovým lakovaným plechem typu Lindab Click, jehož povrch bude sloužit jako podpora pro integrované solární panely. Okna a dveře budou vyrobeny z hliníku s přerušeným tepelným mostem a trojsklem v barvě anthracit, které propustí světlo do interiéru a zároveň budou energeticky účinné.
Zdroj: Apartmány EMMA, projekt: Tereza Musilová, studio uMu
Tři samostatné byty
V interiéru budou tři samostatné byty, každý se svým unikátním rozvržením. První byt má svůj vstup přímo do obytné místnosti, kde můžete nahlédnout do zahrady. Odtud vedou dřevěné schody do druhého patra, kde se nacházejí ložnice a další koupelna. Druhý byt disponuje vstupem do hlavní obytné místnosti, a odtud se můžete vydat na WC nebo po mlynářských schodech do podkrovní ložnice s koupelnou. Třetí byt je opět koncipován se vstupem přímo do hlavní obytné části.
Celá výstavba vzniká v chráněné krajinné oblast (CHKO) Jizerské hory, kde je nutné respektovat a dodržovat určitá pravidla a předpisy.
Zdroj: Apartmány EMMA, projekt: Tereza Musilová, studio uMu
Jak se architektka vypořádala s předpisy výstavby v CHKO
Architektka apartmánů Tereza Musilová ze studia uMu k návrhu uvádí: „Za mě spolupráce s Agenturou ochrany přírody byla transparentní a jasně daná.“
A dále upřesňuje, že specifik nebylo mnoho, avšak stěžejně ovlivnila vzezření jak domu, tak celé koncepci budov na pozemku a pohybu po pozemku. Dům dle pravidel ctí nejvyšší povolený rozměr 9×18 m, je umístěný rovnoběžně s vrstevnicí a jeho štítové stěny mají okenní otvory v přesném povoleném poměru. Díky celoživotnímu vnímání lokality tyto danosti CHKO nebyly nijak omezující.
„Při navrhování jsme se nesnažili o nějakou extravagantní budovu, ale naopak jsme se snažili co nejvíce respektovat okolní zástavbu i přírodu. Jediné, kdy jsem pocítila mírné omezení a musela návrh měnit bylo při dimenzování střešní krytiny a nasazení vikýřů na střechu. Kvůli použití integrovaných solárních panelů do krytiny jsme cílili na délku vikýře co největší, ta však byla příslušných orgánem ochrany přírody zamítnuta,“ uvádí architektka Musilová k vyjednávání o vzhledu stavby.
Ohledně střešní krytiny neměly orgány žádné připomínky. Pravidla navrhování v CHKO již mírně navádí na kompaktnost objektu, tedy navrhování v nízkoenergetickém standardu. Navrhování vzhledem k horskému prostředí se na naší stavbě projevuje hlavně v dimenzování krovu s přihlédnutím na množství padlého sněhu. Se sněhem souvisí i umístění solárních panelů a jejich vytěžitelnost, kdy je jejich použití dimenzováno na období květen–říjen. Horské umístění nás v otázkách vytápění nasměřovalo k použití zemních kolektorů jako zdroje vytápění.
K energetickému řešení Musilová dodává: „Zateplení je vzhledem k současnému trendu, který stanovuje nová legislativa standartní, ale paradoxně využíváme nižší trvající teploty okolí k tomu, že nemusíme řešit tolik stínění a přehřívání domu, tedy otevíráme velkoryse dispozici HS portály na jih a propojujeme interiér se zahradou. To bychom si v teplejších oblastech bez řízeného stínění nemohli dovolit.“
Zdroj: Apartmány EMMA, projekt: Tereza Musilová, studio uMu
Historie výstavby v CHKO Jizerské hory
Výstavba CHKO Jizerské hory má hluboké kořeny sahající až do roku 1966, kdy bylo toto území prohlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Hlavním cílem vzniku CHKO bylo ochránit unikátní přírodní krásy, geologické útvary, lesy, rašeliniště a vzácnou flóru a faunu.
Jizerské hory jsou domovem mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako jsou kamzičník rakouský, tetřev hlušec nebo kriticky ohrožený kosmatka sivá. Díky zřízení CHKO byla tato přírodní rozmanitost zachována pro budoucí generace. Ochrana tohoto území také zajišťuje udržitelné hospodaření.
Výstavba CHKO zahrnovala komplexní opatření, jako je regulace turistických tras, sledování stavu populace ohrožených druhů, obnova narušených ekosystémů a vytvoření správních mechanismů pro udržitelné řízení a ochranu území.
Ochrana CHKO Jizerské hory byla možná díky spolupráci místních obyvatel, správy CHKO, neziskových organizací a státních institucí. Také zde sehrály klíčovou roli environmentální kampaně a osvěta, které zvyšovaly povědomí o významu ochrany přírody.
Zdroj: Mapy.cz, Apartmány EMMA, projekt: Tereza Musilová, studio uMu
Základní principy, které stojí za řešením tradičních staveb v této oblasti
- Materiály z místního zdroje: Při stavbě tradičních budov se upřednostňují místní, přírodní materiály jako dřevo, kámen a hlína. Tyto materiály nejen že se snáze začlení do okolní krajiny, ale také zajišťují udržitelnost a minimalizují negativní dopad na životní prostředí.
- Architektonická harmonie: Tradiční stavební styl je navržen tak, aby ladil s okolní krajinou a kulturními prvky. Budovy jsou často nízké, s krytinami ze dřeva nebo šindelem, což jim umožňuje pohledově zapadnout mezi stromy a kopce.
- Ochrana přírodních prvků: Při plánování a stavbě se dbá na ochranu přírodních prvků, jako jsou potoky, rašeliniště a vzácné druhy rostlin. Budovy jsou umístěny tak, aby minimalizovaly narušení těchto citlivých oblastí.
- Trvalá udržitelnost: Tradiční stavební postupy vycházejí z udržitelného přístupu, který zohledňuje energetickou účinnost budov a minimalizaci ekologického otisku. To může zahrnovat použití pasivního slunečního záření, využití obnovitelných zdrojů energie a efektivní izolaci.
- Respekt k historii a kultuře: Při navrhování a stavbě nových budov se dbá na zachování historických a kulturních hodnot oblasti. To zahrnuje respektování tradičních stavebních technik a architektonických prvků, které jsou důležité pro identitu místa.
- Spolupráce s místními komunitami: Zapojení místních komunit do procesu plánování a stavby je klíčové pro úspěšné zavedení tradičních stavebních principů. Místní znalosti a zkušenosti mohou přispět k vytvoření harmonického a funkčního prostředí.
Sdílet / hodnotit tento článek