Gallura je kopci zvlněnou krajinou, která v bedekrech cestovních kanceláří příliš často nefiguruje. Je to spíš prostor znalců, dobře si vědomých výjimečnosti regionu. I toho, že za Porto Rotondo pro ně začíná nový svět. A v něm se na dvouhektarovém pozemku loni uhnízdila zajímavá rezidence, Villa S.
Není to úplně typický víkendový dům, spíše útočiště, které zajímavě souzní s přírodou. Ve své hluboké podstatě docela příjemný domov, v němž se snoubí architektura, tradice a řemeslná zručnost.
Pro architekty ze studia Alvisi Kirimoto + Partners ale tahle zakázka nezačala zrovna příjemně. První, ještě vcelku očekávatelné zklamání, se pojilo se stavem lokality před zahájením projektové činnosti. Ta na sobě nesla několik stavebně už narušených objektů, ztrácejících se v bujné vegetaci. Celé to zarostlé bludiště spojovala síť polo-rozbitých cest a chodníků. V takové situaci se myšlenky na „uvolnění“ parcely demolicí vcelku nabízí.
Jenže – a to už bylo to druhé – bolavější zklamání, na pozemku bylo prakticky znemožněno něco měnit.
Místní vyhlášky velmi zřetelně artikulovaly, že v místě nebudou povoleny žádné terénní úpravy; že není možné zasahovat do tvarových dispozic stávajících objektů. Zkrátka, že to celé vlastně musí zůstat tak, jak to zrovna je. S tím, že to rozhodně na první pohled neevokovalo zrovna luxusní „sídlo“. Jak architekti podotýkají, vyvstala tím dost intenzivně potřeba přehodnotit vztahy mezi jednotlivými objekty a vytvořit mezi nimi novou logickou posloupnost otevřených, uzavřených a krytých prostor.
Nemůžeme měnit tvar, ale podobu ano
Plány Villa S se tedy rodily z předem rozvržených dispozic, s nimiž architekti mnoho dělat nemohli, byť je považovali za vzdálené ideálu. Co s tím?
Východisko hledali v přirozené orientaci objektů a posílení jejich vzájemných návazností. Začali v nejvyšším bodě pozemku, odkud se dnes směrem dolů vine žulové schodiště, sestupující až na pomyslné nádvoří. Otevřený, ale neohraničený prostor, kolem nějž se sbíhají objemy jednotlivých staveb. Skoro jako na návsi malé osady. Ty stavby jsou celkem tři, a Villa S se z nich utváří. Na různých úrovních, s rozdílnými výhledy a horizonty.
To vše bylo samozřejmě podmíněné nutností zachovat nezměněné profily budov. Ale neznamenalo to, že by se neměly měnit jejich interiéry. Potažmo, že by nebylo možné je re-interpretovat, přidáním některých současných prvků. Pergol, prosklených boxů vnějších průchozích zahrad či neobvykle utvářeného vstupu do suterénu. Příkladem takových úprav může být „hlavní objem“, v němž se dnes nachází obývací pokoj, jídelna a kuchyně.
Původně byl tvořen třemi samostatnými místnostmi. Po přepracování se ale proměnil na objem, v němž tempo diktují čtyři rovnoběžné stěny orientované ve směru východ-západ, přičemž se střídající s velkými prosklenými plochami, které otevírají nové pohledy na ono malé domácké náměstí a terasu s výhledem na moře.
Žula: Pocta místnímu materiálu, provázání interiéru a exteriéru
Architekti chtěli vzdát poctu regionu a jeho tradičním stavbám, a proto – pro zdůraznění kontinuity mezi interiérem a exteriérem – výrazně pracovali s žulovým kamenivem. V obkladech, dláždění, dekoracích. Inovativní pokládka přírodních štípaných kamenných bloků bez spár, svěřená zručným místním řemeslníkům, pak proměnila stěny ve velmi působivé až sofistikované povrchy.
V kontrastu s hrubostí těchto nosných stěn dodávají velkorysá okna fasádám dynamiku a lehkost, a vnáší do interiéru světlo.
Stoletý statek na kamenných základech přestavěli. Propojili prostor a mají moderní bydlení. Silné zdi pomáhají s regulací teploty
přečíst článekOtevřené, vzdušné, lehké. Vedle kamene
Nápadné kování východní fasády tvoří leštěné mosazné skládací okenní rámy, s mimořádně malým průřezem. To proto, aby se interiéry mohly rozšířit směrem k moři. Čtyřramenné dřevěné stropy, v nichž se mísí tradice a technologie, mají zvláštní strukturu, tvořenou dřevem Iroko. Pod-konstrukce z dřevěných lamel a prkna ze dřeva Iroko svou pórovitostí pak ještě zlepšují akustické vlastnosti interiérů.
Venku byly obnoveny původní střechy z pálených tašek, aby se zachoval tradiční půvab původních budov. V návaznosti na vnitřní stropy se na obou hlavních stranách objemu rozprostírají pergoly s dřevěnými lamelami a kovovou konstrukcí, které společně vytvářejí stinné a chráněné prostory. Gradace mezi interiérem a exteriérem, je tak skutečně odstupňována.
Terasa, ohraničená zakřivenými stěnami různé výšky – podle toho, jaký výhled se za nimi naskýtá – kopíruje žulu užitou v interiérech. Na zakázku navržená kuchyň s pecí na dřevo a mramorovou pracovní deskou, umístěná na pravé straně terasy, umožňuje přípravu pokrmů během letních podvečerů bez přehřívání místností uvnitř.
V dalších dvou objemech, už trochu skromněji pojatých, se nacházejí ložnice a technické prostory. Patrná je zde snaha o dosažení větší míry intimity, uzavřenosti. Odpovídají tomu výhledy z pokojů, které míří spíše do okolní krajiny a zahrad v okolí. Vstup do těchto prostor, odsazený od fasády, je chráněný konzolovou střechou a kovovými pergolami.
Vnější kamenné stěny a dřevěné střechy jsou sladěny s hlavním objemem, zatímco uvnitř jsou stěny obloženy přírodní vápennou omítkou v odstínu připomínajícím žulu.
Vila připomíná malou osadu. Skvěle ladí s pobřežím a je větší, než se na první pohled zdá
přečíst článekSe smyslem pro detail
Hlavní ložnice se od ostatních liší nejen většími rozměry a vyšším stropem, ale také použitými materiály: uvnitř je kamenná stěna a kout s velkými prosklenými plochami, s výhledem na moře a do zahrady. V západním průčelí obývacího pokoje, orientovaném směrem k centrálnímu náměstí, vyniká prosklený schodišťový box, který vede do suterénu. Jak nahoře, tak i dole – je lehkým a průhledným objemem, zahloubeným do země. Nese prostředí s jedinečnou atmosférou, obklopenou světle exponovanými betonovými stěnami a bílým podhledem, který odráží přirozené světlo. V suterénu se dále nacházejí technické prostory, různé sklady a technická místnost, která je funkčním jádrem celé vily. Architekti vyzvedávají „pokročilé prvky“, například sálavé podlahové vytápění a klimatizaci s integrovanými fan-coily. S tím, že Villa S sama automaticky v přednastaveném režimu reguluje komfort ve všech místnostech.
Zahrada, která se dočkala proměny z džungle na kultivovaný prostor, doznala značných úprav. Stávající stromy jsou nyní lemovány původní středomořskou vegetací, která nevyžaduje velkou údržbu a snižuje tak spotřebu vody v místě. Na záhonech jsou rostliny, které kvetou v různých ročních obdobích, a spolu s některými strategicky umístěnými stromy – olivovník se třemi kmeny nad bazénem, fíkovník před hlavní ložnicí nebo rohovník, který se hrdě tyčí na náměstí – dotváří kolorit zahrady po celý rok.
Výsledkem je živý dům, který dýchá, jako by byl součástí středomořského porostu, který ho cele obklopuje. Villa S je projekt, který zůstává věrný duchu místa, ale přesto je překvapivý.
Už proto, z jakých omezení a „nehnutelností“ musel vzniknout, a přesto dosáhl takové kvality.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Villa S |
| Typ projektu: | rodinný dům, villa |
| Architektonické studio: | Alvisi Kirimoto + Partners |
| Lokalizace: | Porto Rotondo, Gallura, Itálie |
| Vedoucí architekt: | Massimo Alvisi, Junko Kirimoto |
| Projektový manažer: | Eloisa Susanna |
| Manažer návrhu interiéru: | Daniel Costa Garriga |
| Hlavní dodavatel staveb: | 2C Ristrutturazioni |
| Strukturální inženýring: | Engineer Giuseppe Fabiano |
| Konstrukční systém: | IA2 |
| Projektový tým: | Sara Ciarimboli, Alessia Coppelli, Nica Fiorini, Giulia Gorgo, Eljor Kerciku, Simone Lorenzoni |
| Technická spolupráce: | Raffaele Visicale |
| Dodavatelé materiálu: | Secco Sistemi, Vibia, Depadova, FLOS, Living Divani, Pianca, Viabizzuno, |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
| Zastavěná plocha: | 437 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek