Lotyšsko má ještě méně důvodů než Česko hledět k východu s optimismem. Sovětské tanky k nim přijeli už v devětatřicátém, a nikdy se ani na moment neobtěžovaly předstírat, že jsou osvoboditeli. Totalita tu trvala dalších padesát let. Při vlnách poprav tu Sověti sprovodili jedno procento populace, další tři procenta deportovali na Dálný východ. Následovala vlna imperiální kolonizace, která postupně – vše pod vlajkou se srpem a kladivem – naředila podíl Lotyšů v jejich vlastní zemi na polovinu.
Kromě toho násilného poruštění, pak pocit cizinců ve vlastní zemi umocňovalo i výrazné zastoupení nejrůznějších vojenských instalací, výcvikových prostorů a areálů soustředění armádních jednotek. Sověti si totiž ve svých doktrínách nárokovali celý Balt, a koncentrace jejich vojenských sil v Lotyšsku tomu odpovídala. Pohyb místních tak byl vyloučen z celé řady příbřežních regionů. A v jedné takové dříve zakázané zóně pobřeží se dnes nachází i poměrně poutavá realizace rodinného domu UZV.
Jednoduchá elegantní dřevostavba. Zasadili ji do starého sadu. Životu rodiny plně postačuje
přečíst článekCo ji vlastně činí tak mimořádnou? Fakt toho, že leží na území dříve vyloučené zóny, zaplněné sovětskými vojenskými zařízeními, je součástí té odpovědi. Příroda tu je totiž po padesáti letech izolace za dráty ostnatých plotů téměř nedotčená. Podobně netknutá, jako ne až tak dávno byly i pohraniční pásma českých vrcholků, těch nakloněných svými svahy k západu Evropy. Lotyšsko tento uměle vytvořený a ne zrovna chtěný potenciál dokázalo zužitkovat alespoň tak, že tu po nabytí nezávislosti vytvořilo síť přírodních rezervací.
Chráněných území, v nichž se nové stavby nepovolují. Což je druhý dílek odpovědi.
Rodinný dům UZV tu i tak vznikl, a žádný stavební zákon nebo vyhlášku přitom neporušil. Stavby jsou tu totiž povolovány v principu jen tehdy, využívají-li stávající stavební základy. A těch se tu, v nádherných borových lesích a na písečných přesypech, nachází kvůli někdejším sovětským vojenským instalacím, víc než dost. Architekti ze studia OAD – Open Architecture Design tak pro rozplánovanou stavbu museli využít ony již v místě rozeseté základy.
Novostavba na starých základech
K čemu přesně dříve sloužily, to už dnes zřejmé není a je možná snad i lepší nevědět. Mohlo to být cokoliv od radarové základny po ubikace vojáků, z betonových soklů se někdejší podstata objektů vyčíst nedá. Pyrotechnické ani jiné riziko tu ale v půdě nečíhalo, takže se mohli majitelé pozemků spolu s architekty pustit do díla. Základní osu projektu, vymezenou rozmístěním již existujících základů, tvořila sestava rodinného domu, a v přípravě bylo doplnění užitkového pavilonu, domu pro hosty a samozřejmě pro Lotyšsko nezbytné sauny.
Projekt, jehož hlavním tvůrcem byl Zane Tetere – Sulce, byl zajímavý svou genezí. Vznikal totiž, zjednodušeně řečeno, zvenčí dovnitř. Lesy v regionu jsou sice poměrně prosvětlené – není to semknutá smrčina – ale přesto tu slunce stojí nízko nad obzorem a přirozeného denního světla tu není nazbyt. Zvlášť když obytný objekt stojí v lese, obstoupen stromy. Úvahy architektů se tak upínaly k tomu, jak stavbu harmonizovat s vnějším prostředím, a přitom do ní vnést denní světlo. Ta úvaha tu pak došla svého až fyzického naplnění, protože obloha je skutečně do interiéru vnesena.
Jednoduchá chata, kvalitní návrh i provedení. Spolu se skvělým místem je to ideál rekreace
přečíst článekK dalším náležitostem plánování patřila už taková ta „klasika“ – udržitelnost, kvalita materiálů, odolnost klimatu. Vše v balení osobité a nezaměnitelné architektury, která nesena duchem severského i řekněme japonského minimalismu nese ve svých rysech i něco funkčního navíc.
Představit si to můžeme na příkladu překryvů skosených střech, které vytváří po obvodu domu zastřešené terasy a průchody. Dům se tak rozvinutím jednoduchého architektonického rysu stává „víceúčelovým“ v různých podmínkách ročních období. Protože tu umí sněžit, být dost deštivo, sychravo. Ale jeho obyvatelé se k němu mohou přivinout a obydlí je ochrání, i když stojí vně.
Šedá dřevěná povrchová úprava, zdůrazněná vyčnívající rohy – inspirovanými japonskou architekturou, krásně kontrastuje s jemnými detaily střechy připomínajícími vlny. K pobřeží to odtud není daleko. Za zmínku jistě stojí i pohyblivý design fasády, který obydlí dodává a rozvíjí různé dynamické roviny, a rozbíjí tím jakoukoli monotónnost. UZV House tak není z žádné strany stejný.
Jeho velká okna vytvářejí pocit průhlednosti, zatímco strategicky umístěná větrací prvky maximalizují onu příslovečnou otevřenost. Dům zasazený do nízkého přírodního svahu mezi dunami plynule splývá s okolním borovicovým lesem. Nachází se na dohled okraje skalnaté pláže – kámen se tu projevuje jako výrazný krajinný prvek – přičemž přírodní flóra je pečlivě zachována.
Aspekt splynutí s nebesy a lesem
Zvenčí dům bez námahy ladí s okolím, zatímco uvnitř nabízí moderní, téměř futuristický zážitek. Čeho tím dosahuje? Kombinací různých povrchů, pokročilého designu. A především pak tím „prostupem nebe“ dovnitř domu. Jak architekti zmiňují, rozvíjeli tu motiv tzv. pavardy. Tradičního lotyšského topeniště, které bývalo zrovna tak ústředním bodem kuchyně, jakož i prvkem vytápění. Proto také byla vždy taková pavarda chápána jako nefalšované srdce celému domu. Tady se ovšem dočkala funkčního i parametrického zbytnění a nového pláště. Je to komín, který vede světlo skrze proluku ve střeše. A zrcadlí uvnitř domácnosti mraky nad hlavou, nezastíněné korunami okolních stromů.
Jen idea by k tomu ale nestačila. Chtělo to poměrně jedinečný tvar „sestupu“ komína do místnosti. Dosaženo toho je za pomoci dvoupatrového uspořádání, přičemž stěny jsou tu obloženy ocelí (válcovanou za tepla). Aby bylo zabráněno její další korozi, je opatřena pětiprocentním matným polyuretanovým lakem. Vsazené mezipatro pak dále rozšiřuje centrální obytný prostor a nabízí ideální místo pro pozorování oblohy, hvězd. Tato konstrukce, pronikající zvnějšku dovnitř, utváří osobitý vzhled domu, ale také zaplavuje interiér přirozeným světlem.
Centrální prostor domu se tak stává uzlovým bodem, místem setkávání, zatímco zbytek domu plyne v kruhovém uspořádání a vytváří dynamický prostor pro pohyb. Přírodní pojetí stavby doplňují odhalené konstrukce z CLT panelů. Slouží jako primární konstrukce, jež dodávají stěnám přirozenou – lehce nedokončenou – estetiku. Je to ozvuk venkova a připomínka tradic v jinak velmi moderně laděném bydlení. Se dřevem se tu nesetkáváme naposledy: na výrobu dveří a vestavěného nábytku je použita lepená borovicová dýha, která zachovává kontinuitu dřeva a vytváří plynulé přechody v celém prostoru.
V kombinaci s jemným mořským vánkem, slaným vzduchem a vůní pryskyřice z okolních lesů, se tak dům stává dokonalým útočištěm. Při otevřených oknech slouží šumění moře jako uklidňující kulisa. Ten uvolňující zvuk pak pomáhá zapomenout na to, k čemu tyto lesy dříve, za tak neradostné minulosti, vlastně sloužily. I díky tomu je UZV House velmi příjemným domovem.
Údaje o projektu
| Název projektu: | UZV House |
| Typ projektu: | novostavba rodinného domu na starých základech |
| Architektonické studio: | OAD – Open Architecture Design |
| Lokalizace: | Lotyšsko |
| Vedoucí architekt: | Zane Tetere – Sulce |
| Projektový tým: | Kristaps Sulcs, Girts Kula, Beatrise Dzerve, Kaspars Broks, Eva Heidingere-Jukama |
| Krajinářský návrh: | Galantus |
| Dodavatel stavby: | Ferm Living, Bocci, Connox, HAY, PAA Bath |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
| Užitková plocha: | 260 m2 |
| Zahrada: | celý les okolo |
Sdílet / hodnotit tento článek