Staré zdi jsou často vyrobeny z „těžkých“ materiálů (=s velkou objemovou hmotností), které dobře vedou teplo. Tyto konstrukce mohou dosahovat součinitele prostupu tepla U=1,4 W/m2 i více. Zaizolovaná obvodová konstrukce může mít součinitel prostupu tepla až 10 x menší. Izolace tedy může významně snížit tepelné ztráty konstrukcemi.
„Při výrobě izolačních materiálů se spotřebuje více energie, než je později jejich použitím uspořeno.“
Nepravda. Řada studií, mj. i Passive House Institut v Darmstadtu (Institut pasivního domu) ukazuje, že to není pravda. I s izolačními materiály, jako je polystyren o tloušťce 20 cm, je během dvou topných sezón dosaženo úspor rovným výrobní spotřebě energie. V produktech na bázi skelné vaty je energetická návratnost kratší než jeden rok.
Další mýtus: se zateplením budovy souvisí růst plísní v interiéru.
Nepravda. Ačkoli se plíseň často objeví po renovaci fasády objektu, zahrnující izolování a výměnu oken, není způsobena izolováním budovy. Plísně se objevují na chladném povrchu stěn v prostorech s vysokou vlhkostí. Problém u renovací vzniká z důvodu hromadění vlhkosti v interiéru z důvodu větší těsnosti nových oken (nedochází k přirozenému větrání netěsnostmi oken). Izolování naopak zajišťuje zvýšení vnitřní povrchové teploty konstrukce, čímž se zvýší rosný bod a minimalizuje se riziko růstu plísní. Ke spolehlivému zamezení jejich rozvoje je dobré pravidelně větrat, čímž je z interiéru odvedena nadměrná vlhkost. Pokud je stavba dobře izolována v ploše i v detailech, v interiéru je správně větráno (krátce a intenzivně namísto celodenního používání „ventilačního módu“), lze dosáhnout významných úspor energie.
Sdílet / hodnotit tento článek