Výhodou skladby je montáž tepelné izolace a dalších vrstev pod ní zespodu, tedy již z chráněného interiéru. Jediné, co je třeba pro spolehlivou funkci skladby provést shora, je pojistná hydroizolační vrstva a krytina.
Obr. 1 Skladba šikmé střechy s tepelnou izolací mezi krokvemi
Zde je hned třeba upozornit na to, že nejjednodušší varianta zateplení podkroví, která by se prováděla celá zdola, bez přeskládání krytiny a vložení pojistné hydroizolační vrstvy, nevyhoví z hydroizolačního a tepelně-vlhkostního hlediska pro jakékoliv využití podkroví s vytápěním. U skládané krytiny na střeše s detaily, jako jsou prostupy, vikýře, úžlabí a nároží, lze jen velmi obtížně zajistit, aby za žádných, ani těch nejnepříznivějších okolností nepronikala pod krytinu voda. Ta bez pojistné hydroizolační vrstvy zatéká do tepelné izolace, k dřevěným konstrukcím a do interiéru, což má za následek snížení účinnosti tepelné izolace, omezení životnosti dřevěných konstrukcí, estetické škody v interiéru, hygienické problémy a další.
Skladbu s tepelnou izolací mezi krokvemi je třeba vždy provádět s pojistnou hydroizolační vrstvou montovanou shora. Pokud se jedná o novostavbu, je třeba pamatovat na to, že materiály pojistné hydroizolační vrstvy z tenkých plastových fólií mívají omezenou odolnost proti UV záření. Je tedy třeba obvykle velice brzy položit i samotnou střešní krytinu, aby nedošlo k znehodnocení fólie.
Při použití skladby nad vytápěné prostory bude při současných požadavcích tloušťka tepelné izolace vždy větší, než je obvyklá výška krokví. V takovém případě se dodatečná tepelná izolace umísťuje obvykle pod krokve. Tímto řešením dojde k částečnému omezení tepelných mostů krokvemi. Parozábrana se pak umísťuje pod přídavnou tepelnou izolaci nebo nad ní. Vždy je ale třeba pamatovat na to, aby tloušťka tepelné izolace pod parozábranou nebyla větší než ¼ tloušťky celé tepelné izolace.
Sdílet / hodnotit tento článek