• ESTAV.cz
• Architektura
• Věž organických tvarů obalená kouřovými skly v sobě integruje řadu funkcí

Prohlédnout fotogalerii8 fotografií

Izraelská metropole Tel Aviv je z architektonického hlediska známá vysokou koncentrací budov vystavěných ve stylu Bauhausu. Koncentrovaný shluk těchto tří až čtyř patrových budov bývá proto někdy nazýván Bílým městem, a půlmilionové město pro jeho ucelený sloh vysoce hodnotí i památkáři UNESCO. Bohužel, tolik oceňovaná zóna s vysoce typickou zástavbou nepřekrývá celou zastavěnou plochu. Lukrativní lokality, ať už v blízkosti moře nebo v obchodních čtvrtích se vyznačují zrychleným růstem moderních mnohapatrových budov. Ty ale s původním „charakterem“ mají jen málo společného.

Když k tomu připočteme čistě historickou zástavbu v centru, která odráží dávnou minulost původního přímořského sídla - přístavu, zjistíme, že v konečném důsledku vlastně není Tel Aviv v žádném ohledu poplatný své stavební minulosti. Právě takové myšlenky plynuly hlavou architekta Davida Tajchmana, když zvažoval svůj poněkud excentrický projekt pro hlavní izraelské město. Tento francouzský architekt belgického původu tvrdí:  „Ulice Tel Avivu neodráží prakticky žádnou vazbu s minulostí, a tak není nutno zachovávat striktní dispozice vlastního návrhu. Je nutně zapotřebí dát městu nový směr."

To, co by podle něj nebylo možné v Paříži, zde mnohem lépe nalezne prostor a uplatnění. Proč ale to zdůvodňování a ohledy na skladbu staveb ve městě? Stačí jediný pohled na vizualizace Tajchmanova projektu, a je jasné, že jeho návrh by obtížně zapadal kamkoliv, kde už je charakter lokality a zástavby pevně vytvořen a zažit. Je totiž v mnoha ohledech zcela unikátní a přitom na architekturu celého Tel Avivu niterně navázaný. A v čem je tak mimořádný?

Spojuje v sobě totiž bydlení, zaměstnání a relaxaci, a do jisté míry simuluje i venkovní prostředí. Je to prostě uzavřený svět, ve kterém je možné - alespoň teoreticky - prožít celou svou existenci. Není to skleník nebo bublina, je to v prostoru ostře vymezený objekt, který svou velikostí i vnitřním objemem naplňuje život. Je to (do jisté míry) univerzální stavba do horkého přímořského klimatu. Snad proto vyvolil Tajchman pro tento ambiciózní projekt pojmenování "Gran Mediterraneo".

Čím Gran Mediterraneo je, nebo by spíš mělo být? Objektem, ve kterém se budou nacházet desítky bytů, často luxusních apartmánů. Budou to moderní kanceláře, které si za své sídlo mohou vybrat špičkové světové společnosti. Budou to obchodní centra, kina, posilovny. Chybět nebudou ani lázně, veřejné zahrady a průchozí parky. Je to prostě budova "smíšených uživatelských programů". A mimo jiné, bude to jedno z největších výškových parkovišť.

Ani tento, v přeplněném Tel Avivu jistě neopomenutelný aspekt, ale nenechal Tajchman bez stopy vlastní invence. Jím navržené integrované parkoviště bude primárně sloužit k "ustájení" elektromobilů, a současně bude i obří dobíjecí stanicí. Věž Gran Mediterraneo je jednoduše odpovědí na to, co očima architekta město Tel Aviv potřebuje.

„Tel Aviv je až hrubě poddimenzován, když přijde na efektivní modely hromadné přepravy osob," říká Tajchman. „A celé sídlo je poněkud neadaptováno, pokud jde o neustále počet vozidel." Jím navržený objekt má vizuálně přitažlivou formou pomoci "dostat auta, marně pátrající po parkovacích místech, z ulic" A pochopitelně, dokáže toho mnohem víc.

Pokud jde o vlastní zpracování návrhu, nahradil původem belgický architekt strohé linie hladkými křivkami. Věž Grand Mediterraneo je prstencem spleteným ze skla, oceli a betonu. Hlavně betonu. „Celý Tel Aviv je městem betonových panelů, a já sluncem vybíleným tónům tohoto stavebního materiálu chci zůstat věrný. Je v tom i určitá pocta architektonickému slohu Bauhausu, které spolu-vytvářel nynější město."

K samotné realizaci celého projektu zatím Tajchmanovi schází to nejpodstatnější, a to schválení městské rady. Ta by se pochopitelně měla částečně podílet na financování celého ne zrovna skromného stavebního záměru. Na druhé straně získává Gran Mediterraneo podporu na druhé straně: u provozovatelů hotelů, obchodů a společností, jež by mohly ve věži nalézt své sídlo. Současná situace nejspíš nalezne vyústění v podobě sdílené investice, protože Tel Aviv by takové dílo skutečně docenil.

„Stávající ani plánovaný budoucí stavební vývoj města, respektive jeho výškových budov, neodráží žádný konkrétní směr," podotýká Tajchman. „Tel Aviv nemá ucelenou vizi, kudy a kam budou mrakodrapy růst. Můj projekt ale nabízí směr, který městu v mnoha ohledech lichotí." Za hlavní problém stávajícího a současného provedení výškových budov přitom považuje, že nejsou projektovány s ohledem na podmínky Středomoří. Přesněji: „Neodráží svými architektonickými kvalitami specifické vlastnosti zdejšího prostředí." Nakolik pak to samé činí Gran Mediterraneo musí posoudit sám čtenář.

„Inovativní topologická geometrie spirálního efektu dává věži Gran Mediterraneo vyniknout. Rozbíjí model obvyklého nahloučení pravidelných geometrických linií budov, a navazuje na novou éru vertikální architektury.“

INFORMACE O PROJEKTU

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata