Větrání domů a škol je značně přehlíženou součástí života, ačkoli má velký význam nejen pro naše pohodlí, ale i pro naše zdraví a co teprve zdraví, které se týká našich dětí. Nedostatečné větrání učeben má především v podzimních a zimních měsících, kdy okna zůstávají déle zavřená, negativní vliv na studijní a pracovní podmínky žáků a učitelů.
"Při dlouhodobém pobytu v učebnách s neodpovídajícím přívodem čerstvého vzduchu jsou děti i učitelé vystaveni zvyšující se koncentraci CO2, prachu a škodlivých chemických látek. Roste také teplota v místnosti a objem pachů ve vzduchu. Důsledkem je vyšší únava a nesoustředěnost žáků i učitelů, objevují se i zdravotní potíže. Protože větrání otevřenými okny je většinou z důvodu bezpečnosti žáků nemožné, narůstá i množství neodvedené vlhkosti a školské budovy jsou plné plísní," vysvětluje Ing. Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotnického ústavu.
Důsledky zateplení bez řešení větrání:
- téměř trvale vydýchaný vzduch ve třídách
- vydýchaný vzduch má negativní vliv nejen na pozornost žáků, ale především na jejich zdraví
- negativní efekt zateplování se dotýká nejenom dětí, ale také vyučujících
„Dnešní svět je stále více zaměřen na úsporu energií a snižování provozních nákladů. Při této honbě za úsporami však mnohdy zapomínáme na své vlastní zdraví a prostředí, ve kterém žijeme. Uzavíráme se do nepropustných obálek budov při zateplování a výměně oken a zapomínáme, že člověk potřebuje k životu čerstvý vzduch.“ Filip Hazuka – zástupce výkonného ředitele společnosti 2VV spol. s r.o, 15 let v oboru výroba a vývoj vzduchotechniky“
Realita ve třídách - problém se týká všech školských zařízení
- v relativně malém prostoru se pohybuje větší skupina lidí
1. Porovnání:
- průměrný byt rodiny s dětmi o výměře 75 m2 má cca 180 m3
- tedy minimálně 45m3 vzduchu na jednu osobu
- ve třídě, která má v průměru 65 m2 je k dispozici cca 200 m3 vzduchu (uvažujeme strop o výšce 3 metry)
- při průměrném počtu 25 žáků ve třídě je na jednoho žáka k dispozici pouze 8 m3 vzduchu, což odpovídá téměř šestinásobně menšímu množství než doma.
V případě, že dojde k zateplení fasády školy a výměně oken za nová plastová, je škola proto, aby udržela optimální kvalitu vzduchu, odkázána výhradně na větrání okny.
2. Měření kvality vzduchu ve třídě (Praha Jiží město)
- naměřeny koncentrace blížící se hranici 4000-5000 ppm (počet molekul (částic) na milion – tedy procentuální částicový podíl CO2), kdy dospělému člověku hrozí zdravotní komplikace (nevolnost, závrať, ztráta koncentrace apod.)
- čidlo umístěno na pracovním stole vyučujícího ve výšce 0,8 m
- nebylo jakkoli omezeno otevírání oken, dveří
V případě žáka vstřebávajícího informace je koncentrace přes 1500 ppm (normativní limitní hodnota) rizikem rapidního snížení schopnosti vnímat informace prezentované učitelem.
3. Po namontování rekuperační jednotky (Praha Jiží město)
Maximální hodnoty při manuálním provozu dosahují 2 507 ppm, při automatickém provozu 1 850 ppm, průměrná hodnota během vyučování 1 161 ppm resp. 1 067 ppm.
4. Okna
"V případě absence systému pro nucené větrání místnosti lze požadovaných hodnot dosáhnout požitím okenního profilu, který je opatřen rekuperační jednotkou. Ta zachytává teplo unikající okny a využívá je k ohřevu vzduchu, který okny přichází do místnosti. Objem přiváděného vzduchu lze nastavit přímo s ohledem na potřeby dané místnosti, což minimalizuje energetické ztráty a zároveň zajišťuje dostatečné množství čerstvého vzduchu," říká Marián Figa, manažer pro výzkum a vývoj českého výrobce oken SULKO.
Příklady měření ve školách:
- Praha Jižní město
- Jenišovice a Kostelní Lhota
- 17 škol v Jižních Čechách. V každé byly měřeny koncentrace oxidu uhličitého ve 4 učebnách po dobu minimálně jedné vyučovací hodiny.
- Měření ve třídách v půdní vestavbě
Doporučení pro školy
- Zásadní je nezanedbávat větrání a minimálně o přestávce před hodinou otevřít okna.
- Efektivní je příčné větrání, kdy má učebna okna na obou stranách otevřená, případně se využije otevřených dveří do chodby.
- Pro zjištění kvality vzduchu je vhodné sledovat koncentraci CO2, kterou je možné měřit dnes běžně dostupnými zařízeními a v případě překročení limitních hodnot vyvětrat.
- Jedno z řešení, zohledňující energetickou náročnost i kvalitu vnitřního prostředí, je vedle plnohodnotné vzduchotechniky, použití automatického systému otevírání střešních oken, který reaguje na koncentraci CO2, výklopné horní nebo spodní části oken a větrací štěrbiny.
Sdílet / hodnotit tento článek