Větší nespokojenost vyjádřily velké firmy s minimálním ročním obratem 200 milionů korun. V této kategorii považuje nový zákon za nedostatečný 62 procent oslovených ředitelů. "V porovnání s minulým zákonem se jeví určité zlepšení. Otázkou však je, jak bude vykládán v praxi. První náznaky, například při posuzování objemu víceprací, tedy sčítání plusů a minusů v absolutních hodnotách, mi však mnoho optimismu nedávají," uvedl Petr Čížek ze společnosti Swietelsky stavební.
Podle něj zatím zadavatelé čekají na prováděcí metodické pokyny, což mimo jiné svědčí o přetrvávajícím strachu z nařčení z korupčního jednání. "Osobně jsem proto velmi skeptický při uplatňování jiných kritérií, než je cena. Tuto možnost měli zadavatelé v podstatě již dříve. Pálit si prsty se jim však nechtělo a nejsem si jist, zda se to s příchodem nového zákona ihned změní," doplnil Čížek.
Obchodní ředitel HSF System Tomáš Hess považuje nový zákon za krok zpět. "Možnost využívat více kritérií je dvousečná zbraň. Záleží na tom, jak bude zadavatelem uchopena a použita," dodal.
Statutární ředitel Skanska Michal Jurka uvedl, že současná situace při hodnocení nabídek je výsledkem společenských změn za posledních pět až osm let. "Předtím úředníci nepociťovali problém, když udělali nějaké rozhodnutí. Uměli si ho obhájit. Dnes se profesionálové bojí rozhodnout cokoliv, aby na ně někdo nepodal trestní oznámení. V tom vidím větší problém, než jak aplikovat zákon, který máme," sdělil Jurka.
Jen podle pětiny oslovených ředitelů vyřeší nový zákon problém mimořádně nízkých nabídkových cen. Představitelé firem, zabývajících se převážně dopravní infrastrukturou, jsou ještě o něco pesimističtější.
Sdílet / hodnotit tento článek