• ESTAV.cz
• Architektura
• Severská architektura: Rodinný dům, kde rybaří přímo z balkónu

Prohlédnout fotogalerii9 fotografií

Celý návrh rezidence je součástí stavebního projektu Bygda 2.0, tedy podpory rozvoje osídlení venkova na ostrově Stokkøya. I ten ostatně stojí za zmínku. Norská vláda se snaží zvrátit trend jednosměrné migrace obyvatel do měst tím, že podporuje výstavbu moderních obydlí na venkově (v tomto případě na ostrově), aby vytvořila dynamickou poptávku po bydlení mimo hlavní sídla. Zástavba má navíc vysoce individuální charakter, každý dům je originál, a vzhledem k větším vzdálenostem mezi jednotlivými objekty nedochází k tvorbě satelitů. V rámci Bygda 2.0 vzniká jakási rozvolněná vesnice, charakterizovaná dynamickou skladbou. Součástí této plánované výstavby je pak důraz na moderní a ekologické bydlení, které staví na výrazně na termínech soběstačnosti a udržitelnosti.

Klidný dům pro šéfkuchaře

Konkrétní domy pak v sobě kombinují místa „pro bádání, výzkum a tvůrčí práci, sdružených vedle prostor určených pro bydlení, život, práci, zábavu a relax“.  Bydlení z Bygda 2.0 by se vám mohlo například hodit, když budete pracovat u Státní meteorologické služby: na izolovaném ostrově se modernizace nedočká jen sama měřicí stanice, ale i vaše obydlí, které se nachází v dostupné vzdálenosti. Vzhledem k tomu, že nacházíte práci ale i kvalitní bydlení prakticky na jednom místě, nebudete mít už potřebu směřovat svou kariéru do odlehlého města, a zůstanete žít na klidném venkově. V případě projektu obytného domu Hadar´s House je pak tato situace podobná. Moderní sídlo je určeno pro život klienta, šéfkuchaře místní restaurace.

Foto: Marius Rua

Večerní koupel ve svitu polární záře

Jeho přáním, pokud šlo o konkrétní zadání, byla jen „osobitá architektura, místo vhodné k odpočinku, a zacílení na kvalitní zázemí kuchyně.“ Asante Architecture & Design začlenilo krajinu (příkré skalisko a kamenitý svah) přímo do konceptu, tak aby si mladý kuchař mohl užít „bezprostřední dojem drsné krajiny“. Jeho dům tak skutečně shlíží na rozbouřené moře, a výhledy do divoké přírody se mu otevírají prakticky ze všech oken. Dům, navzdory tomu, že je co do tvaru víceméně hrubým kvádrem, nepůsobí v této scenérii rušivě. Harmonii s vnějším prostředím zajišťuje výběr užitých materiálů. „Náš klient může v noci sledovat, jak se měsíční světlo láme o vlny v zálivu a světlo se mu odráží přímo do obývacího pokoje,“ píší architekti. „Může si dávat vanu, a přitom mu posvítí polární záře. Dokonce může rybařit jen tak, z balkonu svého domu.“

Moře na dohled

Hadar´s House je rozdělen do dvou oddělených částí, ve svahu proti sobě posunutých. Zatímco nižší úroveň v sobě pojímá vstupní část a koupelnu, druhá, vyšší, hostí kuchyni, obývací pokoj a mezipatro nadsazené nad jednotku kuchyně. Tento posun objektu do svahu umožňuje, aby se prakticky z každé místnosti otevíral nezakrytý pohled do okolní krajiny, a přitom byl ze strany od silnice (civilizace) nenápadně zastíněn. Soukromí uživatele tak jde ruku v ruce s otevřeností. Z čistě technického hlediska to uživatel ocení zvláště, pokud si bude dávat vanu, a skleněná stěna mu zprostředkovává přímý výhled na moře, aniž by nějak děsil náhodné procházející. Okno posazené proti přístupové cestě (z kuchyně) je mírně kryto přesahem střechy. Tato kapsa je pak ideální ke skladování dřeva, které na norském ostrově skutečně není vyskládáno jen tak pro efekt. Ostatní okna pak shlížejí do svahu nebo přímo na moře.

Foto: Marius Rua

Japonská inspirace v norském kontextu

Pokud jde o samotnou konstrukci, možná překvapí, že dům je kompletně vystavený ze dřeva, Nám středoevropanům se tento materiál do drsných klimatických podmínek třeba nepozdává, ale v Norsku se jedná o tradiční sázku na jistotu. Dřevo tvoří základní rám, vnější fasádu i výplň, a ve formě obkladů na něj narazíme také uvnitř interiéru. Architekti z Asante Architecture & Design si práci s tímto přírodním materiálem navýsost pochvalují. Stavba je bezúdržbová, dřevo je předem opálené. S tímto atypickým prvkem se už čtenáři portálu ESTAV.cz jistě setkali: jedná se o tradiční úpravu tvrdého dřeva, pocházející z Japonska. Opálené dřevo totiž nepodléhá zkáze a rozkladu, a to ani v tak nehostinných podmínkách, jako na ostrově Stokkøya. Zasazení tradiční japonské techniky konzervace dřeva do norského kontextu se však osvědčilo.

Dům stojí na převislých dřevěných pilířích, zasazených do rostlé skály. Podkladovou deskou je beton, který je pro minimalizaci estetického dopadu překryt obkladovým štípaným kamenem. Střecha s hliníkovou výplní je překryta zelení, především nízko-rostoucími přisedlými rozchodníky (Sedum sp.). Tento vegetační povrch izoluje celý objekt, a chrání ho před nepříznivým vlivem počasí. Topný systém se skládá z moderních krbových kamen s vodním pláštěm, a k dispozici je také solární jednotka na ohřev užitkové vody. Dřevo dominuje interiéru, s výjimkou koupelny. Vana je zasazena do černého „sopečného“ kamene. Nábytek je v užitkovém provedení funkčního a moderního stylu, který ale s vnitřními dispozicemi dobře koresponduje.

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata