Vývoj počtu vydaných stavebních povolení od roku 2000
Český statistický úřad každoročně vydává přehledy o vývoji bytové výstavby, mimo jiné o vývoji počtu vydaných stavebních povolení. Tento údaj ČSÚ rozděluje na výstavbu novou a na změny dokončených staveb (rekonstrukce).
Od roku 2000 vykazuje bytová výstavba kolísavý vývoj. Počet vydaných stavebních povolení klesal do roku 2002, poté do roku 2004 rostl (dva po sobě jdoucí roky). Pak ve sledovaném období rostl již jen v jednotlivých letech, konkrétně 2008, 2011 a 2015. Porovnání je děláno vždy s rokem předchozím.
Mezi jednotlivými lety byl často zaznamenán i hluboký propad, někde i o téměř 14 %. To v konečném výsledku znamená, že od roku 2000 do roku 2015 klesl celkový počet vydaných stavebních povolení na necelou polovinu.
Tabulka 1 a Graf 1 přináší konkrétní údaje o počtech vydaných stavebních povolení mezi roky 2000 a 2015. Data jsou uvedena jednak celková a jednak v rozdělení na novou výstavu a rekonstrukce. Jsou uvedeny také meziroční indexy. Rok 2016 do tabulky zahrnut nebyl.
Tabulka 1: Počty vydaných stavebních povolení v letech 2000 - 2015
Rok | Vydaná stavební povolení | |||||
Celkem | Index (celkem) | Z toho | ||||
Nová výstavba | Index nová výstavba | Rekonstrukce | Index rekonstrukce | |||
2000 | 169 574 | * | 78 906 | * | 90 668 | * |
2001 | 149 244 | 88,0 | 68 921 | 87,3 | 80 323 | 88,6 |
2002 | 140 822 | 94,4 | 63 266 | 91,8 | 77 556 | 96,6 |
2003 | 149 339 | 106,0 | 70 411 | 111,3 | 78 928 | 101,8 |
2004 | 153 622 | 102,9 | 75 835 | 107,7 | 77 787 | 98,6 |
2005 | 142 941 | 93,0 | 74 513 | 98,3 | 68 428 | 88,0 |
2006 | 135 391 | 94,7 | 71 318 | 95,7 | 64 073 | 93,6 |
2007 | 117 384 | 86,7 | 66 020 | 92,6 | 51 364 | 80,2 |
2008 | 122 242 | 104,1 | 70 529 | 106,8 | 51 713 | 100,7 |
2009 | 112 674 | 92,2 | 63 150 | 89,5 | 49 524 | 95,8 |
2010 | 105 743 | 93,8 | 59 106 | 93,6 | 46 637 | 94,2 |
2011 | 107 231 | 101,4 | 59 226 | 100,2 | 48 005 | 102,9 |
2012 | 97 764 | 91,2 | 54 431 | 91,9 | 43 333 | 90,3 |
2013 | 84 864 | 86,8 | 47 563 | 87,4 | 37 301 | 86,1 |
2014 | 79 357 | 93,5 | 44 447 | 93,4 | 34 910 | 93,6 |
2015 | 80 478 | 101,4 | 45 988 | 103,5 | 34 490 | 98,8 |
Zdroj: ČSÚ
Údaje za rok 2016 jsou k dispozici pouze do 3. čtvrtletí. Ve čtvrtletích vykazuje rok 2016 nárůst v průměru o dvě a půl procenta (ve srovnání s rokem předchozím). Pokud se trend zachoval i ve čtvrtém čtvrtletí, půjde opět o dvouletý růst v oblasti počtu vydaných stavebních povolení.
Graf 1: Vývoj počtu vydaných stavebních povolení v letech 2000 - 2015
Zdroj: ČSÚ
Počty vydaných stavebních povolení na novou výstavbu
Vývoj počtu vydaných stavebních povolení na novou výstavbu kopíroval vývoj celkového počtu vydaných stavebních povolení. Tedy růst v letech 2003 – 2004, 2008, 2011 a 2015. V roce 2003 byl nárůst výrazný, dokonce o 11,3 %. I v dalších letech byl růst poměrně vysoký, s výjimkou roku 2011, kdy údaj rostl pouze o 0,2 %.
Mezi jednotlivými lety byly také zaznamenány hluboké propady, v celkovém výsledku klesl celkový počet vydaných stavebních povolení na novou výstavbu za celé období o cca 41 %.
Počty vydaných stavebních povolení na rekonstrukci
Tady už se vývoj mírně liší. Růst je zaznamenán v letech 2003, 2008 a 2011, ale je předcházen výraznými propady, výjimkou není ani 12% propad. To v podstatě znamená, že od roku 2000 do roku 2015 klesl počet vydaných stavebních povolení na rekonstrukci o necelá 62 %.
Vývoj orientační hodnoty bytových staveb od roku 2000
Orientační hodnota bytových staveb[1], na které bylo vydáno stavební povolení, se vyvíjela naprosto odlišně. Bohužel nebyla nalezena data přepočtená na kupní cenu základního roku, tedy reálný vývoj. Proto se musíme spokojit pouze s vývojem nominální hodnoty.
Vývoj orientační hodnoty všech bytových staveb, na které bylo od roku 2000 vydáno stavební povolení, vykazuje velmi často růst. Konkrétně jde o roky 2001 – 2006, 2008 – 2009 a 2015. V roce 2016 byla první dvě čtvrtletí růstová, to druhé dokonce o 25 %. Ve třetím čtvrtletí byl zaznamenán minimální pokles, na 99,9 %.
Výsledkem je skutečnost, že přestože celkový počet vydaných stavebních povolení mezi lety 2000 a 2015 klesl o více než polovinu, orientační hodnota těchto staveb dokonce vzrostla o téměř 11 % (nominálně).
Tabulka 2 a Graf 2 přináší konkrétní údaje o vývoji orientační hodnoty staveb, na které bylo v letech 2000 až 2015 vydané stavební povolení. Data jsou uvedena jednak celková a jednak v rozdělení na novou výstavu a rekonstrukce. Jsou uvedeny také meziroční indexy. Rok 2016 do tabulky zahrnut nebyl.
Tabulka 2: Vývoj orientační hodnoty bytových staveb od roku 2000 do roku 2015
Rok | Orientační hodnota v mil. Kč | ||||||
Celkem | Index (celkem) | Z toho | |||||
Nová výstavba | Index nová výstavba | Rekonstrukce | Index rekonstrukce | ||||
2000 | 229 955 | * | 141 891 | * | 88 064 | * | |
2001 | 236 375 | 102,8 | 149 874 | 105,6 | 86 501 | 98,2 | |
2002 | 242 212 | 102,5 | 156 682 | 104,5 | 85 530 | 98,9 | |
2003 | 286 228 | 118,2 | 186 165 | 118,8 | 100 063 | 117,0 | |
2004 | 315 072 | 110,1 | 217 687 | 116,9 | 97 385 | 97,3 | |
2005 | 325 824 | 103,4 | 211 331 | 97,1 | 114 493 | 117,6 | |
2006 | 360 945 | 110,8 | 227 993 | 107,9 | 132 952 | 116,1 | |
2007 | 357 708 | 99,1 | 242 380 | 106,3 | 115 328 | 86,7 | |
2008 | 390 836 | 109,3 | 269 457 | 111,2 | 121 379 | 105,2 | |
2009 | 407 611 | 104,3 | 265 200 | 98,4 | 142 411 | 117,3 | |
2010 | 398 839 | 97,8 | 281 528 | 106,2 | 117 311 | 82,4 | |
2011 | 339 937 | 85,2 | 232 251 | 82,5 | 107 686 | 91,8 | |
2012 | 318 497 | 93,7 | 186 208 | 80,2 | 132 289 | 122,8 | |
2013 | 257 735 | 80,9 | 163 300 | 87,7 | 94 435 | 71,4 | |
2014 | 249 836 | 96,9 | 151 143 | 92,6 | 98 693 | 104,5 | |
2015 | 254 891 | 102,0 | 137 466 | 91,0 | 117 425 | 119,0 |
[1]Orientační hodnota staveb zahrnuje, dle metodiky ČSÚ, celkové náklady včetně technologie (v běžných cenách) vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu.
Zdroj: ČSÚ
Údaje za rok 2016 jsou k dispozici pouze do 3. čtvrtletí. Ve čtvrtletích vykazuje rok 2016 poměrně výrazný nárůst orientační hodnoty staveb, u nových staveb ve druhém čtvrtletí dokonce až o 37 %.
Graf 2: Vývoj orientační hodnoty bytových staveb v letech 2000 - 2015
Zdroj: ČSÚ
Vývoj orientační hodnoty nových bytových staveb
Nová výstavba ve sledovaném období klesla, co do počtu vydaných stavebních povolení, o cca 41 %. Její orientační hodnota však klesla pouze o přibližně 3 %. Vývoj hodnoty nových staveb nekopíruje vývoj celku, klesá a roste v rozdílných letech.
V roce 2000 měla jedna stavba, na kterou bylo vydáno stavební povolení, průměrnou orientační hodnotu 1,8 milionu Kč. V roce 2015 už to byly téměř 3 miliony Kč. Jde opět o nominální hodnoty.
Vývoj orientační hodnoty rekonstruovaných bytových staveb
V případě rekonstruovaných staveb byl vývoj také odlišný od celku. Orientační hodnota klesala ve více letech, než tomu bylo u celkových údajů. Pokles byl zaznamenán v letech 2001, 2002, 2004, 2007, 2010, 2011 a 2013. Největší propad nastal v roce 2013, a to o necelých 30 %.
Nárůst hodnoty však byl také zaznamenáván ve velkých skocích, ve čtyřech letech okolo 17 %, v roce 2012 dokonce o 22,8 %. Mezi roky 2000 a 2015 vzrostla orientační hodnota rekonstruovaných staveb o více než 33 %.
V roce 2000 měla jedna rekonstrukce, na kterou bylo vydáno stavební povolení, průměrnou orientační hodnotu 1 milion Kč. V roce 2015 už to byly 3,4 milionu Kč.
Rekonstrukce nemusí být nutně levnější než nová výstavba
Z výše uvedených dat plyne, že rekonstrukce v ČR v letech 2000 – 2015 výrazně nabývaly na své orientační hodnotě, a to dokonce mnohem více než novostavby. Proto je nutné brát v úvahu, že i rekonstrukce již dokončené stavby (většinou staršího domu), může být nákladná. Tehdy saháme častokrát na hypotéky či bankovní a nebankovní půjčky.
Někdy je hypotéka nedosažitelná. Řešením jsou i půjčky.
Některé domácnosti by rády rekonstruovali dům, který mají ve svém vlastnictví. Ale z pohledu banky nejsou natolik bonitní, aby jim hypotéku poskytla. Případně by domácnosti hypotéku mohly získat, ale ta je vázána na hotový projekt rekonstrukce – jinak banka poskytne jen neúčelový úvěr s přibližně dvojnásobnými úroky. Jenže, z čeho zaplatit v rychlosti projektanta či architekta, aby domácnosti stihly o hypotéku zažádat včas, dokud jsou úrokové sazby minimální?
Obě situace mají řešení v tzv. nebankovních půjčkách. Ty nejsou natolik přísně nastaveny, ale přesto již od prosince roku 2016 podléhají regulaci ze strany ČNB. Nebankovní poskytovatelé úvěrů jsou vázáni menším množstvím vnitřních pravidel, proto mohou žadateli poskytnout poměrně rychlé půjčky, třeba právě na architekta.
Svět nebankovních půjček je poměrně široký, přehled v nich může pomoci zajistit srovnávač nebankovních půjček. Poskytne základní rozdělení půjček dle kategorií a přinese rychlé informace o podmínkách té které půjčky.
Pokud je žadatel zároveň i majitelem nemovitosti, obejde se půjčka i bez náhledu do registru dlužníků.
Má i nákladná rekonstrukce nějaké výhody?
Rekonstrukce domu s sebou nese výhody i nevýhody. Mezi výhodami lze zmínit zejména následující skutečnosti:
- do rekonstruovaného domu se lze hned nastěhovat;
- rekonstrukce může probíhat postupně, v mírném tempu;
- není třeba podléhat stresu z termínů prací;
- investor si může vybrat již existující dům, který se mu líbí, a zachovat pak jeho ráz – zmodernizovat například jen technickou stránku domu;
- při rekonstrukci je možné zachovat velký dům na malém pozemku (nové stavby mohou zabírat maximálně třetinu pozemku, pro rekonstrukci pravidlo neplatí).
Podíl financování rekonstrukcí z hypoték rostl
Podle údajů Ministerstva pro Místní rozvoj byly rekonstrukce v ČR financovány v letech 2002 – 2015 také z hypoték. A dokonce s rostoucím trendem.
Zatímco v roce 2002 si občané, podnikatelské subjekty a municipality vypůjčili na rekonstrukce 4,64 miliardy z celkem investovaných 88 miliard, tedy cca 5,3 %, v roce 2015 už to bylo 69,9 miliardy z celkově investovaných 117,4 miliardy, tedy 59,5 %. Nárůst je enormní.
Růst podílu financování investic z hypoték je způsobena zejména klesajícími úrokovými sazbami a zároveň snížením konkurenceschopnosti stavebních spořitelen a jimi poskytovaných úvěrů.
Sdílet / hodnotit tento článek