Vrtané piloty
V České republice převažuje využití vrtaných pilot (95%), které je dáno hlavně geotechnickými podmínkami, které jsou rozmanité a až na výjimky jsou charakteristické skutečností, že v relativně malé hloubce (do 10 - 20 m) se na staveništích nachází skalní nebo poloskalní podloží, do něhož je vrtané piloty výhodné vetknout.
Vrtané piloty se navrhují především jako hlubinné základy schopné přenášet soustředěná osová zatížení (převážně tlaková), ale i zatížení příčná. Vzhledem k jejich velké únosnosti, dané vhodnou volbou průměru, délky a vetknutí do únosného podloží, se navrhují velmi často jako osamělé, tvořící přímo základy sloupů hal a mostů.
Nejčastěji jsou vrtané piloty zhotovované na místě do vrtů o průměru větším než 300 mm. Vrty pro piloty se provádějí většinou technologií rotačně náběrového vrtání pomocí speciálních nástrojů, především vrtných hrnců (šap), spirálů a korunek, výjimečně pak pomocí drapákového hloubení. Piloty se provádějí buď bez pažení, nebo v nesoudržných zeminách pod ochranou dvouplášťové ocelové výpažnice nebo bentonitové suspenze tak, aby v celém průběhu instalace piloty byla zajištěna stabilita jejich stěn i dna. K pažení vrtů o průměru do 1500 mm se využívá vesměs ocelových spojovatelných pažnic, jež se instalují buď přímo pomocí speciálního nástroje na vrtné soupravě, nebo tzv. dopažovacího zařízení, jež slouží jak k instalaci, tak i k vytahování pažnic. Pouze k pažení vrtů velkých průměrů se v současnosti využívá jílové (bentonitové) pažicí suspenze. Betonáž je prováděna po dovrtání, vyčištění vrtu a po osazení armokoše, přes sypákové usměrňovací roury s násypkou, která usměrňuje proud betonu do vrtu tak, aby nedošlo k jeho roztřídění. Vrty zvodnělé nebo pažené jílovou suspenzí se betonují tzv. metodou Contractor za použití vodotěsné, rozpojovatelné kolony sypákových rour. Největší průměr pilot provedených do zapažených vrtů je závislý na technických možnostech použitého stroje a geologických podmínkách.
Vrtané piloty - příklad postupu prací u pilot s ponechanou výpažnicí
Speciální případ vrtaných pilot představují piloty prováděné průběžným šnekem (CFA Continuous Flight Auger), jehož závity jsou přivařeny na střední rouru s uzávěrem dna. Šnek se do zeminy zavrtává až do požadované hloubky bez průběžného vytahování vrtného nářadí z vrtu, aniž by byla zemina těžena, tzn., že i v nestabilních zeminách je vrt neustále zapažen zeminou, která ulpívá na závitech šneku. Po dosažení projektované hloubky se začne s betonáží pomocí střední roury průběžného šneku za současného vytahování vrtného nářadí, kdy se šnek za neustálé rotace průběžně vytahuje z vrtu rychlostí, jež odpovídá objemu betonu natlačeného do uvolněného vrtu. Na závěr může být do betonové piloty vtlačen armokoš. Největší předností je vysoká produktivita provádění pilotovacích prací a zvýšená plášťová únosnost vlivem betonáže pod tlakem.
Ražené piloty
Jedná se o tradiční technologii, při které je pažnice přes zátku zarážena do podloží pomocí beranu. Zemina je při tom roztlačována do stran a odpadá tak nutnost likvidace vytěženého materiálu. Při zarážení pažnice je sledován odpor zeminy a po dosažení předepsaného energetického kritéria lze ražení pilot ukončit. Po ukončení ražení je beranem vyražena zátka pažnice a následně dochází k postupnému formování výplně piloty (hutnění beranem). Při použití výplně ze zavlhlého betonu se tímto způsobem vytvoří rozšířená pata piloty, následně se osadí armokoš a pilota se postupně formuje. Díky rozšířené patě, dosahují železobetonové piloty FRANKI ve vhodných geologických podmínkách výrazně vyšší únosnosti než železobetonové piloty shodného průměru prováděné jinou technologií. Při použití výplně ze štěrkopísku vznikají zeminové pilíře, které zlepšují mechanické vlastnosti základové půdy a urychlují její konsolidaci. Železobetonové piloty FRANKI jsou v průměrech 420,520 a 610 mm v délkách do 12 m.
Sdílet / hodnotit tento článek