Popis stavby
Jedná se o valbovou střechu, na pravidelném půdorysu. Střecha je členitá s množstvím prostupů. Materiál střešní krytiny je titanzinek. Střecha byla vytvořena z pásů spojených na drážku.
Střecha se nachází v mírných klimatických poměrech: Ve sněhové oblasti II – nížinné (celkem je osm sněhových oblastí, VIII je extrémní), větrná oblast zástavba čili větrná oblast II. (ČSN EN 1991-1-4: 2007).
Sklon střechy 6° je vyhovující.
Dle provedené destrukční sondy byla ve střeše tato skladba:
- Krytina TiZn plech (děravá, korodující)
- Podkladní filc (mokrý, rozpadající se)
- Hydroizolace ze živičného pásu typu R
- Bednění z OSB
- Odvětrávací mezera (avšak nefuknční)
V projektové dokumentaci byla navržena tato skladba (rozsah přizpůsoben rozsahu sondy):
- Krytina TiZn plech
- Strukturní oddělovací rohož
- Bednění min. tl. 24 mm (prkna)
- Krokve 2x 60/160
K čemu došlo?
Titanzinkový plech proděravěl (zkorodoval) a do objektu trvale zatéká. Kvalita provedené práce byla na špatné úrovni, zacházení s materiálem proběhlo neodborně. Životnost prokázaná praxí se u tohoto materiálu pohybuje minimálně 70 let. Naše zkoumaná střecha již po deseti letech vykazuje známky silné koroze. Na plechu se objevovaly bílé fleky, plech získával nestejnoměrnou patinu, děravěl a rozpadal se.
Z porovnání skladeb navržené a provedené vyplývá, že navržená skladba je správná, zhotovitel ji upravil proti technologickému předpisu výrobce i proti projektu a materiál tak znehodnotil.
Hřeben proveden bez spádu, navíc špatně ukotven
První na pohled zřejmá chyba je, že na hřebeni střechy stojí voda, hřeben nemá klasický „střechovitý“ tvar, nýbrž chybně tvar vany. Jednotlivé díly plechových hřebenových prvků jsou k sobě pevně spojeny v přesazích, takže nemohou dilatovat vlivem změny teploty. Jelikož se díly hřebene nemohly nezávisle hýbat, praskly. Dodatečně byla vložena dilatační spojka.
Správně by měla být využita jednoduchá zástrčná drážka či podobné řešení.
Kotvení proběhlo zcela laicky hřeby, které jsou nepečlivě zakryty pájkou (bez puklíku). Tím došlo k promáčknutí hřebenového prvku do tvaru vany. Hřeby jsou navíc přímo zaletovány, čili neumožňují dilataci. Právě vlivem pohybu plechu při změnách teplot došlo k vyviklání u kotvení a porušení těsnosti hřebů. Tudy voda zatékala a sákla do filcu, který je podložený pod plechem. Odtud se voda nemohla vypařit a plech korodoval. Dříve se tato koroze nazývala bílá koroze zinku, v novějších materiálech nalezneme pojem teplovodní koroze. Jedná se o dva názvy pro stejný jev.
Vzorek TiZn ze znalcem zhotovené sondy. Plech se změnil v plechové síto. Zdroj: Ing. Josef Beneš
Špatně provedená odvětrávací mezera
K zadržování vlhkosti a tím zrychlené korozi přispěla i další chyba na střeše. Větší část střechy je zcela neodvětraná. Dole u okapu je sice zhotoveno sání do mezery pod bedněním OSB deskami, nicméně není zhotoven výdech u hřebene. Takové řešení je funkční asi stejně jako shora ucpaný komín.
Střechy neodvětrané se nepřipouští. Střechy zateplené mezi krokve je nutno odvětrat odborně nad krokvemi. ČSN 73 1901: Navrhování střech
Plech je navíc položen na OSB desku (která je prakticky parotěsná), samotný plech je taktéž parotěsný. Veškerá vlhkost, která se dostane do konstrukce (ať již zatečení z chybně provedeného hřebene nebo vlhkost procházející z interiéru) tak nemá kam odvětrat a zůstává v podstřeší. Plech je trvale zamokřen a koroduje, OSB je ve vlhkém prostředí a plesniví, z tepelné izolace, na kterou voda taktéž odkapává se stává mokrý svetr a neizoluje.
Provizorní řešení stav krytiny ještě zhoršilo
Na střeše byly provedeny pokusy o opravu lokáních míst zatékání tmelením. Zadělat díry dodatečně však nelze. Pokud by byly dodrženy zásady odborného zhotovení dle předpisu, žádné lepení ani záplatování by nebylo potřeba.
Pokus překrýt nefunkční místa nalepením nějaké záplaty z litých chemikálií v tubě je častým nápadem novodobých klempířů – lepičů.
Dalším pokusem o provizorní řešení bylo překrytí části protékající krytiny igelitovou plachtou. I pod plachtu však trochu zatékalo, voda se neměla kam odpařit a na plechu se objevily bílé fleky – lehká bílá koroze.
Pár slov o titanzinkové střešní krytině
Čistý zinek je křehký a nelze jej ohýbat. Spojuje se měkkým pájením, proto se změkčuje legováním cca 1 % příměsí (0,7 % měď, 0,2% titan, zbytek do 1% olovo a hliník) a nazývá se titanzinek. Ten lze ohýbat a drážkovat. Obvyklá ustálená korozní rychlost je 0,5 – 0,7 mikrometrů za rok, což znamená životnost titanzinkové krytiny cca 100 let.
Titanzinkový plech (stejně jako např. olověné a měděné plechy) je bezúdržbový. Při korozi vznikne trvalá a ochranná patina. Bezúdržbová znamená, že není nutné provádět nátěry, je však nutné jako u všech stavebních konstrukcí odstraňovat například nálety (listí, větve, ptačí trus atd.) a poškození z náletů.
Obecná technická doporučení:
- TiZn plechy se kladou na pevný a souvislý podklad
- TiZn nelze přímo pokládat na podklady, které jsou s tímto kovem neslučitelné: materiály obsahující velké množství vlhkosti a agresivní složky (některé druhy překližek, dřevotřísek, dřeva mastná jako modřín či borovice, nevyzrálý beton, hydraulická malta atd)
- Pevné i posuvné příponky a další spojovací materiál musí být z nerezu nebo pozinkované
- Je nutné zajistit odvětrání spodní části plechů.
Pokud se tyto podmínky nedodrží, dojde ke zvýšené korozní rychlosti ze spodní strany plechů. Na tu se přijde až v okamžiku, kdy dojde ke korozi v celé tloušťce plechu a viditelné perforaci, tak jako v představeném případě.
Chybné netěsné kotvení, zde již voda odtekla pod krytinu jako výtokem vany. Zdroj: Ing. Josef Beneš
Jak opravit tuto střechu?
Přes všechny pokusy o rychlou nápravu si zde stavebník i realizační firma musí přiznat pravdu: střecha je neopravitelná. Jediný možný postup pro zajištění dlouhodobě bezproblémového stavu je střechu rozebrat a zhotovit v souladu s technologickým předpisem.
Chyby tedy nevznikly z podstaty materiálu, ten je na střechy vhodný, ale z důvodů neodborné montáže, zanedbání technologického předpisu výrobce. Chybou a smůlou investora bylo, že si k realizaci nepřizval stavební dozor. Jeho štěstím je, že střecha je ještě v záruce. Celou realizaci by měla provést realizační firma znovu, správě a na své náklady. To už je ale na jiné vyprávění.
Článek vychází ze znaleckého posudku, v kompletním posudku byly konstatovány i další vady, které jsou na fotografiích viditelné, v textu článku však nebyly všechny představeny, byly použity jen některé z chyb.
Sdílet / hodnotit tento článek