Společnosti RESIDOMO, největší tuzemský poskytovatel nájemního bydlení, a STEM/MARK provedly reprezentativní celostátní výzkum na téma bydlení mladé generace. Z online-dotazníkového šetření mezi 1.020 mladými lidmi napříč celou ČR ve věku od 18 do 30 let vyplynulo, že 44 % milleniálů nemá dosud vyřešení samostatné bydlení a 70 % ze všech dotazovaných považuje spolubydlení jako vhodný první krok k osamostatnění. Velkou předností spolubydlení je příznivá cena, kdy spolubydlící sdílí náklady a většinou platí za pokoj, nikoliv za celý byt. Nevýhodou je méně soukromí, osobního pohodlí a někdy též každodenní tolerance k potřebám a zvyklostem dalších obyvatel pronajatého bytu.
„Mladí Češi považují spolubydlení za rozumný způsob, jak se osamostatnit. Svůj souhlas s ním v našem výzkumu vyjádřilo 71 % dotazovaných, rozhodný nesouhlas zazněl pouze u 6 % respondentů. Zhruba třetina (30 %) účastníků průzkumu má osobní zkušenost se spolubydlením a 29 % s bydlením na koleji či internátu. Největší předností spolubydlení je podle 67 % odpovídajících jeho finanční nenáročnost. Za největší nevýhodu mladí lidé považují ztrátu soukromí (64 %),“ uvádí Roman Frkous ze společnosti RESIDOMO.
Z průzkumu vyplývá, že spolubydlení považují mileniálové za běžnější ve městech než na venkově (91 %) a současně pro ně v současnosti představuje běžný způsob, jak řešit osamostatnění (85 %), zejména po střední škole a při nástupu na vysokou školu (84 %). Spolubydlení považují za určitou školu života, školu tolerance (83 %). Vidí zde ale i riziko vyplývající od spolubydlících (81 %) a nutnost spolužití, ohledů na spolubydlící (80 %).
„Mezi jednoznačné výhody spolubydlení patří podle mileniálů kontakt s ostatními lidmi, společnost přátel a také dělba práce při domácích pracích. Přínos spolubydlení spatřují i ve zvýšení či získání schopnosti tolerance a respektu k ostatním. Naopak nejčastěji zmiňovanou nevýhodou, kterou uvedlo 64 % respondentů, byla ztráta soukromí. Dále také obava, že spolubydlící nebudou spolehliví a že bude třeba řešit konfliktní situace. Zaznamenali jsme také osobní nekomfort, pocit „nedomova“ a nutnost neustálých kompromisů,“ doplňuje Roman Frkous ze společnosti RESIDOMO.
Z hloubkových rozhovorů s milleniály jsme identifikovali několik typů lidí, se kterými se ve spolubydlení můžete setkat:
- Neviditelní. Jde o spolubydlící, o kterých ani nevíte, že tam bydlí. Většinu času si hledí svého, řeší jen opravdu nejnutnější problémy a většinu času jsou na pokoji, nebo naopak někde venku.
- Jejich opakem jsou slídilové. O těch víte, i když nechcete. Musejí mít neustálý přehled o dění v bytě a mají tendence řešit všechno a s každým.
- Nejveselejším členem a pravděpodobně i tím, který bude moci za většinu konfliktů spojených s rušením nočního klidu je party boy a party girl. Ti mají na starost sociální dění na bytě a většinou na ně narazíte ve velmi brzkých hodinách ranních.
- Posledním typem jsou spolubydlící „a la Grinch“. Ti se zase dokáží velmi dobře postarat o to, aby se ze všeho stal problém. Zkrátka i z komára dokáží udělat velblouda a z velblouda poté velrybu. Kvůli nim se většinou i dobrá parta spolubydlících rozpadá.
Sdílet / hodnotit tento článek