„Chci se také soustředit na evropské dotace, regionální politiku nebo práci na stavebním řádu, “ řekla nová ministryně.
Spolu s premiérem pak jmenovali další priority: změnu stavební legislativy a oblast sociálního bydlení, oblasti regionální a územní politiky, cestovního ruchu a bytové politiky.
Záhy po jmenování nová ministryně uspěla na neformálním setkání ministrů EU
Karla Šlechtová se hned 10. října 2014, necelých 48 hodin po svém jmenování, účastnila v Miláně neformálního setkání ministrů EU odpovědných za kohezní politiku. Tématem jednání byl zejména vztah kohezní politiky v novém programovém období 2014-2020 a ekonomického řízení.
Karla Šlechtová byla velmi pozitivně přijata bývalým eurokomisařem Johannesem Hahnem a dalšími ministry z 27 členských zemí EU. Ministři zejména ocenili práci ministryně na Dohodě o partnerství. „Velmi mne potěšilo, že ze strany mnohých přítomných členů mi byla vyjádřena podpora v mé práci,“ uvedla Šlechtová.
Neformálního jednání ministrů se zúčastnil také náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun a Olga Letáčková, ředitelka odboru Národního orgánu pro koordinaci.
Ministryně Šlechtová ve svém vystoupení na jednání ministrů zdůraznila: „Česká republika přistupuje k fázi programování jednotlivých nástrojů Evropských strukturálních a investičních fondů velmi zodpovědně a respektuje v nové struktuře implementace společné cíle EU obsažené ve Strategii Evropa 2020.“ Ministryně zároveň upozornila: „Naplňování předběžných podmínek čerpání fondů EU bude v některých ohledech složité. Existuje řada nejasností týkajících se praktické aplikace jednotlivých podmínek; Česká republika bude proto dále usilovat o vyjasňování otevřených otázek.“
Česká republika využila zavedení konceptu tzv. předběžných podmínek pro čerpání fondů EU v novém programovém období 2014-2020 jako nástroj zvýšení efektivnosti výdajů kohezní politiky. Během procesu nastavování období 2014-2020 a vyjednávání nebyly vždy ze strany Evropské komise - jako navrhovatele legislativy - zřejmé všechny souvislosti a dopady navrhovaných a měnících se předběžných podmínek a interpretace jejich důsledků. Na druhou stranu v některých oblastech přispěl tlak daný nutností naplnit předběžné podmínky k urychlení potřebných reforem na národní úrovni; v případě České republiky šlo například o služební zákon.
Sdílet / hodnotit tento článek