„Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší od roku 2000 vykazuje příznivě sestupný trend s dílčími meziročními výkyvy. Pokles je ale méně výrazný než v 90. letech. Nicméně v roce 2013, podobně jako v letech předešlých, koncentrace některých látek se škodlivými dopady na lidské zdraví překročily své imisní limity na řadě lokalit,“ seznamuje se závěry analýz ČHMÚ jeho ředitel Václav Dvořák.
Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, Praha a Brno
Nejzávažnější situace zůstává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, kde k překračování imisních limitů dochází ve všech zónách. Vysoké koncentrace škodlivin zde způsobuje po obou stranách hranice vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura. Na kvalitě ovzduší v Praze a Brně se podepisují nadlimitní koncentrace škodlivin pocházející převážně z dopravy.
Zhoršená kvalita ovzduší není problémem jen aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde se suspendované částice a benzo[a]pyren dostávají do ovzduší převážně z lokálního vytápění.
Lokálně byl překročen imisní limit pro arsen a kadmium. Na několika lokalitách s vysokou intenzitou dopravy byl naměřen nadlimitní oxid dusičitý.
Ročenka
Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013
Ročenka vychází i v tištěné podobě a společně se souhrnným tabelárním přehledem „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2013“ je distribuována i na CD.
Kotlíkové dotace
V souvislosti s kvalitou ovzduší vyvztává otázka tzv. kotlíkových dotací, kdy stát dotuje výměnu uhelných kotlů za nové, ale opět uhelné.
Evropská komise má k dotacím na uhelné kotle z nového OPŽP výhrady. Plánovaná podpora výměny kotlů na uhlí za kotle spalující rovněž uhlí není v souladu s nízkouhlíkovou ekonomikou EU. Evropská komise doporučuje, aby se Česká republika by se měla více zaměřit na podporu obnovitelných zdrojů energie při vytápění, zvýšit poměr recyklovaného odpadu, doplnit strategii redukce oxidu dusíku a polétavého prachu. Pro ministra životního prostředí je ale podpora kotlíkových dotací klíčová. Ministr životního prostředí Richard Brabec řekl, že bude s EK nadále vyjednávat.
„Je jisté, že spor o uhelné kotle začíná být více politickou nežli technickou otázkou. Pouhé překlopení současných kotlíkových dotací pod OPŽP pravděpodobně bez výrazných změn přes Evropskou komisi neprojde. V otázce podpory uhlí je navíc problematika kotlů pouze jednou polovinou problému: Zatím nikdo totiž neřeší kolísání kvality uhlí – domácnosti samozřejmě zvolí převážně to nejlevnější (a nevyhovující) topivo, při jehož použití vznikají nadlimitní emise zplodin i v sebevyspělejším spalovacím zařízení, “ říká Ing. Vladimír Stupavský, odborník na bioenergetiku TZB-info.
Více o problematice v článku Výhrady Evropské komise k dotacím na uhelné kotle z nového OPŽP
Sdílet / hodnotit tento článek