Norma v průběhu připomínkového řízení měla a stále má řadu kritiků. Týká se například ochrany památek nebo nedostatečné požární ochrany. MMR tyto námitky odmítá. Přinášíme přehled nejdůležitějších milníků a také seznam nejzásadnějších připomínek k zákonu s reakcemi ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO).
Tak šel čas:
Září 2017 - ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) představila teze nového stavebního zákona.
8. října 2018 - ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová podepsala memorandum o spolupráci na novém stavebním zákoně s Hospodářskou komorou ČR. Důvodem bylo maximální urychlení přípravy rekodifikace stavebního práva tak, aby jej mohla Sněmovna přijmout už za tři roky.
24. června 2019 - vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona.
25. listopadu 2019 - návrh paragrafového znění nového stavebního zákona zamířil do připomínkového řízení. Připomínková místa zaslala MMR zhruba pět tisíc připomínek k návrhu stavebního zákona a dva tisíce připomínek ke změnovému zákonu.
13. ledna 2020 - na úrovni premiéra se MMR dohodlo se Svazem měst a obcí (SMO) ČR, že stavební úřady zůstanou na obcích v přenesené působnosti. Dostálová v rozhovoru s ČTK označila tento krok za nejtěžší kompromis, kterým se podoba zákona odchýlila od věcného záměru.
7. února 2020 - Hospodářská komora se distancuje od stavebního zákona v reakci na dohodu se SMO ČR.
Termín pro vypořádání připomínek se vzhledem k jejich vysokému počtu a opatřením proti šíření koronaviru několikrát posunul.
Konec května 2020 - upravený návrh zákona dle vypořádání připomínek byl předložen Legislativní radě vlády.
Konec června 2020 - Legislativní rada přerušila projednávání nového stavebního zákona
7. srpna 2020 - Legislativní rada znovu projednala nový stavební zákon a doporučila jej po zapracování některých připomínek vládě schválit.
18. srpna 2020 - MMR obdrželo konečné stanovisko legislativní rady a zákon míří na vládu.
Rozhovor šefredaktora ESTAV.cz o stávajícím i novém stavebním zákoně s právníkem
Výběr nejzásadnějších připomínek, které se v průběhu připomínkového řízení objevily:
Plánované přijetí nového stavebního zákona tak, aby platil od roku 2021, je podle analytiků hodně ambiciózní. Spíše se dá očekávat, že se termín posune a znění zákona se v průběhu legislativního procesu upraví. Podle nich jde z ekonomického hlediska o jednu z nejpotřebnějších legislativních změn. Někteří se obávají zneužití takzvané fikce souhlasu, kdy se nečinnost úřadu do 30 dní bude považovat za souhlasné stanovisko:
Dostálová: "Jde hlavně o to, aby byl zákon kvalitní. Po dohodě s panem premiérem jsme prodloužili vypořádání připomínkového řízení do konce března, aby byl zákon co nejvíc konsenzuální. Nikdo ani nemusí strašit kolapsem povolování, zákon bude účinný od druhé poloviny roku 2023, aby bylo dost času na přenesení současného modelu do nezávislé soustavy stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem podřízeným vládě." Nakonec se vypořádání připomínek vzhledem k jejich vysokému počtu a opatřením proti šíření koronaviru několikrát prodlužovalo, aby měla připomínková místa dostatek času se k zákonu opakovaně vyjádřit. Připomínkové řízení se protáhlo na pět měsíců.
Vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu bude nákladné a vyžádá si několik miliard korun:
Dostálová: "Na ministerstvu pro místní rozvoj je dnes celá sekce výstavby, která přejde na Nejvyšší stavební úřad. Nepočítáme tedy s tím, že by byl jakýkoli enormní příliv úředníků. Lidé z ministerstva by jen automaticky přešli pod Nejvyšší stavební úřad, seděli by i nadále v Letenské ulici, kde je dnes celá sekce výstavby. Nic se nebude měnit. Potřebujeme zachovat hierarchii - jednu soustavu stavebních úřadů. To je totiž jediný způsob, jak zajistit zastupitelnost úředníků, která dnes není možná."
Návrh stavebního zákona podle některých odborníků na kulturní dědictví a akademiků výrazně omezuje ochranu kulturního dědictví v Česku. Jako podklad pro povolení všech staveb se v něm počítá jen s dokumentací pro územní řízení, která podle nich nepostihne všechny aspekty obnovy památek. Pro povolení stavby by navíc podle návrhu nebylo nutné závazné stanovisko památkářů:
Dostálová: "K žádnému ohrožení památek nedojde, Karlův most se bourat nebude, toho opravdu není třeba se bát. Památkáři budou i nadále hájit své zájmy prostřednictvím památkového zákona v průběhu povolovacího řízení a budou mít možnost své oprávněné zájmy účinně chránit."
Dostálová vedla při vypořádání připomínek jednání s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Dohodli se, že orgány památkové péče budou integrovány částečně, a to v ochranných pásmech památek.
Návrh nového stavebního zákona je nekoncepční
Tím, že ho připravovala Hospodářská komora ČR, nahrává jednoznačně investorům a nezohledňuje například ochranu životního prostředí nebo památek:
Dostálová: "Předkladatelem návrhu je ministerstvo pro místní rozvoj. Na jeho přípravě jsme spolupracovali s desítkami odborníků z různých oblastí trhu, včetně expertů na kulturní památky nebo životní prostředí. Pohled lidí z praxe je při takto komplexní normě velmi podstatný. Není pravda, že je zákon ušit na míru developerům. Zrychlení neúměrně dlouhého řízení přece potřebují všichni stavebníci. Uvítají také zjednodušení přebujelé a velmi složité administrativy, což jistě ocení i samotné úřady a obce. Výsledná podoba stavebního zákona představuje vyvážený kompromis mezi veřejnými a soukromými zájmy. K původnímu návrhu přišlo zhruba pět tisíc připomínek, které MMR vypořádalo s resorty, jež mají na starosti ochranu přírody nebo kulturního dědictví "
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) uvedl, že návrh popírá takřka vše, a to od veřejných zájmů, jako je ochrana přírody či památková péče, až po práva sousedních vlastníků. Svaz proto v připomínkovém řízení doporučil předložený věcný záměr jako celek odmítnout. Podle ekologických organizací Arnika a Zelený kruh nový stavební zákon oklešťuje práva obcí a lidí:
Dostálová: "Práva ochránců přírody nebudou krácena. Ochrana přírody bude i nadále jedním z veřejných zájmů uplatněných v povolování záměrů. Zárukou by mělo být i to, že na přípravě zákona spolupracovala také právní kancelář Frank Bold. To je kancelář dobře známá v kruhu ochránců přírody. Má jeden z největších právních týmů v zemi s odborností na stavební právo a právo životního prostředí. Zapojení společnosti Frank Bold spočívalo zejména v části plánovací smlouvy, životního prostředí a ochrany půdy. Orgány, které zajišťují ochranu přírody, budou integrovány do státní stavební správy, což ale v žádném případě neznamená, že tyto veřejné zájmy budou opomíjeny. To hlavní, co se změní, bude to, že zákon už nebude dávat prostor pro obstrukce organizací, které využívají nekonečné možnosti, které jim dává správní řád, aby roky účelově blokovaly veřejně prospěšné stavby. Každý bude mít právo se odvolat, ale jen jednou v celém procesu a ne uplatňovat pořád dokola ty samé námitky stále dokola. To už ale nemá s ochranou přírody nic společného."
Stavební zákon je uspěchaný a celkově není dobře připravený, uvedl předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Pavel Křeček.
Dostálová: "Situace v povolování staveb je v krizi. Nejenže vázne povolování malých, například bytových staveb, ale i veřejně prospěšných a liniových. Bez radikální změny chybějící části dálniční sítě nedostavíme nikdy. Situace, kdy u nás trvá povolit běžnou stavbu pět a více let, již ohrožuje konkurenceschopnost země. Fakt, že jsme v žebříčku Světové banky na ostudném 157. místě, odrazuje zahraniční investory, kteří své peníze raději investují jinde. Pokud bychom nezvládli připravit reformní zákon během jednoho volebního období, byl by to velmi špatný signál pro občany."
Český národní komitét Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) uvedl, že návrh protežuje zájmy developerů na úkor ochrany památek, neřeší zrychlení výstavby pro drobné stavebníky a zároveň buduje drahý systém integrovaného stavebního úřadu, který představuje vysoce korupční prostředí:
Dostálová: "Vážně není pravda, že přípravu věcného záměru režírovali zástupci podnikatelského sektoru. Příprava byla plně v režii MMR, které také normu předkládalo. Při její přípravě mělo MMR řadu odborných partnerů, mezi nimiž byla výrazně zastoupena Hospodářská komora České republiky. Celý proces byl od počátku zcela transparentní. Nikdo se ani nemusí bát, protože ochrana památek i veřejných zájmů zůstane zachována. Tahle panika je naprosto zbytečná."
Návrh stavebního zákona obsahuje ustanovení ohrožující péči o kulturní dědictví, uvedl ředitel Památkové inspekce ministerstva kultury Martin Zídek. Jedním z nich je podle něj nedostatečně definovaná nárazníková zóna u objektů na seznam UNESCO. Nárazníková zóna má třeba zabránit výstavbě v jejich blízkosti.
Dostálová: "Především bych chtěla znovu opakovat, že ochrana památek je předmětem zákona o památkové péči. Předmětem stavebního zákona je mimo jiné regulace umisťování, povolování a odstraňování staveb. Oba právní předpisy jsou součástí právního řádu České republiky, a proto spolu musí korespondovat. V rámci nového stavebního zákona jsou památkově chráněné objekty řešeny speciálně, a to v souladu s platným zákonem o státní památkové péči. V rámci integrace agend budou do Nejvyššího stavebního úřadu integrovány procesy staveb nacházejících se v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Ostatní procesy týkající se památek zůstávají v kompetenci orgánů památkové péče. Znovu tedy opakuji, památky v ohrožení nejsou."
Případný pokles stavebních řízení na polovinu během přeměny stavebních úřadů může pro ekonomiku znamenat ztrátu až 204 miliard korun, tedy 3,5 procenta HDP. Tvrdila to studie ministerstva vnitra zaměřená na institucionální část reformy stavebního řízení:
Dostálová: "Tohle je plané strašení. Žádný kolaps stavebních úřadů nenastane. K přechodu na nový model, jehož podstatou je, že všichni úředníci zůstanou sedět na svém místě (jen se jejich zaměstnavatelem od krajské úrovně stane stát, nikoliv obec), bude dost času. Škoda jen, že ministerstvo vnitra v ́poctivě zpracované analýzé nevyčíslilo dnešní dopady nefunkčnosti systému, kdy jen ministerstvo dopravy na jednom úseku Pražského okruhu do Běchovic vyčíslilo ztrátu 1,5 miliardy za 15leté zdržení během povolování stavby. Naopak studie ke stavebnímu zákonu spočítala přínos rychlejšího povolování staveb na 7,1 miliardy korun."
Stavební zákon kritizovali také hasiči
Hasičům se nelíbí, že by se již neměli ke stavbám vyjadřovat. Návrh přesunout rozhodování o požární bezpečnosti na úředníky stavebního úřadu je podle nich nelogický, protože hasiči krizové situace reálně řeší a problematice rozumí lépe:
Dostálová: "S hasiči jsme se dohodli, že nebudou integrováni do stavebních úřadů, zůstane jim samostatné postavení, a ke stavebním záměrům budou vydávat vyjádření. Nicméně oni nakonec vyžadují závazné stanovisko, takže jdeme na vládu s rozporem."
Hospodářská komora v červnu uvedla, že zákon bude vyhovovat jen úředníkům. Prezident komory Vladimír Dlouhý tehdy řekl, že norma zrychlení stavebního řízení nepřinese.
Dostálová: "Urychlení povolování staveb na úředníky naopak bude klást zvýšené nároky a bude přínosem především pro stavebníky. Podstatou zákona je odstranění resortismu, kdy se řada ministerstev vzdala svých kompetencí. Podstatou je, že stavby bude povolovat stavební úřad a ne desítky dotčených orgánů, jako je tomu dnes."
Sdílet / hodnotit tento článek