Hradecký Příběh paneláku přiblíží sídliště Labská Kotlina I a panelová sídliště Labská Kotlina II, Moravské Předměstí a Slezské Předměstí. Labská Kotlina I sice není panelovým sídlištěm v pravém slova smyslu, ale podle autorů výstavy ukazuje, jakým způsobem architekti ve 40. a 50. letech navazovali v typizované výstavbě na předválečný funkcionalismus. Labská Kotlina II a Slezské Předměstí jsou příklady panelových sídlišť stavěných převážně v době experimentů 60. let. Moravské Předměstí je největším a nejdéle budovaným sídlištěm v Hradci Králové, v němž dosud žije zhruba čtvrtina obyvatel města.
Hradecká expozice, která potrvá do 25. ledna příštího roku, je součástí projektu mapujícího vybraná panelová sídliště v jednotlivých krajích České republiky. Po Hradci Králové budou následovat výstavy v dalších krajských městech a vše vyvrcholí v roce 2017 soubornou výstavou v Praze.
"Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu," uvedla autorka projektu Lucie Zadražilová z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Panelová sídliště podle ním mají vedle své minulosti a přítomnosti v mnoha případech i rozvojový potenciál. "Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky," uvedla.
Na realizaci sídlišť se podle Zadražilové často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť, stavebním technologiím a struktuře jejich obyvatel dříve a nyní. "Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků," uvedla.
Sdílet / hodnotit tento článek