S postupem doby a rozvojem techniky se rozšiřuje i škála geodetických přístrojů, používaných ve stavebnictví. Zatímco v minulosti se na stavbách geodetické práce realizovaly výhradně s optickými přístroji (nivelační přístroje a teodolity) a pomůckami (olovnice, pásma, optické hranoly-pentagony), dnes se stále častěji objevují moderní elektronické přístroje s vysokou přesností měření i produktivitou práce.
V následujícím přehledu budou stručně popsány geodetické přístroje od těch nejjednodušších až po ty moderní.
Nivelační přístroj
Nivelační přístroje se používají při měření a vytyčování výšek. Pracují na principu realizace vodorovné roviny (dříve pomocí nivelační libely, nyní s využitím kompenzátoru). Při běžném měření a stavbách si většinou vystačíme s optickými nivelačními přístroji s přesností 2 až 5 mm (tzv. technická nivelace). Moderní typy přístrojů jsou vybaveny laserovým paprskem a automatickým (elektronickým) odečítáním měřených údajů. Na stavbách se pro zobrazení vodorovné roviny často používá tzv. rotační laser, což je v principu nivelační přístroj rotující kolem své svislé osy.
Nivelační přístroj
Teodolit
Teodolity jsou přístroje na měření a vytyčování horizontálních a svislých úhlů. Při měření na malých stavbách (rod.dům) většinou postačí teodolity nižší přesnosti (minutové), jinak je nutno používat teodolity přesné (vteřinové). V minulosti se teodolity spolu s latěmi používaly při podrobném měření i pro méně přesná měření délek (tzv. optické tachymetry, určující délky na základě trigonometrického principu). Z hlediska konstrukce lze teodolity rozdělit na optické (optické odečítání měřených údajů na skleněných kruzích) a elektronické (automatické odečítání a registrace úhlů).
Teodolit
Totální stanice (elektronický tachymetr)
V 70. letech minulého století se na trhu začínají objevovat první typy tzv. totálních stanic, které umožňují elektronické měření délek i úhlů a jejich automatickou registraci. Dnes tyto přístroje disponují také širokým programovým vybavením pro řešení geodetických úloh a dostatečnou paměťovou kapacitou pro hromadné ukládání měřených dat. Univerzálnost těchto přístrojů znamená, že jsou využívány ve všech oblastech geodetické činnosti, včetně měření na stavbách.
Geodetický GPS přijímač
Určování polohy pomocí globálního polohového systému (GPS) se dnes stává jednou ze základních měřických metod, používaných v geodetické praxi. Při tomto měření se využívá radiových vln umělých družic Země s přesně definovanými oběžnými drahami. Geodetické GPS přijímače jsou dnes schopny určit polohu bodu s přesností na několik mm (tzv. statická metoda, která je ale časově náročná a trvá několik hodin). Při měření trvajícím 10 až 30 min se dosahuje centimetrové přesnosti (tzv. rychlá statická metoda). GPS lze použít i pro podrobná měření s přesností kolem 10 cm (tzv. kinetická metoda, trvající jen několik sekund).
Geodetický GPS zaměřovač
Sdílet / hodnotit tento článek