Nestačí sny jen mít, ale je třeba je i plnit. Jinak byste na ně mohli čekat celý život, a to je trochu škoda. Své o tom vědí manželé, kteří si pořídili stavební parcelu v Jeseníkách. Tato příhodná lokalita byla součástí snu o bydlení v chaloupce na venkově. Jenže tu pořád byly jiné starosti: když máte čtyři děti, musíte se nejprve postarat o ně. A když odrostly? Práce si taky nedá poroučet a pak je třeba dohlédnout na vnoučata. Odkládání tak trvalo celou věčnost, zatímco žili v panelákovém bytě. A to je o dost jiné bydlení, než v romantické chaloupce. Příběh má naštěstí dobrý konec. A k jeho naplnění přispěla i poctivá práce architektů.
Dům s poměrně minimální zastavěnou plochou (66 metrů čtverečních) se nachází na menší parcele, přímo v centru obce na Staré Červené Vodě. Původně tomuto pozemku vévodila jiná stavba, zemědělské stavení s hospodářským zázemím, chlévem a stodolou. Zub času si tu ale vydatně zahlodal, takže z původních staveb se podařilo zachovat a zužitkovat jen fragmenty. Například žulové stěny stodoly, kterou se manželé po poradě s architekty rozhodli zanechat jako památku na skvělou kamenickou práci původních obyvatel.
Starý dům úplně neodešel
Nicméně původní rodinný dům, který tu stál dříve a byl vyzděn ze smíšeného zdiva opuky a cihel, byl v natolik dezolátním stavu, že už jej nebylo možné zachránit. Dodnes ale svým způsobem na parcele přítomen je. Kamenivo z demolice bylo zužitkováno jako výplň gabionů, které celé místo vymezují v prostoru. Bylo to úsporné hned nadvakrát (ušetřilo se za odvoz na skládku i za drátokámen), a ono ohrazení stavbu hezky zasadilo objekt do širšího rámce. Z hlediska dispozic řešení je stavba uchopena jako klasický nepodsklepený dům, s dalším k obývání využitelným prostorem v podkroví. Přízemí je přitom chápáno jako stálé obydlí manželského páru, zatímco do patra se mohou přesunout děti či vnoučata, když sem vyrazí na návštěvu nebo prázdniny.
Přitom ona celo-nová dřevostavba domu upíná mezi původní žulové stěny stodoly, roste z jejích základů. Stavební činnost se sice mohla opřít o již existující prvky, ale projekční práce nebyly úplně snadné. Bylo zapotřebí rozhodnout, co ještě lze z původní zástavby ponechat a jak to efektivně navázat na daný návrh. Mezi novou a původní stavbou tak byla zachována provětrávaná mezera, která byla shora překryta oplechováním. Došlo i na další rozšíření: stavbu domu doplnila příčně stavba menšího ateliéru – garáže, čímž dům získal prostor malého uzavřeného dvora.
Spojení vytvořené nezastavěným prostorem
Je to jen pár kroků na šířku, nic velkého, ale pro kvalitu bydlení je to podstatné. V létě se tato část může stát venkovním posezením, jídelnou. A taky se tu dá sušit prádlo bez obav, že vám je odfoukne vítr. Může tu být venkovní dílna, nebo bezpečné místo her vnoučat, na které se dá snadno dohlížet. Dvůr, byť je nezastavěným prostorem, vytváří spojení. Centrální pozice dvora tím na sebe navázala zahradu před domem i za ním. Což, vymezením gabionovou zídkou, vedlo k hezkému propojení prostoru, který snadno obhlédnete z domu i kteréhokoliv rohu zahrady. Je to malé a milé, přitom naprosto dostačující.
Rodinný dům v rytmu slunce. Důraz klade na maximální návratnost a flexibilitu bydlení
přečíst článekAby té venkovské pohody nebylo málo: užitnou část zahrady, s vyvýšenými záhony, najdete v zadní části parcely. Tu druhou, řekněme okrasnější pak ve směru k příjezdové cestě, s terasou a bazénkem pro děti vepředu. Kontakt je ale neustálý, jednotlivé místnosti s vnějším prostředím komunikují. Právě proto, že tu architekti dokonale ovládli magii malého prostoru. Na pozemku jsou postupně vysazovány ovocné stromky (jedná se o dřeviny původních odrůd), a také tu přibývá malých užitkových staveb. Dřevník, kůlna na nářadí, pec na chleba. Protože se tu život nezastavil, a pořád se tu něco děje.
Majitelé ani po dostavbě nestagnují, za léta strávená v paneláku se jim nastřádala spousta maličkostí, které chtějí otestovat a vyzkoušet. A právě tuto tvůrčí atmosféru, ono - už jsme v cíli, ale pořád ještě nekončíme – dům krásným způsobem podtrhuje.
Jednoduchost vychází ze skromnosti
Vzhledem k minimálnímu prostoru je členění velmi prosté, intuitivní. V přízemí se nachází zádveří, koupelna, technická místnost, obývací pokoj s jídelnou a kuchyní a ložnice. Nikdo nemládne, takže se ve stavebních plánech dopředu počítá, že by se v přízemí mohl pohybovat někdo se sníženou mobilitou. Proto tu nejsou žádné prahy a výrazné předěly, a v koupelně se teoreticky otočíte i s vozíčkem. Jeden nikdy neví.
Prostor zádveří vyděluje schodiště, vedoucí do patra, obytného podkroví. V zásadě jsou tu navrženy jen dvě místnosti, a to ložnice a šatna. To aby návštěvy měly kam složit hlavu. Když zvážíte jednotlivé dispozice a plán domu, jistě vás napadne, že stavba mohla být realizována jinak a mohla být větší. Ale kolik místa ale vlastně potřebujeme? V daných parametrech objekt plně vyhovuje potřebám svých obyvatel.
Konstrukce? Model odpovídající terénu
Ostrý sklon úzké střechy, předlouhý výběžek komína, kámen a dřevo. Dům už na první pohled zanechá silný dojem, byť není snadné si jej někam zařadit. Není to typická chata ani obyčejný dům. Tady se ale vyplatí dát prostor architektům a jejich popisu.
Z hlediska konstrukce je přitom (dřevo)stavba uchopena jako trámový systém z KVH řeziva, skládaná s minimem spojovacích materiálů. Celá konstrukce je zateplená foukanou celulózou (a přitom difuzně otevřená). Pro zlepšení akumulačních vlastností dřevostavby byly obvodové stěny mezi trámy vyzděny z nepálených cihel a omítnuty v interiéru hliněnou omítkou. Hliněné omítky mají skvělou schopnost absorbovat vzdušnou vlhkost, kterou poté postupně uvolňují. Atmosféra v interiéru je tedy velmi vzdálená atmosféře suchého vzduchu v panelovém bytě.
Exteriér je opláštěn opalovaným smrkovým dřevem. Zuhelnatělý povrch chrání dřevo proti povětrnostním podmínkám, ale i proti houbám a mikrobům. Okna jsou dřevěná s izolačním trojsklem a jsou oplechována pozinkovaným plechem. Střecha je z černého falcovaného plechu. Dominantou východní fasády je také exteriérový nerezový komín. Dům je z jihu doplněn o kamennou terasu, která je stíněná textilní plachtou. Díky přesahu původních stěn stodoly z jihu, ale také díky posuvnému stínění z východu, nehrozí přehřívání stavby.
Určitě se hodí zmínit, že byť se tu stavělo „nové na starém“, výsledek plně odpovídá nízkoenergetickým standardům. Vytápění zajišťují kamna na tuhá paliva, jako sekundární zdroj slouží elektrické topné kabely. Do budoucna se tu počítá s instalací solárních panelů, které energetickou bilanci domu ještě více zlepší.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Dům pro rodiče |
| Typ projektu: | rodinný dům, nízkoenergetická dřevostavba |
| Architektonické studio: | TRI.ŠTRNÁST architekti |
| Lokalizace: | Stará Červená Voda, Česká republika |
| Vedoucí projektu: | Lukáš Ildža, Ondrej Palenčar |
| Dodavatelé materiálu: | Ruukki, Okna Jánošík |
| Klient: | soukromá osoba |
| Realizace: | 2020 |
| Počet podlaží: | 1+1 |
| Využitelná plocha: | 66 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek