Povídání o katastru nemovitostí na ESTAV.cz má více částí:
- Digitalizace katastrálních map vedených na plastové fólii
- Přesnost digitální katastrální mapy a katastrální mapy digitalizované
- Jak se vyhnout případným problémům při užití dat katastrální mapy v územích s katastrální mapou digitalizovanou
- Zkvalitňování dat katastrální mapy
Dnes si představíme díl druhý: Přesnost digitální katastrální mapy a katastrální mapy digitalizované.
Digitální katastrální mapa má přesnost dostatečnou
Pokud potřebujeme prodat či koupit nemovitost, zjistit průběh hranice parcel nebo typ pozemku dle katastru, neměli bychom mít problém s přesností digitálních katastrálních map (DKM).
A to ani u DKM, které vznikly buď přepracováním v územích, kde katastrální mapa sice byla vedená na plastové fólii, ale s číselně zaměřeným obsahem s přesností stanovenou pro DKM, kdy souřadnice podrobných bodů polohopisu byly určeny s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou (mxy) nepřekračující hodnotu 0,14 m.
Pokud jde o katastrální mapy s číselně zaměřeným obsahem, jedná se o mapy z pozdějších mapování, kterých bylo od dob stabilního katastru na našem území zahájeno několik. Tato mapování měla přinést zpřesnění katastrální mapy na celém území, ale v důsledku politických a společenských změn nebylo žádné z nich dokončeno. Dokončena byla mapování zpravidla pouze na území větších měst, příp. větších průmyslových aglomerací.
Tvrzení o možnostech užití dat DKM se opírá i o to, že např. pokud dnes na některých lomových bodech hranice hraniční znaky chybí, lze je s dostatečnou přesností vytyčit. Také lze zkontrolovat, zda s existujícími hraničními znaky nebylo manipulováno.
Reálně je dnes při měření pro nové mapování, a to díky nové technice a postupům měření a šetření při zjišťování průběhu hranic, dosahováno vyšší přesnosti, než předpisy požadují. Neboť součástí geodetického přístroje je i aparatura GNSS, pozemní laserový skener, digitální kamera a automatické navádění optického systému na zaměřované body.
Digitalizovaná katastrální mapa je něco jiného než digitální
Na polovině území České republiky jsou však pokladem katastrálních map v digitální podobě – katastrálních map digitalizovaných (KMD) – stále grafické mapy, zpravidla v měřítku 1:2880, bez určených souřadnic lomových bodů hranic pozemků. Polohopis takové mapy má základ, jak již bylo uvedeno, z mapování v první polovině 19. století, u něhož jeho přesnost byla dána měřickými postupy a přesností přístrojů používaných v té době.
V některých případech bylo tehdy přípustné např. i krokování, což znamená, že se přesnost polohopisu může někde pohybovat i v řádu metrů. Jednorázová aktualizace stabilního katastru, tzv. reambulace, započatá v roce 1869, při níž byly katastrální mapy jednorázově doplněny o zjištěné změny, přesnost mapy ještě zhoršila.
Změny se zanášejí podle geometrických plánů
Nedobré zkušenosti s původně očekávanou „stabilností“ katastru a s jeho jednorázovou aktualizací vedly k tomu, že od roku 1883 změny vlastnických hranic pozemků začaly být do katastrální mapy vyznačovány na podkladě geometrických plánů. Předpisy pro tvorbu geometrických plánů se však v průběhu doby v nárocích na jejich přesnost lišily, což přineslo i rozdílnou přesnost určení lomových bodů hranic pozemků v jednom katastrálním území (k.ú.).
Tak byly v minulosti pouze u některých lomových bodů hranic pozemků určeny souřadnice, na jejichž podkladě bylo následně možno stanovit průběh hranice pozemku s takovou přesností, která odpovídá aktuálním požadavkům na přesnost a tím i potřebám uživatelů dat katastru.
Digitální data KMD nepřináší zpřesnění, ale nové možnosti
Závěrem této části je možno konstatovat, že pouhý převod analogového podkladu do digitální formy přináší nové možnosti, pokud jde o využití získaných digitálních dat, ne však zpřesnění výsledku. To platí i pro KMD, u které se přesnost údajů o hranicích pozemků oproti výchozí analogové mapě vedené na plastové folii rozhodně nezvýší. Cílem zvoleného postupu převodu tak bylo nezhoršit přesnost katastrální mapy a získat digitální data, se kterými půjde dále pracovat prostředky výpočetní techniky.
V příštím díle seriálu se podíváme, jaké nepřesnosti mohly při převodu map vznikat a kde se můžeme setkat s probémy.
Sdílet / hodnotit tento článek