Před koupí pozemku
Před zakoupením pozemku je důležité si říct, jak bude tento pozemek přístupný. Z hlediska vyhlášky č. 501/2006 Sb. (vyhláška o obecných požadavcích na využívání území) je nutné dle §20 odst. 7 ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb zajistit přístup pomocí zpevněné pozemní komunikace, široké nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Zde jen podotknu, že zpevněná slepá komunikace, která je delší než 50 m musí mít dle kodexu norem požární ochrany na konci obratiště a její šířka je minimálně 3,0 m. (viz ČSN 73 0802 - čl. 12.2.2, ČSN 73 0833 - čl. 4.4.1, tak i případně ve vyhlášce č. 246/2001 Sb. v platném znění - §11, 2c. Dále upozorním, že dle Přílohy č. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., odst. 2 – musí být pro příjezd požární techniky navrženy vjezdy o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m. Jedná se tedy o průjezdný minimální prostor pro vozidlo hasičů, a proto je oproti šířce komunikace 3,0 m zvětšen o 0,5 m.
Obecně lze říct, že minimální šířka prostoru zpevněné přístupové komunikace k pozemku, na kterém se stavba nachází, je 3,0 m + 2 x 0,25 m (nezpevněná krajnice) = 3,5 m. Tyto pozemní komunikace navrhuje výhradně autorizovaný projektant pro dopravní stavby, kde nejen tyto požadavky zohlední. Vyhláška č. 501/2006 Sb., uvádějící šířku 2,5 m (viz výše) je tedy v rozporu s kodexem norem požární ochrany, které jsou na základě vyhlášky č. 23/2008 Sb., závazné, a proto volíme šířku pozemní komunikace minimálně 3,0 m.
Pokud vlastníte nebo kupujete pozemek, který je územním plánem zahrnut v zastavěném či zastavitelném území obce či města, je většinou u tohoto pozemku zajištěná např. podél jeho okraje místní komunikace (vlastníkem je obvykle obec) nebo je zde vyčleněno území, pozemek, věcné břemeno chůze a jízdy, které umožňuje se na takový pozemek dostat.
Ne vždy je cesta k pozemku samozřejmostí
Bohužel se vyskytují i takové případy, kdy například pozemek v minulosti nebyl nijak napojen na přístupovou komunikaci nebo je přístupný po účelové komunikaci (vlastníkem není obvykle obec), která není v majetku vlastníka předmětného pozemku nebo nemá k této komunikaci vlastnická práva, případně vede k pozemku pouze polní, a tedy nezpevněná, pro dojezd požární techniky nevhodná, cesta. Tyto skutečnosti je nutné před koupí pozemku ověřit, jelikož je zajištění takového přístupu komplikované. V nejnutnějších případech lze pak po vlastníkovi takové příjezdové komunikace žádat o spoluvlastnictví, případně pokud taková komunikace vůbec neexistuje, žádat po vlastníkovi sousedního pozemku, aby umožnil se na daný pozemek dostat přes jeho pozemek a užívat jej. Blíže o tomto v občanském zákoníku a sice §1029 - § 1036, který řeší nezbytnost cesty.
Zjištění těchto informací je možné na katastrálním a stavebním úřadě, kde Vám jistě poradí, jak to vlastně s přístupem na Váš vysněný stavební pozemek bude.
Pozemek máme zakoupen, chceme na něj zřídit sjezd
Po zakoupení pozemku přichází na řadu projektová dokumentace pro územní a stavební řízení, která bude řešit umístění stavby a staveb vedlejších mezi které patří samostatný sjezd na pozemek z místní komunikace.
Z místní komunikace lze stavbu napojit také účelovou komunikací (ta může být veřejná nebo neveřejná), která bývá zpravidla zřízená pro více nemovitostí a na tuto účelovou komunikací se napojuje stavba opět samostatným sjezdem. Dle §22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., je nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace (např. účelová) zpřístupňující pozemek rodinného domu, 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Veřejným prostranstvím je míněna vzdálenost mezi ploty, případně stavbami, které ohraničují pozemní komunikaci. Pokud se bude zřizovat například komunikace pro více nemovitostí, je nutné počítat s tím, že pozemky vymezené plotem podél této komunikace budou o něco menší, a to na úkor veřejného prostranství.
Nyní se vrátíme k samostatnému sjezdu na pozemek. Poloha takového sjezdu vůči pozemku je v prvé řadě ovlivněna komunikací, na kterou se budeme sjezdem napojovat, účelem takového sjezdu a třídou dané pozemní komunikace, respektive návrhovou rychlostí. Dalšími důležitými faktory jsou překážky ve výhledu při napojování na komunikaci, bezpečnost a plynulost provozu, budoucí výstavba, stínící vegetace nebo např. oplocení.
Všechny tyto podmínky nám ovlivňují správný návrh a polohu sjezdu vůči komunikaci a vůči pozemku. Je tedy velice důležité zajistit koordinaci mezi polohou sjezdu vůči pozemní komunikaci a polohou sjezdu vůči pozemku s návazností na stavbu např. rodinného domu, respektive garáže nebo parkovacího stání. Může se totiž stát, že poloha navrženého sjezdu nebude schválena příslušným dopravním inspektorátem Policie ČR, který je dotčeným orgánem při územním řízení a vydává závazné stanovisko. Proto je důležité získat nejprve kladné stanovisko a až pak přemýšlet, kde bude stavba umístěna a vhodně navázána na sjezd, který získal kladné stanovisko. Tuto koordinaci zajišťuje projektant stavby spolu s požadavky investora a s cílem zajistit logické návaznosti: komunikace - sjezd - parkování u objektu.
O konkrétních technických parametrech sjezdu, rozhledových poměrech a návrhu rozhledových trojúhelníků si povíme v dalších článcích autora. Nenechte si ujít další články z ESTAV.cz, aktivujte si týdenní emailový zpravodaj zdarma.
Sdílet / hodnotit tento článek