BPEJ je součástí mnohých legislativních nástrojů v České republice. Pro stavitele je zásadní informace, že BPEJ je součástí Katastru nemovitostí a vychází z ní tzv. Třídy ochrany zemědělského fondu. BPEJ se však využívá i pro mnoho dalších věcí například nám říká o zamokření půdního profilu, textuře půdy, parametrech sklonu a další.
Zdroj: Fotolia.com - anton-gvozdikov
BPEJ, jejichž charakteristika, způsob vedení a postup aktualizace je uveden ve vyhlášce MZe č. 227/2018 Sb., má široké uplatnění.
Slouží především při/pro:
- Oceňování pozemků – oceňovací vyhlášky MF – č. 441/2013 Sb. k provedení zákona o oceňování majetku – v příloze sazby cen pro BPEJ.
- Daň z nemovitosti – zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, vyhláška č. 548/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu k.ú. s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
- Nájem pozemků – (např. nařízení vlády č. 51/1993 Sb., o způsobu finančního vypořádání za nájem pozemků přidělených pozemkovým úřadem v souvislosti s pozemkovými úpravami).
- Ochraně ZPF – zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 41/2015 Sb.), vyhláška MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany ZPF – odnětí půdy ze ZPF, vyhláška MŽP č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu.
- Územní plánování - vyhlášky měst a obcí.
Ukázka využití BPEJ v praxi (VÚMOP v.v.i.)
Dále nachází uplatnění při:
- Provádění pozemkových úprav – zákon MZe č. 139/2002 Sb. (481/2020 Sb.), vyhláška MZe č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav (směny pozemků).
- Mimoprodukční funkci zemědělství – nařízení vlády č. 500/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. (HPJ se využívají při určení sazby za zalesnění zemědělských pozemků a jejich zajištění).
- Provádění agroenvironmentálních opatření - nařízení vlády č. 114/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. (Příloha č. 3: „Podmínky na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“ – v tabulce č. 1 – „Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě“ – uveden KR z kódu BPEJ).
- V rámci nařízení vlády č. 79/2007 Sb. jsou BPEJ rozhodující pro stanovení následujících kritérií: Pro zjištění vhodnosti pro zařazení do titulu zatravnění orné půdy podle kritéria alespoň 50 % plochy půdního bloku, popřípadě jeho dílu je mělká nebo písčitá nebo podmáčená nebo velmi těžká půda (§ 10 odst. 5 písm. c) bod 2) se využívají Hlavní půdní jednotky. Na základě § 13 odst. 5 NV č. 79/2007 Sb. dochází ke snižování sazeb u opatření AEO - ošetřování travních porostů. Jedním z kritérií pro snížení této sazby je vymezení pozemku dle § 7 odst. 5 věty první NV č. 262/2012 Sb., tedy pokud se jedná o pozemek s vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76.
- Stanovení zranitelných oblastí – nařízení vlády č. 277/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. (Hnojení - období zákazu hnojení, začlenění zem. půdy do aplikačních pásem dusičnany do vod, stanovení dávky hnojení dusíkem, zákaz hnojení - HPJ, skladovaní dusíkatých hnojiv, způsob hospodaření na svažitých pozemcích).
- //262/2012 Sb.: K zjištění období zákazu hnojení dle § 6 se použije zařazení do Klimatického regionu BPEJ. Období zákazu hnojení závisí na začlenění pozemku do klimatického regionu, v návaznosti na pěstovanou plodinu a kategorii hnojiva z hlediska rychlosti uvolňování dusíku z hnojiva.
- Pro začlenění zemědělské půdy s kulturou orná půda do tzv. aplikačního pásma (§ 7 odst. 2) se využívá celý kód BPEJ. Zemědělská půda v ZOD je rozčleněna do tří aplikačních pásem (I., II., III.), a to podle skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek a na základě rizika ztrát dusičnanů do vod.
- Pro stanovení dávky hnojení dusíkem (popřípadě zákaz hnojení) na travních porostech (zamokřené půdy, mělké půdy, půdy s nevyvinutým půdním profilem) (§ 7 odst. 5) se využívají Hlavní půdní jednotky. Požadavek na omezení hnojení trvalých travních porostů se týká jen půdních bloků nacházejících se v ZOD. Požadavek není součástí kontrol cross-compliance
- Pro stanovení způsobu hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích (§ 11 odst. 1) se využívají Hlavní půdní jednotky. Určení silně erozně ohrožených půd (SEO) a mírně erozně ohrožených (MEO) se provádí pomocí Univerzální rovnice ztráty půdy USLE, pro kterou je nutné na základě Hlavních půdních jednotek určit faktor erodovatelnosti půdy
- Stanovení eroze půdy - Mapy erozní ohroženosti – K faktor stanoven u HPJ. Provádění protierozních opatření.
- Protipovodňové ochraně - metodika MŽP odboru ochrany vod č. 14/2008, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové ochrany pomocí přírodě blízkých opatření. (BPEJ zařazeny do hydrologických skupin půd).
- Hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí - metodický pokyn VMŽP- Čá 8/2012, pro hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí. (v souvislosti se zrnitostí HPJ).
- Pěstování výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin - vyhláška MF 488/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (Typy pozemků a korekční faktor pozemku (KFP) podle vhodnosti (bonity) pro pěstování výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin. HPKJ pozemků optimální, vhodné a nevhodné pro pěstování výmladkových plantáží uvedeny v tabulkách).
- Používání sedimentů – vyhláška MZe a MŽP č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě (pozn.: podle pátého číselného znaku BPEJ nelze hodnotit hloubku ornice, jedná se o hloubku půdy).
- Projektování a vymezování ÚSES (ke stanovení ekologických podmínek při projektování ÚSES, na které je vázáno určité společenstvo rostlin a živočichů – geobiocenologická typizace (STG – vegetační stupně, hydrické a trofické řady - existuje převodní klíč BPEJ na STG).
- Při návrzích Komplexních pozemkových úprav
Vlastníte pole? Víte, jak ho zabezpečit před nešetrným zacházením? Lze v pachtu vyžadovat ekologické zěmědělství?
přečíst článek
Třídy ochrany stanoveny na základě BPEJ (VÚMOP v.v.i.)
BPEJ jsou uvedeny u zemědělských pozemků v katastru nemovitostí (KN) a v registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN). RÚIAN zprostředkovává údaje o vlastnictví z informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) a vede technickoekonomické atributy pozemků.
- KN – (zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), vyhláška ČÚZK č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí) – v KN u zem. pozemků uvedeny BPEJ.
- Základní registry – zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech (V registru územní identifikace RÚIAN se vedou údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu a způsobu jeho ochrany a technickoekonomické atributy tohoto pozemku, kterými jsou i BPEJ).
Využití BPEJ v praxi je značné. Na Obr. č. 1 je ukázka některých použití v praxi (příklad stanoven pro kraje ČR), Obr. č 2 ukazuje dnes velmi aktuální vymezení Tříd ochrany na podkladě BPEJ, které zajímá mnoho stavebníků.
V dalším díle se dozvíte i o tom, že BPEJ je součástí tzv. „oceňovací vyhlášky“ a jsou podle ní stanoveny daně z pozemků ze stanovené průměrné ceny BPEJ v katastrálním území.
Sdílet / hodnotit tento článek