Připomeňme si skutečnost, že ochranná pásma (co to je a kde o nich získat informace ve starším článku) mohou vzniknout v zásadě dvěma způsoby to:
- ze zákona
- vydaným rozhodnutím (dnešní článek)
Ochranná pásma vzniklá vydaným rozhodnutím
Jedním z druhů územního rozhodnutí je také územní rozhodnutí o ochranném pásmu. Územní rozhodnutí se vydává na základě územního řízení, které je správním řízením a upravuje je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Příslušný orgán pro vydání tohoto rozhodnutí je zpravidla věcně a místně příslušný stavební úřad.
Územní rozhodnutí o ochranném pásmu může plnit dvě funkce:
- chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí
- chrání okolí stavby, zařízení nebo pozemku před negativními vlivy stavby
Účelem vymezení ochranného pásma je zabránit negativnímu ovlivnění okolí stavby nebo dopadů na stavbu. Dopad zákazů plynoucích z ochranného pásma vždy představuje zásah do výkonu vlastnických práv vlastníků jednotlivých staveb a pozemků v ochranném pásmu. Při vymezování ochranného pásma územním rozhodnutím je vždy nutné se zabývat i případným omezením sousedních pozemků a posoudit míru zásahu do vlastnických práv. Účelem vymezení ochranného pásma je ochrana veřejných zájmů a ochrana života, zdraví nebo majetku osob. Stavební úřad proto ve vydaném rozhodnutí o ochranném pásmu musí přesně definovat zákazy nebo omezení v tomto ochranném pásmu. Pokud lze předem stanovit i dobu platnosti ochranného pásma je nutné ji v rozhodnutí uvést. Ve většině případů je však stejná jako doba trvání stavby.
Typickým příkladem může být provoz průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb s negativním dopadem na okolí. V případě umisťování takových staveb je současně při vydávání územního rozhodnutí o umístění příslušné stavby vydáno i územní rozhodnutí o ochranném pásmu. Vzhledem k tomu, že se často, jedná i o citelný zásah do vlastnických práv musí být v rozhodnutí vymezeno katastrální území s vyznačením jednotlivých parcelních čísel a druhu pozemků, na které se bude ochranné pásmo vztahovat. V grafické příloze, kterou bude situační výkres v měřítku katastrální mapy, pak bude toto pásmo zakresleno, aby byla zřejmá jeho hranice. Pokud by se jednalo o stanovení ochranného pásma u liniové stavby delší než 1 km nebo zvlášť rozsáhlé stavby, pak tato hranice bude vyznačena do odpovídajícího mapového podkladu v měřítku 1:10 000 nebo 1:50 000.
Některé průmyslové provozy mohou mít zřízená ochranná pásma. Zdroj: Fotolia.com - industrieblick
Územní řízení o ochranném pásmu
Žádost o vydání územního rozhodnutí o ochranném pásmu je nutno podat na příslušném formuláři (viz příloha č. 5 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.) a to včetně příloh, které tento typ územního rozhodnutí vyžaduje. Ze žádosti musí být zřejmé o jaké ochranné pásmo žadatel žádá, v jakém rozsahu a jakých pozemků se bude pásmo dotýkat s uvedením katastrálního území, parcelních čísel, druhu pozemku a jejich současném využití. Dále musí být uvedeny důvody pro zřízení ochranného pásma včetně odůvodnění jeho rozsahu a specifikovány zákazy a omezení a jejich dopady na území. Z celkového situačního výkresu, doloženého k žádosti, musí být zřejmý rozsah navrhovaného ochranného pásma, ale také stávající ochranná pásma, chráněná a záplavová území, veškerá dotčená veřejná infrastruktura, tj. technická i dopravní včetně případných jejich přeložek nebo nových staveb.
V rámci vedeného územního řízení mají účastníci řízení (viz §85 Stavebního zákona) právo být seznámeni se všemi podklady pro rozhodnutí, uplatňovat námitky a připomínky a následně po vydání rozhodnutí případně proti němu podat i odvolání.
Příkladem, kdy je vedeno územní řízení o ochranném pásmu je například stanovení ochranného pásma letiště, hřbitova a pochopitelně u průmyslových či zemědělských staveb s negativními vlivy na okolí.
Pozor: Ochranná pásma mohou být všude kolem nás
Závěrem chci upozornit na skutečnost, ač se nám to často nemusí líbit, ochranná pásma (ať již zřízená ze zákona nebo vydaným rozhodnutím) nás obklopují a jsou kolem nás v civilizované krajině prakticky všude. Je proto nezbytné zjistit si nejen jejich existenci ale i veškerá omezení, která z nich pro nás vyplývají a velice často mohou nejen ovlivnit, ale někdy i zcela zmařit náš zamýšlený stavební záměr.
Sdílet / hodnotit tento článek