Když v roce 2007 rozjela americká společnost Walk Score svou aplikaci, nejspíš netušila, jak velkou díru do světa s ní udělá. V krátkosti totiž na základě mapových podkladů nabízela přímé zhodnocení každé adresy z hlediska dostupnosti a obslužnosti. Protože z inzerátu realitky obvykle kromě standardní chvály zvyšující šance na prodej nevyčtete, co přesně „byt v centru, kousek od autobusové zastávky“ vlastně znamená. Centrum totiž může být definováno velmi široce, a nikdo také netvrdí, že zrovna ze zmíněné autobusové zastávky to jezdí tam, kam potřebujete.
Pěšky nebo za vozem?
Principem pěšího skóre byl výpočet konkrétních vzdáleností v krocích k nejbližšímu obchodu s potravinami, trafice, lékárně, úřadům, školce… přičemž jste si mohli nadefinovat vlastní kritéria. A v dalších variacích na totéž téma jste mohli dohledávat informace o hřištích, cyklostezkách, napojení na dopravní infrastrukturu. I to, jestli se k takovým uzlovým bodům budete pohybovat po výsluní nebo ve stínu. Byť tahle aplikace nepatřila k vyloženě nejpřesnějším (měla problémy s odhalováním nepřítomných chodníků), byla na svou dobu fantastická. Tedy, do roku 2014, než ji koupila významná realitní kancelář a stala se poplatnou novému majiteli.
Na jejím vrcholu vám ale dobré (vysoké) Walk Score mohlo přidat v přepočtu 75-200 000,- Kč k ceně nabízeného bytu. Ne úplně přesná informace o reálné obslužnosti má totiž pořád svou váhu. Pro naše vývojáře (a možná realitní nabízeče) by podobná aplikace také mohla být užitečná. Protože i ve větších českých městech dochází v marketingovém dialektu realitních kanceláří ke zmatení jazyků, a je těžké rozeznat, jestli 10 minut do školky nebo na pohotovost v nemocnici ve skutečnosti značí dojezdovou vzdálenost autem, cestu MHD na tři přestupy anebo opravdu pěší chůzi. Kvalitu adresy ale poznáte i jinak.
Zdroj: AdobeStock - halfpoint
Malá lednice značí lepší adresu
V roce 2012 pro změnu zazářil architekt Donald Chong s „hnutím“, které se stalo nesmírně populárním. Dalo se pojmenovat jako „Dobrá města dělají malé ledničky“, a jak název napovídá, dávalo do vztahu objem lednice s kvalitou života ve městech. Jak to ale souvisí? Pokud zrovna vaše město nebo čtvrť vyniká dobrou obslužností, dá se předpokládat, že si můžete dovolit malou ledničku a ne obří chladírnu na zásoby. Vše potřebné totiž seženete vždy jen pár kroků od domu (takže asi žijete na adrese se slušným Pěším skóre). Což má svůj význam z mnoha hledisek.
Například pro vaše zdraví, protože nemusíte konzumovat prefabrikované produkty a vakuově balené potraviny. Ovoce ani zelenina v ledničce být nemusí, protože si vždy můžete nabrat čerstvé. Stejně jako neohřívané zmrazené pečivo, místo nějž máte přístup k čerstvému zboží z lokální pekárny. Malá lednička je dokladem dobrého sociálního prostředí (nízké gentrifikace, silnější a živější komunity), protože při pochůzkách po malých nákupech také trávíte 2-3x více času s lidmi. Což prospívá vaší psychice. A s menší ledničkou také šetříte až 15 % za energie.
Pokud tedy zvažujete změnu adresy a velké stěhování, zkuste se příklady volně inspirovat. Nahlédněte do map a zamyslete se nad tím, jestli pro vás každý nákup bude znamenat usednutí za volant. Anebo se podívejte u potenciálních sousedů, jak velkou ledničku vlastně mají.
Sdílet / hodnotit tento článek