PRS House by klidně mohl být pasivním domem, ale není. Od získání této mety jej dělí jen to, že jeho obyvatelé stáli o patřičný standard, ale nikoliv o samu certifikaci. A takových detailů, ve smyslu faktické stavební připravenosti ale formální administrativní nedotaženosti nabízí povícero. I tím je vlastně sympatický, protože ekologickou udržitelnost a ekologické stavitelství nevystavuje na odiv, jako nějakou zvláštnost, ale bere ji za svou přirozenou vlastnost. Což je inspirativní. Klienti disponovali rozsáhlou parcelou, a proto si mohli dlouze vybírat, z jaké konfigurace navržené architekty si nakonec zvolí. K dispozici měli celý úsek menšího údolí, vymezeného ve své podobě hranou lesa, lesní plantáží, říčním korytem, loukou a příjezdovou cestou.
Správná orientace je základ dobré stavby
Zvítězil taktický střed, protože ten domu garantoval nejdelší dobu trvání slunečního osvitu (a na pasivním příjmu slunečního záření si každý PassivHaus dost zakládá). Současně se tím otevírají výhledy zevnitř do okolí, které ovšem dům podává v poněkud netradičním duchu. Jeho silueta je obdélníkově protáhlá, v severo-jižní orientaci, s tím, že směrem k jižnímu horizontu se celý otevírá proskleným štítem, napříč patry. Okna směřují i na východní stranu, ale prakticky všechna se nachází v patře. Přízemí je tedy atypicky uzavřené, situovány jsou sem jen přístavky a vstupní sektor. Objekt tedy hledí jen tak, odkud převážně proudí světlo a teplo, zatímco ke zbylým partiím je spíše slepý.
Zdroj: MFL PHOTO / Matthieu Fiol
Ne zcela, i tady nalezneme průniky. Mají ovšem spíše technickoprovozní charakter. Na řezu totiž dům nabývá tvaru dvou pravoúhlých rovnoběžnostěnů (čtyřboký hranol, jehož podstavou je rovnoběžník), jež utváří poměrně dynamicky vyznívající fasádu, v níž v zadní slepé části vzniká prázdný objem pro usazení garáže. A teoreticky je tu i místo k dodatečným přístavbám, ať už jednopatrové stavby navázané na původní objekt střešní terasou, nebo něčeho vyššího. Profil stavby přitom slouží i jako zástin, ochrana před sluncem, v zadní partii. Dům se tedy od svého počátku pojí s vizí ne-definitivní podoby a možných rozšíření. Ani to není zrovna typické, ale je to velmi přínosné.
Vodu berou z pramene, dřevo z lesa, elektřinu ze slunce. Švýcarská chata s českou stopou sází na přirozenost
přečíst článekPrincip volné adaptability a růstu
Čím ustálenější a definitivněji vyznívající totiž podoba domu je, tím nižší je jeho adaptovatelnost na případné změny. Že počítáte do rodiny s dítětem a proto máte v záloze pokojík navíc? Když se vám narodí trojčata, už abyste sháněli hypotéku na větší dům. Že do práce standardně dojíždíte? Rok na home-office prověří přizpůsobivost celé vaší domácnosti až do krajních mezí. Zde je možná změna integrována přímo do plánu, aniž by tím došlo ke snížení kvality obývání nebo ekologických standardů. Pasivní standard a adaptovatelnost bydlení jsou jen první dvě složky, z nichž tato nevšední stavba vychází. Základem je tu volba materiálu.
Zdroj: MFL PHOTO / Matthieu Fiol
Když „eko“, tak se vším všudy
Zachovat požadavky na energetickou efektivitu, zateplení a izolaci domácnosti, se jeví být velmi rozumnou volbou. Obyvatelé – klienti si ale přáli, aby i vnější materiálové vyznění ladilo s „nedotčeným“ přírodním okolím. Vsadili proto na dřevo a dřevní biomasu, respektive na kompletní skladbu biodegradabilních stavebních materiálů. V praxi takových, které se mohou v horizontu dekád bez přispění člověka samovolně rozložit. Aniž by do životního prostředí vnesly něco cizorodého, nepůvodního a toxického. Tento nelehký požadavek pak byl aplikován na úrovni tmelů, pojiv, stavebních lepidel, ošetření izolační hmoty (dřevité vlny a buničiny), impregnace.
Soupiska materiálu musela být nejspíš o to působivější, že všechen měl podle zadání pocházet z regionálních zdrojů. Tak, aby se minimalizovala uhlíková stopa, spojená s dovozem. Levnější cestou řešení to jistě nebylo, ale estetickou krásu domu tak doprovází i nezjevná skrytá přidaná hodnota. Pokud jde o technologii stavby, vycházelo se z toho, že design je tím nejspolehlivějším nástrojem, jak šetřit materiál a energie. Přitom z celkového pojetí stavby není patrné, že by se tu kvůli úspornosti šetřilo. Je tu 150 metrů čtverečních užitného prostoru, což nepředpovídá cílenou a nucenou stísněnost, typickou pro eko-domky.
Zdroj: MFL PHOTO / Matthieu Fiol
Z rozumného přístupu nedělají mimořádnost
V objemu přízemí se nachází společenské místnosti pro každodenní život rodiny, technické zázemí, garáž. S tím, že obývací pokoj (se zdvojenou výškou stropu) je exponován k prosklenému štítu, takže se doslova utápí v paprscích slunce. Do patra jsou rozvrženy obytné pokoje, ložnice a koupelny, tedy soukromé části.
Fasády jsou vyvedeny z dřeva douglasky tisolisté (prakticky z těsného okolí, podobně jako materiál na izolace, jež pochází z rychlerostoucích topolů), kostra zahrnuje dřevěnou desku, dřevěnou rámovou konstrukci a (dřevěné) lisované desky. Dřevo pak pochopitelně prorůstá dovnitř, ve formě obkladů stěn (například v obývacím pokoji), v rámech oken. Bílé stěny vnášejí do tohoto prostoru teplou a současnou stránku.
PRS House si celoročně vystačí s doplňkem topného tělesa instalovaného v podlaze, prakticky ale využívaném pouze v hlavním obytném prostoru a v zimě. Je navázané na teplotní výměník voda-vzduch. Zastiňující rošty v proskleném štítě spolu s přesahem střechy zabraňují případnému přehřívání domácnosti v letních měsících.
Zdroj: MFL PHOTO / Matthieu Fiol
Celá realizace od Quinze Architects v sobě nese náznak určité jednoduchosti a volnosti, s níž se snaží s využitím principů dobré praxe a chytrých postupů dosáhnout nečekaně efektivních výsledků. PRS House se neprezentuje jako ekologický nadstandard, ale jen jako rozumná a funkční stavba, která minimalizuje náklady na svůj provoz a dělá radost svým obyvatelům.
Údaje o projektu
| Název projektu: | PRS House |
| Typ projektu: | dřevostavba v pasivním standardu |
| Architektonické studio: | Quinze Architecture |
| Lokalizace: | Méréville, Francie |
| Vedoucí projektu: | Cloé Simon |
| Energetická efektivita stavby: | Hinoki, Thomas PRIMAULT |
| Dodavatelé materiálu: | GRAPHISOFT, Daikin, INTERNORM, ISOCELL, SIGA, Steico, Zehnder, COMAP |
| Klient: | soukromá osoba |
| Finalizace: | 2014 |
| Zastavěná plocha: | 150 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek