Ano, se stroze geometrickými liniemi stavby nebo úpravně narýsovanými zdobnými záhony v jejím okolí, které se tlačí do „divoce“ působící zalesněné krajiny bychom na první pohled možná mohli mít trochu problém. Objekt trochu vypadá jako kašírovaná kulisa z natáčení Hercula Poirota. Jenže to, co tu působí tak kontrastně, tu v širším kontextu dává naprostý smysl.
Krajina, do které kreslí lidé
Jsme totiž jen na dohled od Hilversumu, na provinčním pomezí Northlandu a Utrechtu. V regionu, kde lidé přísnou geometrií zásahů a staveb ovlivňují své okolí už po staletí. Jen kousek odtud se nachází Ronduit - fort Naarden, polygonálně vykreslené opevnění z počátků 19. století, které při pohledu z výšky připomíná mořskou hvězdici. Krajina je tu rozparcelována čarami silničních těles, pravidelností vyvýšených hrází a depresemi poldrů, překrytá sítí říčních transportních a odvodňovacích kanálů. Obdivuhodnou pravidelností zářezů pobřežních linií tu oplývají jezera Ankeveenese Plassen a Vuntuustrand, a s geometrickou pravidelností tu byla budována i města.
Foto: Stijn Poelstra a Marcel van der Burg
Lidé tu zkrátka svými díly kreslí pravidelné obrazce do rovinaté krajiny jako na papír, a proto proporčnost objektu sestaveného z ploch čtverců a obdélníků, rodinného domu – vilky Trompenberg, nikterak neruší. Naopak je odrazem podstaty, tváří celého regionu. A musí se nechat, že Engel Architecten, autoři projektu, to pojali velmi chytře. Nemuseli si totiž nijak zvlášť vypomáhat lokálními stavebními prvky, aby stavbu připoutali k místu. Jejich dům je fyzickým ztělesněním tváře okolní krajiny. A prosklením umocněná otevřenost domu umožňuje plynulé navázání stavby na své nejbližší okolí.
Vilka Trompenberg se skládá ze dvou od sebe odlišených objemů, které se ale plynule prolínají. V zásadě tak zůstávají čitelné obě hmoty, jako samostatné jednotky. Jež ale vytváří celek. Štíhlé linie a prosklení odlehčují to, co v součtu nabízí užitnou plochu 375 metrů čtverečních, takže obydlí po téhle vizuální redukční dietě nepůsobí objemně nebo přeexponovaně. Svými měřítky reaguje na okolí, a nepřesahuje ho.
Foto: Stijn Poelstra a Marcel van der Burg
Vyvažování detailů na úrovni
Maarten Engel a Desley Hakkert, hlavní architekti, byli k návrhu projektu přizvání v roce 2017. Na poměrně rozsáhlé parcele obklopené zelení, stojící na samém okraji obce, měli navrhnout velkorysý dům. A se servírováním oné velkorysosti začali už samotným umístěním stavby, hezky do středu pozemku. Vilka Trompenberg je tak obstoupena zahradou, na níž navazuje les. Kompozice je to tedy skoro zámecká, a zeleň tu nahrazuje zdi. Kolem pozemku a vlastně i uvnitř domu, protože hradba vegetace tu poskytuje soukromí obyvatelům.
Přání zadavatele se pak soustředilo na maximální prožitek přirozeného denního světla. Architekti toho dosáhli vsazením okenních ploch, které plošně vyplňují formát stěn. Jsou rozmístěny strategicky, tak že diagonálně umístěné prosklené plochy poskytují pevné spojení s okolní zelení, ale přitom nekompromitují pohodu a diskrétní zázemí domácnosti. V letních měsících brání prostupu přímého slunečního záření markýzy, které kromě estetické funkce interiér chladí. Odstup interiéru od oken, nalezení rovnováhy mezi světlem a možným přehříváním, je třeba připočítat k zásluhám architektů.
Foto: Stijn Poelstra a Marcel van der Burg
Ostatně - vyvážit to, co je kladem aniž by to bylo na úkor dalších faktorů, je tu hodně opakovaným motivem. Proto vlastně Trompenberg působí tak „přiměřeně“, i když malý rozhodně není. Stavba se skládá ze dvou podlouhlých objemů, které jsou umístěny v pravém úhlu k sobě, a které se liší svými objemy/výškami. Dohromady tvoří půdorys ve tvaru kříže, takže všechny obytné prostory jsou vizuálně propojeny.
Dispoziční plán domu nepřekvapí. Přízemí domu tvoří místem nešetřící vstup, velmi prostorná a světlá kuchyně s jídelnou. Knihovna, na které klientům hodně záleželo, se rozprostírá přes dvě podlaží. Na ni pak navazuje prostorný obývací pokoj. Střešní okno osvětluje podestu v prvním patře, a z tohoto „uzlu“ se lze dostat do jednotlivých ložnic. Přes knihovnu v prvním patře vede malý můstek, který umožňuje přístup do hlavní ložnice. Všechny pokoje/ložnice mají svou vlastní koupelnu.
Foto: Stijn Poelstra a Marcel van der Burg
Když cihly, tak na domácí způsob
Dům se vyznačuje výraznými horizontálními liniemi, jež dodává moderní a elegantní vzhled. Nositelem této charakteristiky jsou tu štíhlé černo-šedé hliníkové rámy, ocelové nosné části a vysoké komínky obložené cihlou. Ty dům vizuálně „kotví“ v místě. Barevnou paletu i subtilnost dokresluje a umocňuje ještě vnější osazení fasády z červených cihel. Konkrétně jde o produktovou značku Vande Moortel, typ linea 3016. Kladeny jsou tak, jak ve v místě zvykem – přímo se tomu říká Hilversum formát.
Projekt byl hotový po roce, a stavba pak byla realizována ve dvou na sebe navazujících fázích. První část byla dokončena v roce 2019 a druhá v roce 2021. A v podstatě v průběhu postupu stavebních prací na dílo navazovaly práce krajinářské. Vyrovnání pozemku, drenáž, rozmístění zeleně. Zahrada tu není formálním doplňkem, ale dílem samotným. Vznikala podle návrhů Anet Scholma, jedné z nejrespektovanějších odbornic v oboru - což v květiny zbožňujícím Holandsku něco znamená.
Foto: Stijn Poelstra a Marcel van der Burg
Rodinný dům – vilka Trompenberg, v sobě nese něco, co pochopí jen lidé z regionu v okolí Hilversumu. A současně jeho architektura komunikuje univerzálně srozumitelný dialog, kterému porozumí každý.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Villa Trompenberg |
| Typ projektu: | rodinný dům |
| Architektonické studio: | Engel Architecten |
| Lokalizace: | Trompenberg, Hilversum, Holandsko |
| Vedoucí projektu: | Maarten Engel a Desley Hakkert |
| Spolupráce: | Desley Hakkert |
| Inženýring stavby: | Mokveld Bouw & Onderhoud |
| Dodavatel stavby: | Fundament Bouwadvies |
| Klient: | soukromá osoba |
| Zahájení projektové fáze: | 2017 |
| První stavební fáze: | 2019 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
| Počet podlaží: | 2 |
| Užitná plocha: | 375 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek