Již dříve jsme informovali o tom, že se Ústavní soud zastal ženy, která bydlela v nájemním bytě, ve kterém došlo k požáru údajně od vadné elektroinstalace. Od pronajímatele bytu, městské části Praha 1 žádala 640 000 korun za zničené vybavení a 215 000 korun jako náhradu nákladů, které sama musela vynaložit na rekonstrukci.
Vyjádření právníka pro ESTAV.cz:
K požáru došlo v roce 2008, tedy ještě za účinnosti starého občanského zákoníku. Ten stanovil, že drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce, pokud si strany v nájemní smlouvě nesjednají něco jiného. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravovalo nařízení vlády č. 258/1995 Sb.
Podle něj se za drobné opravy považovaly rovněž výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, jakož i další opravy v ceně do 500,- Kč za jednotlivou opravu. Součet nákladů za drobné opravy však nesměl přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, tedy jen několik tisíc korun ročně. Opravy přesahující tuto částku již nebyly drobnými opravami, takže jejich provedení musel zajistit a uhradit pronajímatel.
Kromě toho z citovaného nařízení vyplývalo, že nájemce je povinen nést náklady spojené s běžnou údržbou bytu. Do běžné údržby spadaly rovněž náklady na pravidelné prohlídky zařízení, jež měl nájemce opravovat v rámci drobných oprav bytu (tedy např. také vypínačů, jističů apod.). Prohlídkami se nepochybně rozuměly i elektrorevize zmíněných zařízení. Z dřívější právní úpravy však nelze vyvozovat povinnost nájemce zajišťovat revize kompletní elektroinstalace bytu, neboť její opravy by nepochybně překračovaly pojem drobných oprav.
Co z toho všeho plyne?
Pokud si strany nesjednaly v nájemní smlouvě něco jiného, byla odpovědnost pronajímatele a nájemce za stav elektroinstalace v bytě sdílená. Nájemce však odpovídal pouze za drobné opravy nepřesahující roční finanční limit dle nařízení vlády. V rámci běžné údržby bytu byl zřejmě povinen obstarat pravidelné revize (prohlídky) vyjmenovaných elektrických a rozvodných zařízení, nikoli však elektroinstalace jako celku.
Co na to říká občanský zákoník?
Podle součoasného občanského zákoníku je situace obdobná. Nájemce je totiž nadále povinen zajišťovat drobné opravy a běžnou údržbu bytu. Tyto pojmy jsou nyní definovány v nařízení vlády č. 308/2015 Sb. Z hlediska odpovědnosti zůstává právní úprava v zásadě stejná.
Zanedbání elektrorevize nebude ani podle nových předpisů automaticky zakládat odpovědnost za škodu způsobenou selháním elektroinstalace. Osoba, která provedení revize zanedbala, však bude muset (někdy zřejmě obtížně) prokazovat, že ani řádně provedená revize by selhání elektroinstalace nezabránila.
Může nájemce provádět stavební úpravy bytu?
Podmínkou jakýchkoli stavebních úprav v pronajatém bytě je souhlas pronajímatele. Na tom se oproti staré právní úpravě nic nezměnilo. Vyskytne-li se však v bytě vada, kterou je povinen odstranit pronajímatel, a ten tak neučiní ani po upozornění ze strany nájemce a uplynutí přiměřené lhůty, je nájemce oprávněn odstranit vadu sám. Pakliže si taková vada vyžádá stavební úpravy (např. po požáru bytu), smí je nájemce v takovém případě provést i bez souhlasu pronajímatele.
Sdílet / hodnotit tento článek