Do městečka Jar, které je někdy považováno za součást Osla, přichází jaro jen velmi pomalu. A tuhá zima se tu umí sněhem a mrazy připomenout i v době, kdy se většina z nás ve střední Evropě už spokojeně sluní. Přeci jen, pohybujeme se na úrovni 56° severní šířky. Místní architektura na to přirozeně reaguje, takže se i v relativně „urbánní“ rezidenční zástavbě potkáme s obydlími, které svou stavební skladbou připomínají spíš romantické severské chaty, než běžné vilky z předměstí.
Domy na vodě tvoří kolonii, sdílí společnou baterii i čistírnu. Nabízí plný komfort i v karanténě
přečíst článekKompletní přeměna, která chtěla uchovat prvky starého
Objekt, nazývaný Villa Fjeldhøi, mezi nimi už dlouho vyniká. Například svým stářím. Vznikl tu jako jedna vůbec z prvních staveb v lokalitě, jeho založení se datuje k roku 1912. Atypická byla i jeho stavební předloha, a to v pojetí tzv. Švédského domu. Pro rychlenou výstavbu dané doby populární, ale svým „kontinentálním“ zpracováním nepříliš příhodná místu, exponovanému vytrvale vanoucím větrům od moře i pevniny. Unikátní byla i svou pozicí, ze které přehlíží výraznou část fjordu u Osla.
Jenže klady, definované například záplavou denního světla a přítomností nedotčených jehličnatých stromů, se tu potkaly se zápory, v podobě vlhkého slaného korozivního vzduchu a podmáčeného podloží. Jejich výsledkem bylo po více než 100 letech vzájemného působení havarijní stav celé konstrukce původní dřevostavby. Která si žádala buď demolici, nebo radikální úpravu. Majitelé se naštěstí rozhodli pro druhou variantu (byť se stržením patra, odbouráním části obvodových a vnitřních zdí, takže současný objekt původnímu odpovídá spíš jen zastavěnou plochou).
Chytrá vila s výhledem na Prahu je pohledem do budoucnosti. Vytápí podle aktuální ceny energií
přečíst článekS tím, že výstupem má být objekt, který v místě může přetrvat další století. Caroline Støvringová a Cecilie Willeová, autorky celého rekonstrukčního projektu zastupující tu studio Morfeus, se rozhodli pro netradiční provedení zakázky. Na úrovni základů a přízemí pracovaly s řekněme moderními technickými řešeními (betonové injektáže, zpevnění základů a zvýšení stability konstrukce), zatímco v patře se vydaly spíše cestou restauračně-záchranných opatření. Při nichž byly hojně využity stavební součásti – rámy oken, části schodišť, dveří - extrahované z ostatních domů v okolí, jež byly demolovány a spadaly funkčně do podobné datace.
Dům, který se stal hvězdou celé čtvrti
Toto paběrkování a snaha zapojit a zužitkovat náležitosti, jež by se jinak staly odpadem, získaly Ville Fjeldhøi, určitý regionální věhlas. Přeci jen, v jejím jádru se tak vlastně zachovala stavební minulost celého městečka Jar. Splynutí a posílení vazby s historií přitom nelimitovalo funkční posunutí stavby k přítomnosti a budoucnosti, po stránce principů moderních technologií a energetické bilance. Výrazně s tím pomohla „kompaktizace“ celého stavebního profilu, který je téměř celý nahloučen do jednoho objemu.
Bezpochyby zajímavým a odvážným krokem je pak vytvoření propojení na úrovni patra, které překrylo někdejší původní dřevníky a přiléhající hospodářské budovy (kurníky a králíkárny). Jsou tu tedy svahem kryté dva bloky na úrovni sníženého přízemí, obytná jednotka a garáž, nad nimiž se volně nese spojitý celek obytné přístavby, která kopíruje horizont příjezdové cesty. Propojení je jak vnitřní, tak i vnější, s pomocí spirálního kovového schodiště, které navazuje vyvýšenou část domu na přízemí, včetně jeho terasy nad zahradou a stylového ohniště.
Život v domě se točí kolem zahrady
Snaha zachovat původní a autentické části, a pozměnit ty nevyhovující, je pro tuto stavbu typická. Architektky si také daly velmi záležet na tom, aby během úprav nenarušily borový háj, přiléhající k objektu. I proto se můžete z patra domu kochat výhledem „nad korunami stromů“. Vila je tedy pěvně usazena na hraně svahu, vymezená příjezdovou cestou a nepravidelným tvarem parcely se stromy v rozích, uzavřená ve víceméně spojitém objemu. Své výhledy, široká celostěnná okna, pak upíná do kraje pod sebou a k fjordu. Ze strany přístupové cesty se hlásí poměrně anonymní fasádou, za níž se ale nachází 12 metrů délky otevřeného a spojitého prostoru, se vstupem v zanořeném přízemí.
„Náš návrh řeší specifickou situaci v místě,“ prozrazuje Willeová. „Mírný sklon rovné střechy, od východu k západu, otevírá vilu výhledům na zahradu a slunci. Zahrada je artefaktem, pozůstatkem minulosti. Z dob, kdy Villa Fjeldhøi, byla ještě samostatně stojícím objektem, bez okolní zástavby.“ Okna jsou dnes řešena tak, aby nepřehlížela stavby v sousedství, a dům si pořád uchoval atmosféru odloučeného a místa, soukromí. Tam, kde už dnes Jar připomíná město, staví Villa Fjeldhøi zdi a minimum oken. V partiích, kde vše zůstalo při starém, se stavba otevírá.
Dům je přitom úkrytem před nepohodou, oporou. Vyprázdněná část, mezera mezi částmi přízemí, slouží k pobytu venku i za nevlídného počasí. Minimální boční profil stavby je kompenzován jejím širokým čelem. A interiér? Překvapí zajímavou kombinací materiálů a světlostí, která není pro severské stavby zrovna typická. Elegantní kuchyně, do stěn vsazené krby i strop lemovaný ocelí nevyjadřují sever, ale spíš univerzální metropolitní standard. Stropy, obložené dřevěnými lamelami, pak vytváří spojující prvek, společný všem místnostem.
Villa Fjeldhøi se změnila k nepoznání, se svou předlohou má dnes společný jen boční profil a stavební parcelu. Přesto si dokázala uchovat svou původní atmosféru a to, co na ní bylo hodnotné.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Villa Fjeldhøi |
| Typ projektu: | komplexní rekonstrukce/transformace |
| Architektonické studio: | MORFEUS arkitekter |
| Vedoucí projektu: | Caroline Støvring, Cecilie Wille |
| Dodavatel stavby: | Louis Poulsen |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2020 |
| Užitná plocha: | 280 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek