Krásná přírodní scenérie, louka, panorama lesů a vrchu Luč, stejně jako orientace pozemku k příjezdu a ke světovým stranám byly základní parametry formující návrh domu. Architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA se zde musel mimo zadání investora vypořádat i s dalšími faktory, tím hlavním byl evidentně požadavek úřadů na „klasický“ vzhled domu se sedlovou střechou.
O smysluplnosti požadavku zrovna v tomto místě bychom mohli vést polemiky. Je otázkou, zda by bez tohoto požadavku nemohla vzniknout architektura originálnější, soudobější i lépe zapadající do tohoto místa. Ať tak či tak, výsledkem autorova návrhu je archetypální dům obdélníkového půdorysu s přízemím a podkrovím. Hlavním architektonickým prvkem ukotvujícím dům v tomto století jsou velká okna, která tvoří prakticky celé dvě stěny domu.
Rychlý průlet redakční návštěvou
Krásná příroda jižních Čech skrývá ostrovní dům
Objekt stojí u osady Kyselov, poblíž Vyššího Brodu, asi čtyři kilometry přes kopec se nachází Lipenská přehrada, poblíž domu je pár sjezdovek na kopci Kramolín. Letním turistickým lákadlem je stezka v korunách stromů. V okolích lesích a lukách je několik roztroušeně umístěných staveb, staré chaty, chalupy, usedlosti. V krajině naleznete i stopy zaniklých statků nebo mlýn. Nejedná se o chráněnou oblast, na pozemek vede velmi špatná příjezdová cesta, občas zatopená. Je to místo mimo civilizaci, zároveň s ní v kontaktu.
V tomto místě byl záměr stavebníka Pavla Podruha postavit plnohodnotný dům s moderním vybavením, který však nebude napojený na žádné sítě, tedy takzvaný off-grid. Smyslem projektu nebylo pouze postavit dům, měl mít větší přesah. Skrze studentskou architektonickou soutěž učí mladou generaci studentů pracovat s obnovitelnými zdroji energie. I autor tohoto domu architekt Vojtěch Lichý vzešel z prvního kola studentské soutěže tenkrát ještě nazývané Český ostrovní dům.
Proces vzniku celého projektu nemusíme pravidelným čtenářům ESTAV.cz nijak podrobně představovat. Věnujeme se mu na našem webu již od roku 2015. Nyní jsme však měli možnost ho vyzkoušet a samostatně v něm strávit několik dní. Dům je určen k pronájmu a Pavel Podruh na něm chce demonstrovat možnosti obnovitelných zdrojů a skrze autentický zážitek tuto zkušenost dopřát všem zájemcům. Technickou dokumentaci domu navíc zveřejňují zdarma jako manuál.
Střecha je nejdůležitější
Zpět ale k samotnému domu. Netradiční limitou pro vzhled byl požadavek zakomponování velkého množství solárních panelů na jižní polovinu střechy. Architekt však vymyslel rozměry a skladbu střechy, takže při zběžném pohledu si panelů ani nevšimnete. Rozměry domu a střechy jsou panelům dokonale přizpůsobeny a solární elektrárna tak tvoří organickou součást s domem. Není pouze přilepená na střechu, je střechou. Technický detail je však udělán tak, že pod panely je běžná střešní krytina, nebylo tedy potřeba speciálních panelů. Velký obdiv patří i řemeslníkům, jelikož panely nelze samozřejmě rozměrově upravit a jsou přesně kolmé. Pracovníci zhotovující krov museli tak být nadmíru pečliví, vše ale sedí téměř na milimetry.
Na střeše stojí za povšimnutí i klempířský detail originálního okapního žlabu, taktéž na něm je vidět snaha architekta zakomponovat jej pohledově v rámci hmoty střechy, aby nepůsobil rušivě.
Zakomponování fotovoltaiky do celé jižní poloviny střechy však mělo pro tvůrce i svá úskalí. Nad střechu totiž běžně prostupuje množství instalací, komíny, střešní okna, vikýře, odvětrání kanalizace, hromosvody atp. S tím si architekt krásně poradil a všechny tyto prostupy orientoval na severní polovinu střechy. To samozřejmě nelze udělat bez ohledu na vnitřní dispozice, které tomuto záměru musel jistě podřídit. Z objektu lze vyčíst, že byl doslova navrhován od střechy.
Sám architekt Vojtěch Lichý k zakomponování fotovoltaiky dodává:
„Při prvotním bádání, jakým způsobem zapracovat zdroj solární energie do architektury domu se nabízely dvě varianty. Jednou z nich byla fotovoltaická krytina (tašky), která bude v budoucnu jistě velmi využívaná, ale v té době nás nepřesvědčila svou dostupností a cenou. Zvolili jsme druhou variantu, tedy vytvořit skladbu střechy tak, aby fotovoltaické panely bylo možné zapustit za závětrnou lištu oplechování štítu a pokrýt jimi střechu od kraje ke kraji. Již na začátku tvorby studie jsme vybrali celočerný fotovoltaický panel, s jehož typizovanými rozměry jsme pracovali dále. Na řešení střechy se zakomponovanými solárními panely se nás ptá hodně lidí, a tak si zde můžete stáhnout finální výkres daného detailu a třeba se nechat inspirovat“
Vnitřní prostor domu zvětšují okna s nerušeným výhledem
Dispozice je plošně menší, ale zcela dostačující rekreačním účelům i pro náročné. Přízemí obsahuje hlavní obytnou místnost s velkými posuvnými okny tvořícími prakticky dvě stěny. Zde je naplno využita přírodní scenérie, která opticky zvětšuje prostor domu až na horizont, je živoucím, neustále se proměňujícím obrazem. Oceňujeme záměr stavebníka neumístit do tohoto domu televizor, který by atmosféru jen kazil, navíc by omezoval dispoziční umístění nábytku. Takto se při odpočívání na pohovce, od vaření či při snídani díváte na ten nejhezčí film jaký vám zdejší prostředí umí nabídnout. Při pobytu v domě skutečně nešlo od této scény odtrhnout oči.
Při takto masivním prosklení nejednoho napadne, jak se bude dům chovat z hlediska energetiky, jaké bude přehřívání domu nebo jeho energetická náročnost v zimních tmavých dnech. Okna budou zastíněna z východní strany pergolou, z jižní pak proti vysokému slunci stíní přesah střechy. Okna jsou doplněna vnějšími roletami, takže bude možno sluneční svit regulovat. Zimní provoz jsme neměli zatím příležitost vyzkoušet.
Přírodu si můžete užívat při snídani, při práci, odpočinku i při vaření. Zdroj: Jiří Zilvar
Dům vnitřní dispozicí není uzpůsoben pro obývání osobami se sníženou pohyblivostí, i vzhledem k okolnímu terénu nebo komplikované příjezdové cestě by to nedávalo ani větší smysl a nebylo to ani v požadavcích stavebníka. Co nám však z uživatelského hlediska přišlo dost na hraně norem a příjemného užívání i pro zdravého mladého člověka bylo schodiště, které se zdálo značně strmé. Jinak je dispozice ergonomicky bez závad, logická. Všechny části domu jsou příjemně prosvětlené a vzdušné. Vyzdvihnout musíme otevření podkrovních místností až do hřebene, bez rovného stropu což interiéru dodává na zajímavosti a vzdušnosti.
Okna v ložnicích mají snížený parapet, což i tyto podkrovní pokoje propojuje s přírodou v exteriéru, lze si sem sednout a jako z posedu pozorovat buď les nebo výhled do louky. Záleží, ve kterém pokoji zrovna sedíte.
Celkový dojem z interiéru nemůžeme posoudit, jelikož dům není zcela vybaven. Z toho, co je však vidět je jasný důraz na čistotu stylu, používání bílé, antracitové a dřeva. Podlaha v přízemí je z impregnované betonové nivelační stěrky. Surový materiál pak dá přirozeně prominout i vizuálním nedokonalostem vzniklým litím stěrky. Uživatelsky ale byla tato podlaha dobrou volbou, odolná, bez spár, což je příjemné i pro snadnou údržbu. Díky permanentně otevřeným oknům totiž přirozeně chodíte dovnitř a zase ven. Povrch schodiště a podlaha v patře je zhotovena z třívrstvé dřevěné podlahy.
Fasáda a pergola ještě není dokončená
Dům není zcela dokončený, mimo vybavení interiéru nemá hotovou například dřevěnou fasádu. Sázka autora na antracitovou barvu a dřevěné obložení terasy a pergoly jsou ale sázkou na jistotu. Tato barevná a materiálová kombinace je čistá, jednoduchá, ladící s návrhem domu i okolím. Jen v dnešní době natolik nadužívaná, že na ní sedí přesně pojem „nenadchne, neurazí“. Rozhodně se však do zdejší přírodní scenérie hodí. Zvláště pokud se počítá s tím, že venkovní dřevěné prvky získají patinu. Dům pak nebude jednolité barvy, ale obklad zestárne dle svého natočení ke světovým stranám a bude se měnit a vyvíjet podobně, jako to dělá okolní příroda.
První uživatelský dojem z pohledu architektury, je velmi příjemný, na objektu se povedlo synergicky vyřešit několik zdánlivě protichůdných požadavků i vytěžit potenciál místa.
Experiment k zamyšlení
Celý projekt je potřeba brát jako experiment, který nemá za cíl stavět domy, kde se nám zlíbí. I tento dům respektuje územní plán, prošel běžným stavebním řízením. Jeho cílem je posunout technologický vývoj a naučit lidi šetrností při nakládání s energiemi uvnitř budov, což v tomto domě bude potřeba zejména v zimních měsících. Ukázat, že když lze celoročně pohánět dům pouze energií ze slunce, má smysl si dát i na svůj dům ve městě pár panelů nebo se domluvit se sousedy a na bytovém domě zřídit solární elektrárnu. Energetický koncept Českého soběstačného domu je škálovatelný, není nutné ho využívat pouze pro off-grid.
A v neposlední řadě nezapomeňte, že pro bydlení je nutné nejen dům zásobovat elektřinou a vodou. Když pro rekreační účely pomineme nutnost sociálních a kulturních vazeb, vždy je potřeba zásobovat potravinami a vyvážet odpad a to většinou autem. I na to myslete, pokud vás představa bydlení odtrženého od civilizace láká.
Materiály a stavební technologie
Z hlediska stavebních technologií není dům ničím výjimečným, výstředním či alternativním. Jsou zde použity běžně na trhu dostupné materiály. Nejedná se dle slov Pavla Podruha ani o udržitelné stavebnictví, cílem bylo postavit dům z běžně dostupných konvenčních materiálů. „Myslím, že člověk může být ke svému okolí šetrný, mírnit svoje působení na okolí. Jakákoli lidská činnost však dle mého názoru není trvale udržitelná v pravém smyslu toho slova,“ dodává. Například cihly, ze kterých je dům postaven se vyrábí necelých sto kilometrů od domu.
Dům je založen na betonových pasech. Obvodové zdivo je z pálených cihel Porotherm vyplněných minerální vlnou bez dodatečného zateplení. Zdění probíhalo na polyuretanovou pěnu. Na východní a jižní straně je doplněná svislá nosná konstrukce z ocelových sloupků, ty jsou subtilnější než zděné sloupky, a tak nepřekáží kontinuálnímu výhledu z obytné místnosti.
Okna Internorm jsou řešená jako dřevohliníková, jsou tedy tuhá a odolná proti povětrnosti zároveň. Samozřejmostí je izolační trojsklo. Celostěnová okna v přízemí jsou tzv. HS portály, tedy s minimálním výškovým rozdílem mezi podlahou a terasou.
Osazování oken a dveří byla skutečně výzva. Zdroj: Český soběstačný dům, Karolína Dostálová
Stropy jsou ze systému miako. Konstrukce schodiště je železobetonová monolitická s dřevěným obložením. Krov o malém rozponu je dřevěný bez vaznic, pouze s opřenými krokvemi provázanými ve vrcholu styčníky a u pozednic kotveny ocelovými úhelníky. Na severní straně jsou použity keramické střešní tašky Tondach. Pod solárními panely funkci střešní krytiny plní trapézový plech.
Vnitřní povrchy stěn jsou zhotoveny sádrovými stříkanými omítkami Rimat MPL od firmy Rigips. V podkroví je na podhledy využit sádrokarton. Podhledy budou osazeny také v technické místnosti.
Za jediné napojení na vnější sítě by se dalo považovat napojení na internet. Elektroinstalace není řešena nijak sofistikovaně, v domě není žádný "smart" systém. Na internet jsou ale napojeny některé prvky od společnosti Netatmo například kamera v technické místnosti nebo zvonek s kamerou, na který je možné i volat z mobilního telefonu. "Pozemek domu není oplocený a někteří kolemjdoucí jsou na prázdný a zajímavý dům slušně řečeno zvědaví. Když je díky kameře ve zvonku vidím i slyším a nelíbí se mi, co dotyční dělají, začnu si s nimi na dálku povídat. Sdělím pomocí reproduktoru nezvané návštěvě, že jejich počínání vidím. To stačí k usměrnění jejich chování," sdělil přímou zkušenost Pavel Podruh.
Sdílet / hodnotit tento článek