Murstetten leží jen kousek na jih od Moravy, v Dolních Rakousech. A zajímavá pro nás tato obec s necelými 300 obyvateli není ani tak tím, že patřila k nejhezčím sídlům a rakouským zámkům – tedy předtím než ji nadobro zplanýroval Napoleon - jako tím, že zde dodnes žijí potomci rodu Althanů, prapůvodních držitelů zámku ve Vranově nad Dyjí. Tím ale linka vzájemnosti končí. Spíš zmíníme, že vesnice Murstetten, místní laskavě prominou, ke zrovna nejhezčím dnes nepatří.
Vesnice, ze které zmizelo srdce
Do její podoby se totiž hluboce zraňujícím způsobem promítlo, že se po staletí vyvíjela v úzké vazbě na existující šlechtické sídlo. Ze kterého ale zůstalo jen pár obvodových zdí a fragmenty zámecké zahrady. A když tu pak, pětasedmdesát let po francouzské Grande Armeé, řádil ještě velký požár? Zmizela místním v plamenech škola, fara a kostel. Na sídlo s tak dlouhou historií má Murstetten tedy minimum historické zástavby, a tam, kde bychom asi v plánu tušili pamětihodnost, jsou často jen prázdná místa.
Tato nezaviněná vnitřní vyprázdněnost a vnější vybydlenost pak dopomáhá vesnici k nezvyklé atmosféře, kde vám pocitově něco pořád schází, a hledáte, čím to vyplnit. Možná právě z tohoto popudu vzešel motiv k zastavění prostoru za starým stavením, vlastně poblíž samotného středu obce, v části někdejšího zámeckého parku. Na místě, kde bychom očekávali sad či zahradu, byla jen divoce rozrostlá loučka vymezená křovinami. A přímo na ní si klient architektonického studia vysnil malý domek.
Dům na víkend. Laciný, ale vzhledný
Nenáročný formát obydlí k víkendovým pobytům v této pohnutou historií významné ale jinak současností docela zapomenuté vesnici. Šířku parcely vymezoval profil rozpadajícího se stavení v čele pozemku (a požadavek, aby na tuto zatím neopravenou ruinu nemusely vyhlížet okna novostavby), přání diktovalo rozlohu užitné plochy do 50 metrů čtverečních a měřítek nerušivých k provedení vesnice, atmosféra venkova si žádala od projektu nenápadnost.
To souviselo i s kontextem, v němž vynikala žlutobílá věž murstettenského kostela s červenou špicí, jež stojí v sousedství. Objekt neměl svým vizuálním pojetím konkurovat sakrální stavbě, ideálně s ním měl souznít. Třeba i tím, že by v domě nebyly hodiny, protože stačí jen vyhlédnout na ciferník oné kostelní věž v záhumenku. Klient současně nepředpokládal, že by ona novostavba měla být výraznější finanční zátěží. Protože patří k těm šťastnějším manuálně zručnějším, rozhodl se do co největší míry realizaci vést svépomocně. A aby náklady snížil ještě víc, zajistil se i materiálem.
Materiál i práce zajištěny
Má totiž kus lesa, a v nedaleké pile si tak mohl nechat nachystat dřevo do potřebné formy. O klientovi ještě můžeme prozradit, že se nechtěl uchýlit k ryzímu amatérismu a právě proto si od architektů z Juri Troy Architects nechal vypracovat kompletní návrh, pracovní výkresy od konstrukce až po truhlářskou výrobu zakázkového nábytku. K tomu je ještě třeba přičíst jeho pokročilý zájem o udržitelnost, stavební ekologii… a jsme u vzniku nápadu využít jako jeden ze základních materiálů přírodní izolaci, slámu v balících.
S odstupem času těžko říct, jestli to byl vlastní nápad klienta anebo architektů. Bezvýhradně nadšení z něj totiž byli všichni. A to natolik, že se přímo ke stavbě nechali přizvat, aby mohli manuálně vypomoci a osvěžit si staronové stavební postupy - jak architekti z Juri Troy Architects, tak i jejich kolegové ze studia CaravanAtelier. Čeští stavitelé z toho mohou čerpat inspiraci – když přijdete s hodně zajímavým nápadem, může se stát, že vám na brigádu přijdou pomoci i sami architekti. Minimálně tedy zrovna slaměnku-dřevostavbu si v Rakousku chtěli „vyzkoušet“ všichni zúčastnění.
Projekt malého víkendového domu, v přepisu nazvaný Straw Flea, straw – slámou podle materiálu, flea – blechou – co do velikosti, tedy neměl o pracovní sílu nouzi.
Nedotýká se země ani Země
Dál už jen v krátkosti: Projekt se při plánování, užívání a realizaci řídí ucelenou udržitelnou koncepcí. Dům je vyvýšený a terénu se dotýká pouze prostřednictvím osmi šroubových základů. Povrch tedy není uzavřen, stavba plyne nad ním. Většina použitých materiálů pochází z bezprostředního okolí, ať už sláma z místního družstva anebo stromy z lesů majitele stavby, zpracované na místní pile.
Je to tedy vyloženě lokální záležitost. Tou nejtěžší technikou, která se na stavbě pohybovala, byl náklaďák přivážející dřevo a vrtná jednotka, zahlubující základové nosníky. Jinak je to celé ruční práce. Stavba je koncipována jako jednoprostorový dům, jehož výška se vyvíjí od jednoho do dvou podlaží. V jižní, nižší části se nachází obývací pokoj s velkým, zcela otevřeným prosklením do zahrady, směrem k malému potůčku protékajícímu pozemkem.
Do objektu se vstupuje přes severní část, kde se nachází také malá hygienická jednotka a vyvýšená spací galerie. Terasu na jihu i vstupní schody lze pomocí kladky sklopit, a fasády tak zcela uzavřít do kompaktního nepřístupného bloku. To když je majitel pryč. Zobytnění – otevření je otázkou minutky.
Velká panoramatická okna jsou sladěna s historickými a krajinnými odkazy a nabízejí neomezený výhled směrem ke kostelu, do údolí nebo na zbytky historických soch v parku. Podél dvou dlouhých stran jsou vnější stěny prodlouženy do interiéru policovou konstrukcí od podlahy ke stropu. Ty na jedné straně zviditelňují nosnou konstrukci vnějších stěn a zároveň nabízejí úložný prostor a místo pro výklenky k sezení a pracovní plochy. Teplo a energii vyrábí fotovoltaický systém na střeše.
Koukněte na film. Vážně
Je to celé jednoduché, nenáročné, milé. Zneklidňující snad byla jen vyšší prašnost prostředí během úprav izolace (zařezávání bloků slámy), jinak ale celý proces konstrukce a výstavby působil nesmírně elegantně a hladce. Chtělo by se říct snadně, protože Straw Flea opravdu vypadá jako něco, co si zvládnete postavit sami. A o to trochu jde. Takové nenáročné bydlení, v duchu minimalismu a udržitelnosti, vytvořené z lokálních materiálů, si může dovolit každý.
Vzniklá novostavba si přitom pohrává s okolní zástavbou, a byť je novostavbou, není novotvarem. Ve tváři vesnice, s její zvláštní atmosférou, stojí jako solitér sebevědomě a přirozeně uprostřed historických pozůstatků, kterým dodává nový smysl.
Z průběhu stavby vznikl kratší sestříhaný film.
Těch necelých dvacet minut času na zhlédnutí videa z postupující stavby určitě obětujte. Je tam všechno. Od prvního zaměřování, a uvolnění stavebního pozemku, přes přípravu materiálu a zakládání stavby, řešení úprav zateplení slámovými balíky a izolací podokenních rámů ovčí vlnou, vytvoření pláště a fasády, až po velké finále, v němž se objekt změnil na truhlářskou dílnu a nakonec ve skutečný dům. Na sledování toho, jak vlastně vzniká alternativní dřevostavba se slámovým zateplením, je něco uspokojujícího.
| Název projektu: | Straw Flea |
| Typ projektu: | dřevostavba se slámovou izolací |
| Architektonické studio: | Juri Troy Architects, CaravanAtelier |
| Lokalizace: | Murstetten, Dolní Rakousy, Rakousko |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2022 |
| Užitná plocha: | 46 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek