Naše parcela je ze tří stran oplocena trubkovým plotem s drátěným pletivem. Uliční stranu se vstupní brankou a bránou pro vjezd jsme se rozhodli udělat z gabionu. Tato relativně pro plot nová konstrukce je kolem nás často k vidění, o to méně je k nim dostupných informací.
Všeobecně je trochu neznámou samotné zakládání košů. Samotnou kapitolou by bylo zakládání opěrných a tížných stěn. Při běžné výšce plotu 2 m a při řádném vyplnění koše hutnou vyvřelinou je zatížení kolem 60 kN/m², což pro většinu běžných zemin není problém unést. Založení na terén nebo do mělké drážky vysypané hutněným štěrkem je tedy co do pevnosti podloží možné, horší to je, když zaprší, dešťová voda proteče mezi kameny, dostane se na ložnou spáru, kde se hromadí. Pokud má základová zemina špatné vsakovací schopnosti, hrozí rozbředání, snižování únosnosti a deformace.
Vzhledem k tomu, že jsme chtěli mít plot co nejužší (problém se stabilitou) a k faktu, že základovou zeminou jsou jíly, rozhodli jsme se udělat běžný betonový základový pas do nezámrzné hloubky. Náklady jsou sice relativně vysoké, ale mám jistotu. Kvůli štíhlosti plotu (šířka 300mm, výška 2m) jsem nakonec ještě do základu kotvil výztuhy, na každé 2 m vysoké pole nebo sloupek jednu. Buď je možné použít přímo určený výrobek-pozinkovaný tenkostěnný profil („jekl“) s navařenou kotevní deskou pro čtyři šrouby, anebo nakoupit lešenářské trubky, odrezit je a natřít pořádnou barvou (za 2 kupované budete mít 15 vyrobených). Takto připravené výztuhy jsem do základového pasu zaléval řídkým betonem do dodatečně vyvrtaného otvoru na kotevní hloubku asi 35 cm. Před vázáním drátěných košů gabionu jsem je ještě obalil tkaninou, aby se při plnění kamenivem ochranná barva neoprýskala.
V současné době jsou k dostání sítě s oky převážně 100/100, 50/100, 30/100. Vřele doporučuji zvážit použití poslední možnosti, protože umožňuje čistě vysypat koš štěrkem nebo barevným kačírkem a máte hotovo. Ruční skládání zabere opravdu spoustu času.
Prázdné koše jdou spirálami spojovat docela dobře, na koncích jsem ji vždy ohnul dovnitř, aby se o ni nikdo neporanil. Následuje příčné a podélné vyztužení spojkou z drátu, aby se zabránilo vyboulení čelních stěn. Platí pravidlo, že od jakéhokoli kraje sítě ke spojce nesmí být více než 40cm.
Všechny strany drátěného koše je třeba srovnat navázáním trubek, aby se nekroutily a nedeformovaly při plnění. Takto připravený koš se už jenom plní materiálem dle libosti. Viděl jsem výplň dřevěnými poleny, cihelnou drtí, nahrubo nasypanými kostkami i prázdné, tvořící pouze siluetu a oporu pnoucí rostliny. Nejčastěji se používá kamenivo. Přední pohledová plocha se plní materiálem, jehož částice jsou tak velké, aby nepropadávaly skrz síť – frakce 1,5× větší než menší rozměr oka sítě. Vnitřní prostor se zasypává obyčejným štěrkem frakce 16 - 32.
Kolik to vše stálo:
Na 28 m plotu – částečně stěny vysoké 2 m,
částečně 1 m vysoký sokl a sloupky po 3 m stály sítě,
spirály a spony asi 50 tis.,
30 t kamene 10 tis.,
doprava 5 tis.,
štěrk 2 tis.,
výkop rýhy, beton a ztracené bednění 35 tis.,
výztuhy (trubky, nátěry, vrták) 3 tis.
Sdílet / hodnotit tento článek