Přitom v polovině 90. let v Brně jezdily jen tři základní typy tramvají, a to T3, K2 a obousměrné vozy KT8 od jediného výrobce tramvají v Československu ČKD. V roce 1997 ČKD dodávalo ještě tramvaje T6. Ve druhé polovině 90. let však začaly s dodávkami problémy a tak vzniklo několik vývojových typů rekonstrukcí, zároveň se začalo s nákupy nízkopodlažních tramvají od nového tuzemského výrobce Škoda a od roku 2003 pak Brno nakoupilo 17 vozů Anitra.
Dopravní podnik má zhruba 300 tramvají.
Při rekonstrukcích vznikaly inovované typy, ale v posledních deseti letech se už dopravní podnik drží osvědčených řešení jak u nových vozidel, tak v rekonstrukcích.
Výhodou plynoucí z různorodosti je možnost optimálně rozložit tramvaje na jednotlivé linky. Je možno kombinovat krátké a dlouhé tramvaje a vozy s různou kapacitou. Specialitou je linka 8, která má jednu z konečných stanic v místě, kde není smyčka, proto na ní jezdí výlučně obousměrné tramvaje.
K nevýhodám by mohla patřit náročnější údržba. "Nepatrně náročnější je, ale všechna vozidla pracují na stejném principu a jsou postavené na stejném základě, technici jsou na to zvyklí," poznamenal Havránek.
Technické muzeum v Brně vlastní řadu historických tramvají z různých měst Československa včetně několika pojízdných. Nejstarší a u lidí patrně nejoblíbenější je ještě parní tramvaj Caroline.
Sdílet / hodnotit tento článek