Součástí nového kontraktu je i získání provozní podpory ve formě garantovaného výkupního tarifu na 20 let. "Jde o první skutečně velkou akvizici na německém trhu obnovitelných zdrojů energie. Naše větrné elektrárny v Německu vyrobí ročně více než 210 GWh elektřiny, a pokryjí tak spotřebu téměř 100.000 domácností," uvedl Tomáš Pleskač, ředitel divize Nová energetika. Společnost podle něj sleduje nejen už vystavěné parky na pevnině, ale i ty na moři a projekty ve fázi vývoje.
Akvizice zahrnuje trojici společností spadajících pod koncern wpd AG, jednoho z největších developerů a provozovatelů větrných elektráren v Německu. Elektrárny se nacházejí v osmi lokalitách na území spolkových zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Sasko a Hesensko.
Pleskač již v březnu uvedl, že ČEZ plánuje do roku 2020 do takzvané nové energetiky investovat celkem 50 až 60 miliard korun. Na začátku prosince pak společnost oznámila, že v této oblasti posoudila desítky projektů o instalovaném výkonu přesahujícím 2500 MW. Například instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je zhruba 2000 MW.
Plán rozvíjet obnovitelné zdroje v Německu oznámil ČEZ na začátku letošního roku. Tehdy uvedl, že tamní firma Aquila Capital pro něj bude vyhledávat možné investiční příležitosti do větrných farem. Objem investic se má pohybovat v řádu stovek milionů eur (miliardy korun) v horizontu pěti let.
Prostřednictvím své dceřiné firmy Inven Capital pak ČEZ od loňska v Německu učinil tři investice v oblasti takzvané decentralizované energetiky. Loni v létě vstoupil do firmy Sonnen, která vyrábí bateriová úložiště. Na podzim 2015 pak ČEZ vstoupil do firmy Sunfire. Hlavním produktem této společnosti jsou palivové články, které dokážou přeměnit palivo, například zemní plyn, na elektřinu a teplo, ale i elektřinu zpět na vodík a další plyny. Na konci letošního dubna se pak ČEZ stal druhým největším akcionářem mnichovské firmy tado°, která prodává takzvané chytré termostaty.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Za tři čtvrtletí letošního roku společnosti meziročně klesl čistý zisk i tržby. Čistý zisk klesl o 11 procent na 14,7 miliardy korun, tržby o pět procent na 145,1 miliardy korun.
Sdílet / hodnotit tento článek