"Snažili jsme se dojít k nějakému kompromisu a zavést systém běžný v civilizovaných zemích," hájila návrh Marksová. Zákona se podle ní mohou bát jen ti, kteří vydělávají na obchodu s chudobou.
Kritici podoby normy ale poukazovali na její podle nich mnohamiliardové dopady nebo široký okruh lidí, jichž by se týkal. Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) by se jednalo skoro o pět procent populace. "Návrh nemá vyřešené financování, lidi by stahoval do systému, ale nenutil by je jej opustit," varovala její stranická kolegyně a zpravodajka Jitka Chalánková.
Poslanec ODS Vladislav Vilímec soudí, že Česko zákon v předložené podobě možná vůbec nepotřebuje. "Projednáváme něco, co dobře víme, že schváleno nebude," uvedl.
S kritickým stanoviskem ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) seznámila dolní komoru poslankyně hnutí Radka Maxová. Uvedla například, že nebyly vypořádány koncepční připomínky. "Široce pojatá cílová skupina sebou nese riziko účelového chování osob," četla Maxová ze stanoviska ministryně.
Předlohy se zastala v podstatě jen Marta Semelová (KSČM). "Získat byt je pro velkou část našich spoluobčanů neřešitelným hlavolamem," poznamenala.
Sociálním demokratům se společně s hnutím ANO nepodařilo prosadit návrh, aby Sněmovna normu v úvodním kole projednala dnes i za cenu večerního jednání. František Laudát (TOP 09) navíc vyzýval k "ukončení nedůstojného divadla", když v sálu nebyla přítomna ani Marksová. "To je vrchol," ulevila si u řečnického pultíku Maxová, když předsedající Vojtěch Filip (KSČM) debatu na krátký čas přerušil, protože v sálu nebyl ani jeden ze členů vlády.
Poslanci budou po dokončení úvodní diskuse hlasovat o návrhu Chalánkové na vrácení normy vládě k dopracování i pro prodloužení lhůty pro její projednání ve výborech. Kritici se ale shodují v tom, že ji ve Sněmovně není možné opravit.
Sociální byt měli dostat podle návrhu zákona lidé, kteří půl roku žijí po ubytovnách, ústavech či azylových domech, a také ti, kteří vydávají za přiměřené bydlení přes dvě pětiny svých příjmů a nezůstane jim ani 1,6 násobek životního minima. Když se zákon do voleb stihne přijmout, první lidé v nouzi by o sociální byt mohli žádat úřady od pololetí příštího roku. Získat by ho pak měli nejpozději do půlky roku 2020.
Existovaly by dva druhy sociálních bytů - s podporou sociálních pracovníků a bez ní. Obce by se mohly dobrovolně rozhodnout, zda sociální bydlení budou mít. Pokud by sociální byty radnice přidělovat nechtěly, zajistil by je místo nich Státní fond rozvoje bydlení. Přidělit by je měl do tří let.
Sdílet / hodnotit tento článek