• ESTAV.cz
• Témata
• Plánujeme
• Povolování staveb
• Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající vydaným rozhodnutím

Připomeňme si skutečnost, že ochranná pásma (co to je a kde o nich získat informace ve starším článku) mohou vzniknout v zásadě dvěma způsoby to:

• ze zákona
• vydaným rozhodnutím (dnešní článek)

Ochranná pásma vzniklá vydaným rozhodnutím

Jedním z druhů územního rozhodnutí je také územní rozhodnutí o ochranném pásmu. Územní rozhodnutí se vydává na základě územního řízení, které je správním řízením a upravuje je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Příslušný orgán pro vydání tohoto rozhodnutí je zpravidla věcně a místně příslušný stavební úřad.

Účelem vymezení ochranného pásma je zabránit negativnímu ovlivnění okolí stavby nebo dopadů na stavbu. Dopad zákazů plynoucích z ochranného pásma vždy představuje zásah do výkonu vlastnických práv vlastníků jednotlivých staveb a pozemků v ochranném pásmu. Při vymezování ochranného pásma územním rozhodnutím je vždy nutné se zabývat i případným omezením sousedních pozemků a posoudit míru zásahu do vlastnických práv. Účelem vymezení ochranného pásma je ochrana veřejných zájmů a ochrana života, zdraví nebo majetku osob. Stavební úřad proto ve vydaném rozhodnutí o ochranném pásmu musí přesně definovat zákazy nebo omezení v tomto ochranném pásmu. Pokud lze předem stanovit i dobu platnosti ochranného pásma je nutné ji v rozhodnutí uvést. Ve většině případů je však stejná jako doba trvání stavby.

Typickým příkladem může být provoz průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb s negativním dopadem na okolí. V případě umisťování takových staveb je současně při vydávání územního rozhodnutí o umístění příslušné stavby vydáno i územní rozhodnutí o ochranném pásmu. Vzhledem k tomu, že se často, jedná i o citelný zásah do vlastnických práv musí být v rozhodnutí vymezeno katastrální území s vyznačením jednotlivých parcelních čísel a druhu pozemků, na které se bude ochranné pásmo vztahovat. V grafické příloze, kterou bude situační výkres v měřítku katastrální mapy, pak bude toto pásmo zakresleno, aby byla zřejmá jeho hranice. Pokud by se jednalo o stanovení ochranného pásma u liniové stavby delší než 1 km nebo zvlášť rozsáhlé stavby, pak tato hranice bude vyznačena do odpovídajícího mapového podkladu v měřítku 1:10 000 nebo 1:50 000.

Některé průmyslové provozy mohou mít zřízená ochranná pásma. Zdroj: Fotolia.com - industrieblick

Územní řízení o ochranném pásmu

Žádost o vydání územního rozhodnutí o ochranném pásmu je nutno podat na příslušném formuláři (viz příloha č. 5 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.) a to včetně příloh, které tento typ územního rozhodnutí vyžaduje. Ze žádosti musí být zřejmé o jaké ochranné pásmo žadatel žádá, v jakém rozsahu a jakých pozemků se bude pásmo dotýkat s uvedením katastrálního území, parcelních čísel, druhu pozemku a jejich současném využití. Dále musí být uvedeny důvody pro zřízení ochranného pásma včetně odůvodnění jeho rozsahu a specifikovány zákazy a omezení a jejich dopady na území. Z celkového situačního výkresu, doloženého k žádosti, musí být zřejmý rozsah navrhovaného ochranného pásma, ale také stávající ochranná pásma, chráněná a záplavová území, veškerá dotčená veřejná infrastruktura, tj. technická i dopravní včetně případných jejich přeložek nebo nových staveb.

V rámci vedeného územního řízení mají účastníci řízení (viz §85 Stavebního zákona) právo být seznámeni se všemi podklady pro rozhodnutí, uplatňovat námitky a připomínky a následně po vydání rozhodnutí případně proti němu podat i odvolání.

Příkladem, kdy je vedeno územní řízení o ochranném pásmu je například stanovení ochranného pásma letiště, hřbitova a pochopitelně u průmyslových či zemědělských staveb s negativními vlivy na okolí.

Pozor: Ochranná pásma mohou být všude kolem nás

Závěrem chci upozornit na skutečnost, ač se nám to často nemusí líbit, ochranná pásma (ať již zřízená ze zákona nebo vydaným rozhodnutím) nás obklopují a jsou kolem nás v civilizované krajině prakticky všude. Je proto nezbytné zjistit si nejen jejich existenci ale i veškerá omezení, která z nich pro nás vyplývají a velice často mohou nejen ovlivnit, ale někdy i zcela zmařit náš zamýšlený stavební záměr.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Pozemky a parcely“

1. Jak vybrat správné místo pro bydlení? Zamyslete se nejprve nad svými potřebami
2. Rozdíl mezi stavebním pozemkem a parcelou. Co na to územní plán a katastr nemovitostí
3. Jaké jsou druhy pozemků? Jak způsob využití ovlivňuje cenu pozemku?
4. Převod zemědělské půdy na stavební pozemek: Jak zažádat a jaké jsou poplatky
5. Místní poplatky obci a daně spojené s vlastnictvím domu, bytu či pozemku
6. Územní plán: Sledujte ho. Prozradí, co bude stát za vaším plotem
7. Chci změnit územní plán. Co všechno si mohu s obcí dohodnout? A co na to nový stavební zákon?
8. Kupujete stavební pozemek od obce? Na co si dát pozor, jaké to má výhody a nevýhody
9. Zastavěnost pozemku: Jakou rozlohu může mít rodinný dům a zpevněné plochy
10. Jaké průzkumy pozemku si zajistit před stavbou rodinného domu
11. Stavební pozemek nemusí být na věky. Zastavitelnost pozemku obec může zrušit nebo omezit
12. Jak rozdělit pozemek na více částí. Kdy je nutný souhlas stavebního úřadu
13. Nezapomínejte na právo cesty, přístup k nemovitosti není vždy samozřejmost
14. Kdo musí vybudovat přístupovou cestu ke stavebnímu pozemku?
15. Přístupová cesta na pozemek: Parametry přístupové cesty a jak zřídit sjezd
16. Sjezd na pozemek nelze udělat kdekoli, musí plnit technické parametry. Jak se počítají rozhledové trojúhelníky?
17. Kdo zodpovídá za špatný stav chodníku a silnice? Kdy lze požadovat náhradu za újmu?
18. Co dělat, když stavební pozemek není napojen na inženýrské sítě?
19. Nemovitosti a ochranná pásma: Kde zjistit informace
20. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající ze zákona
21. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající vydaným rozhodnutím
22. Evoluce katastrálních map. Dříve byly na plastové fólii
23. Neúplné údaje o vlastnících v katastru nemovitostí. Jak se upravují?
24. Pozor na neúplné údaje v katastru nemovitostí. O nemovitost můžete přijít už v lednu 2024. Propadne státu
25. Digitalizací se katastrální mapy ne vždy zpřesnily. Jaká je přesnost katastrální mapy?
26. Katastrální mapa a ortofoto nemusí sedět přesně. Mapa má různou přesnost
27. Zkvalitňování dat katastru nemovitostí novým mapováním a revizemi. Pokračující digitalizace katastru
28. Co to je BPEJ? Číslo prozradí kvalitu půdy. Jak jej správně přečíst?
29. Využití BPEJ. Kdy je dobré jej znát, jak ovlivňuje cenu pozemku a kde ho najdeme
30. BPEJ určuje průměrnou úřední cenu za pozemek. Má vliv také na výběr daně
31. Jde změnit zápis BPEJ? Jak na aktualizaci bonity půdy vašeho pozemku? Má to vliv na cenu i daně
32. Pronájem či pacht zemědělských pozemků? Co si může domluvit majitel s uživatelem pole či sadu?
33. Vlastníte pole? Víte, jak ho zabezpečit před nešetrným zacházením? Lze v pachtu vyžadovat ekologické zěmědělství?

Související témata