V podzimní části letošního cyklu navazuje spolek KRUH na předchozí přednášky z jara, na kterých vystoupila studia zohledňující ve své práci udržitelný přístup k architektuře. „Ze Severských zemí si vybíráme zajímavé přístupy, které by mohly být aplikovány i v našem prostředí. Chceme ukázat současný přístup k architektuře ve Skandinávii a vztah architektů k naší planetě. Severské země patří mezi nejodpovědnější ve spojitosti k životnímu prostředí, a to se odráží i v jejich postoji k architektuře,“ dodává k tématu cyklu Marcela Steinbachová.
Pokora k místu, principy z přírody
K takovým příkladům patří norské studio Reiulf Ramstad Arkitekter se sídlem v Oslu. Tento oceňovaný ateliér se věnuje především krajinné architektuře. Ve svých realizacích často používá přírodní a biomimetické materiály (biomimetika zkoumá konstrukční řešení v přírodě u živých organismů, snaží se je napodobit a využít k vývoji nových technických řešení) a jejich práce se vyznačuje citlivým přístupem k okolí.
Základními principy, které se v tvorbě atelieru opakují, jsou kromě vztahu k danému místu, lidské měřítko, prolnutí s okolním prostředím, respekt k přírodě a přírodním podmínkám, důraz na detail, kontrasty materiálů a v neposlední řadě také udržitelnost staveb. Udržitelnou stavbu v tomto severském pojetí ovšem netvoří jen použití nejmodernějších stavebních postupů a materiálů, ale především filosofie, ze které stavba vychází. Taková stavba pak respektuje své umístění, lokální tradice a hodnoty, místní materiály, způsob života. Zosobňuje v sobě celkový dojem z daného místa.
Místní materiály zase přirozeně korespondují s ryzí přírodou a v případě národních turistických tras se mnohdy stávají i její neoddělitelnou součástí. Dřevo, surová ocel, kámen, beton a sklo tak hrají hlavní roli v tvorbě studia Reiulf Ramstad Arkitekter.
Národní turistická trasa: Když architektura doprovází přírodu
Kancelář získala mezinárodní pozornost v roce 2012, kdy vyhrála soutěž na Trollstigen – projekt národní turistické cesty, která patří k nejnavštěvovanějším místům Norska. Architektům se zde podařilo ohleduplně začlenit současnou architekturu do dramatické norské přírody. Cílem projektu bylo vytvořit pro návštěvníky zážitek v podobě cesty krajinou, která protíná důležité elementy norské krajiny, jako jsou skály nebo voda. Rozdílný zážitek pocítí návštěvníci také v létě a v zimě, kdy budova návštěvnického centra doslova zmizí pod vrstvou sněhu a stává se integrální součástí krajiny. Jak poukázala Tjasa Mavric, která přijala pozvání spolku KRUH představit českým posluchačům vybrané práce, voda je důležitým prvkem nejen v projektu na Trollstigen, ale obecně v severské architektuře. Projevuje se respektem k tomuto životadárnému živlu a citlivým začleněním do projektů.
Národní turistická trasa na Trollstigen patří k těm známější z dvacítky představených projektů studia. Posluchači tak mohli nahlédnout pod pokličku i méně známým realizacím z oblasti bytové, komerční či další drobné výstavby, ale i projektům či master plánům, které jsou takzvaně na papíře.
Jedním takovým je například Region City v Göteborgu ve Švédsku, který je masivní studií na využití přehlížené městské části a projekt její transformace v polyfunkční soubor budov a veřejných prostorů, které v sobě skloubí volný čas, bydlení, obchod a kancelářské prostory dostupné skrze stávající zanedbaný autobusový a vlakový terminál.
Naopak velmi nenápadnou, ale o to ve svém minimalismu působivější realizací je Národní turistická cesta Selvika. Drobný železobetonový objekt, který se stává součástí krajiny na severu Norska, zdůrazňuje význam okamžiku a vytváří silný zážitek i z něčeho tak obyčejného, jako je sestup ze silnice k pobřeží. Tento moment se snaží ozvláštnit a uchovat jej tak v paměti návštěvníka.
Podobný princip můžeme najít i ve Francii, v realizaci Chemin des Carrières, kde se soubor drobných staveb a prvků stává součástí krajiny, umožňuje návštěvníkovi odhalit charakter okolní krajiny z nové perspektivy a vytvářet zcela nový zážitek. Zde za využití korodující oceli odkazující k bývalé železniční trati, která tudy procházela.
Globální principy a lokální specifika
Autoři takto působí po celém světě a ve svých stavbách se neomezují jen na lokální styl tvorby, ale kombinují globální principy s lokálními specifiky dané kultury, čímž ve své tvorbě hledají zcela nový přístup k architektuře.
Tyto a mnoho dalších projektů posluchači během jeden a půlhodinové prezentace shlédli živě a nadále mohou ze záznamu na Facebooku spolku KRUH. Další projekty si můžete prohlédnout v galerii fotografií nebo na internetových stránkách Reiulf Ramstad Arkitekter. Nyní již nezbývá než se těšit na další pokračování seriálu Severská cesta a doufat snad jen v kvalitnější přenos z dalekého severu, který ovšem není v režii organizátorů ani přednášejících hostů. Přednáška norského studia Haugen/Zohar Arkitekter je naplánována na 5. 11. 2020.
Sdílet / hodnotit tento článek