Po dostatečném vyzrání výztužné vrstvy, což je dle počasí a vlhkosti asi za čtyři dny až týden, můžete nanést finální povrchovou úpravu, jejíž každý typ má jinou požadovanou penetraci podkladu. U každého odstínu existuje tzv. index odrazivosti, procentuální poměr mezi pohlcenou a odraženou složkou záření.
Index odrazivosti
Nabývá relativně hodnot od 1 (absolutní černá) po 100 (absolutní bílá), čím nižší číslo, tím tmavší odstín. Pro běžné použití na zateplovaní systémy je možné používat odstíny do I. O. 30. Na zateplováky z polystyrenu je dovoleno při použití pružnějších stěrek I. O. do 25, pak už by se mohl celý systém natolik zahřát, že by hrozila sublimace izolantu (nad 70°C).
Přílišné teplo vatě, která se vyrábí tavením horniny nevadí, proto je povoleno I. O. do 20, pak už ale hrozí velké napětí ve výztužné stěrce a její potrhání. Existují jistá opatření, jak použít ještě tmavší odstíny, vyžadují si ale násobně vyšší výdaje za disperzní stěrky a pevnější perlinky, případně za dilatační lišty pro plošné rozdělení fasády.
Nejčastější povrchovou úpravou zateplovacích systémů jsou šlechtěné omítkoviny. Vyrábí se v různých hrubostech (1, 1,5, 2, 3mm), čímž je také dána tloušťka nanášené vrstvy a mají dvě základní struktury – rýhovanou a zatíranou. Mírnou modifikací je použití omítky pro rýhovanou strukturu, ale zatočit ji jako zatíranou, čímž se dosáhne zvláštní struktury připomínající malé červíky nebo klubíčka. Typ struktury a hrubost je vhodné volit s ohledem na místo, ve kterém se dům nachází. Pokud jste někde u lesa, polní cesty nebo u pole, určitě bych volil jemnější zatíranou strukturu. Hrubý povrch se rychle zanáší prachem a pylem, šedne a hrozí vznik tzv. zelené fasády (vi. dále).
Rýhovanou strukturu dosáhneme natažením materiálu a vyhlazováním v jednom směru, ať svislém nebo vodorovném. Zde nutno dodat, že ve vodorovných rýhách se více drží voda a nečistoty. Krouživými pohyby hladítka vyšlechtíme povrch zatíraných omítek do jednotné struktury podobně jako štuk. Všeobecně platí, že finální vrstvu by měl zpracovávat jeden člověk nebo dva navzájem sehraní, aby byl „rukopis“ jednotný.
Omítky dělíme podle pojiva
Minerální omítky
Dodává se v pytlích jako suchá směs, rozdělává se s vodou. Pojivo je cementové a pigmenty práškové. Jejich největší výhodou je vysoká prodyšnost a nízká cena. Dodávají se jen v několika barvách a vzhledem k tomu, že každý pytel vydá trošku odlišnou záměs (nikdy nevysypete stejné množství), mohou v ploše vznikat patrné barevné odchylky. Proto se doporučuje finální sjednocující nátěr, který ale zvyšuje cenu.
Akrylátová pasta
Pojivem této hmoty je akrylátová pryskyřice, která udává vysokou pružnost a houževnatost. Akrylátová pasta je nejlevnější z past, je dobře zpracovatelná, velmi dobře a rychle vytvrzuje, její ph umožňuje probarvení do všech odstínů, ale bohužel je málo paropropustná a někteří projektanti ji doporučují pouze na zateplovací systémy z polystyrenu. Pro vyšší odolnost proti řasám a mikroorganismům se do ní musí přidávat chemie.
Silikátová pasta
Silikát má jako pojivo křemičité vodní sklo. Je to hmota křehká, zato velmi prodyšná. Její použití je především v místech s požadavky na vysokou prodyšnost systému. Vodní sklo vytvrzuje vysycháním, proto se za sychravého počasí může stát, že tato pasta vytvrzuje i několik dní. Vodní sklo je hmota s vysokým ph, a proto zatím není možné připravit tuto pastu (na rozdíl od akrylátu) ve všech odstínech. Červené organické pigmenty totiž nejsou schopny takto zásadité prostředí snést a žloutnou nebo hnědnou. Naproti tomu vysoké ph zaručuje vnitřní ochranu proti růstu mikroorganismů a řas.
Silikonová pasta
Silikonová disperze zaručuje pružnost, houževnatost a relativně dobrou prodyšnost, takže se velmi hodní především na podklady z minerální izolace. Hmota se dobře nanáší, dobře vyzrává a její uzavřená mikrostruktura zajišťuje nižší špinění povrchu a snazší omyvatelnost. Vysoké ph opět znemožňuje dodání v odstínech obsahující červené pigmenty (rudá, fialová, oranžová, některé hnědé), ale zaručuje odolnost proti řasám. Cena je o něco vyšší než u akrylátu.
Silikon-silikátová pasta
Jakmile do silikátu přidáte vhodné množství silikonu, získáte materiál nejvyšších užitných vlastností. Získáte dobře zpracovatelnou vysoce prodyšnou pastu s uzavřenou strukturou mikrostrukturou, která se nešpiní, dobře se čistí a nerostou na ní řasy. Za nejlepší materiál zaplatíte také nejvyšší cenu a opět platí omezená výrobní paleta.
Řasy na fasádě
Častou problematikou zateplovacích systémů je výskyt řas a jiných mikroorganismů na povrchu, známou pod zažitým názvem „zelená fasáda“. Tato záležitost je nejvíce patrná především na severních stranách staveb, které nemají přístup ke slunečním paprskům. Sluneční záření je velmi dobrý dezinfekční prostředek.
Původní omítky staveb poskytovaly dlouhodobou ochranu vlivem své chemie. Vápenocementová omítka s vysokým ph o tloušťce 35 mm zaručovala ochranu oproti materiálům výztužných a finálních stěrek ETICS nanášených v tloušťkách kolem půl centimetru několikanásobně.
Dalším důvodem tohoto jevu je paradoxně kvalita zateplení. Dříve unikající teplo skrz fasádu prohřívalo povrch stavby, docházelo k rychlejšímu odpařování rosy a vody z deště. Dnes je toto teplo izolováno a povrch fasády je studený, voda se špatně odpařuje a vznikají dlouhodobě vlhčí místa, která navíc v kombinaci se zašpiněním vytváří živnou půdu pro řasy. Především zde platí, že čím je fasáda hrubší a čím více je vystavena prachu, pylu a znečištění, tím více hrozí riziko vzniku tohoto jevu.
Každý výrobce pastovitých omítek doporučuje jejich pravidelnou údržbu omytím vodou se slabým roztokem saponátu a to alespoň jednou ročně. Ruku na srdce, kdo to kdy dělal… Pokud se na fasádě objeví zelená místa, nezbývá nic jiného, než pořídit přímo určený roztok a natřít celou plochu zasažené fasády. Látky obsažené v roztoky vyhubí mikroorganismy, ale jejich tělesné schránky na fasádě zůstanou. Proto je nutné vše mechanicky odstranit kartáčem nebo smetákem.
Následně se provede systémová penetrace a celý povrch se opatří vhodnou fasádní barvou s ohledem na charakter podkladu, tedy silikon na silikon, akrylát na akrylát.
Sdílet / hodnotit tento článek