Již při přípravě jakéhokoliv stavebního záměru, zejména při koupi pozemku pro výstavbu je potřebné si zjistit všechny skutečnosti, které mají dopad na připravovaný záměr a mohou jej ovlivnit.
Co je ochranné pásmo?
Jedná se o jasně vymezené území, ve kterém je zakázaná jiná činnost nežli ta, pro niž je tento prostor vymezen. To v praxi znamená, že ochranné pásmo na pozemku může velmi zkomplikovat nebo dokonce zcela překazit plánovanou stavební činnost. Typickým příkladem může být ochranné pásmo v okolí vedení vysokého napětí.
Kde je tedy možno si zjistit všechny potřebné informace a údaje a vypátrat veškerá případná omezení ovlivňující náš záměr, tj. tedy i případná ochranná pásma zasahující do našeho pozemku?
V prvé řadě je žádoucí obrátit se vždy na věcně a místně příslušný stavební úřad, který má k dispozici všechny potřebné podklady a také územní plán (pokud je pro dané území vydán), ze kterých je možno případná omezení zjistit.
Další zdroj podobných informací získáme na úřadu územního plánování, který najdeme vždy na obci s rozšířenou působností a případně také na krajském úřadě. Tyto orgány mají ze stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále jen - SZ) povinnost mimo jiné povinně pořizovat a pravidelně aktualizovat tzv. územně analytické podklady.
Územně analytické podklady
Podle § 26 stavebního zákona územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen "limity využití území"), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje území").
Územně analytické podklady tedy slouží ke zjištění a vyhodnocení stavu území a omezení změn v území. Shromažďují a poskytují komplexní a aktuální informace o území. Pokrývají celé území státu a jsou podkladem pro zpracování územních plánů a pro rozhodování stavebních úřadů.
Další možností pro zjištění potřebných informací o pozemku je vyžádat si tzv. územně plánovací informaci (§ 21 SZ) a to konkrétně územně plánovací informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace. Jedná se o předběžnou informaci, kterou stavební zákon umožňuje. Tuto územně plánovací informaci mohou poskytovat úřady územního plánování nebo stavební úřady. Územně plánovací informace slouží k tomu, aby se žadatel informoval o tom, co lze na předmětném pozemku realizovat a pro co je určen, tedy zda lze požadovaný záměr vůbec uskutečnit.
Jakým způsobem mohou ochranná pásma vznikat?
A teď zpět k ochranným pásmům. V důsledku stanovení ochranného pásma dochází z hlediska územního k omezení vlastnického práva. Zákazy plynoucí z ochranných pásem jsou vždy zásahem do vlastnických práv vlastníků jednotlivých pozemků a staveb v ochranných pásmech. Vymezení ochranných pásem vychází z principu ochrany veřejných zájmů tj. zejména před negativními vlivy a ochrany života, zdraví a majetku osob.
Ochranná pásma vznikají zásadě dvěma způsoby:
- ze zákona
- vydaným rozhodnutím
V dalších dílech seriálu se budeme zabývat těmito dvěma kategoriemi.
Sdílet / hodnotit tento článek