Míru prožité pohody dovolené obvykle nelze vyjádřit v metrech čtverečních plochy chaty, v níž se rodina rozhodne strávit prázdninový pobyt nebo prodloužený víkend. Otázka měřítka a dostupného prostoru nám ale jistě na mysl vytane. Přeci jen, nahloučení dvou dospělých osob a tří dětí na minimální plochu v nás zdání pohody úplně nevyvolává. Každý má své potřeby, nároky na prostředí i řekněme odlišnou hlučnost, a je tedy důležité, aby jeden každý obyvatel měl i svůj maličký osobní prostor. A přesně na to se soustředí netradičně uchopený projekt francouzských architektů, kteří představili svůj projekt La Petite Maison, Maličkého domku.
Je malá, protože chceme
Projekt, který své minimální rozloze navzdory omračuje taktickým využitím dostupného prostoru, chytře pojatým měřítkem a vnitřní organizací. „Ono to s dvaceti metry čtverečními zastavěné plochy ani jinak udělat nešlo,“ hájí se Jean-Baptiste Barache, jeden z tria architektů studia Arba, která za touto stavbou, realizovanou v roce 2018, stojí. Proč vlastně tak málo metrů, když klienti studia, pětičlenná rodina, vlastnili ke stavební parcele i poměrně štědře disponovaný pozemek? Odpověď je prostá: více než relativního pohodlí víkendového/sezónního domu si cenili bezprostředního okolí stavby. A to je skutečně mimořádné, čehož chtěli náležitě využít. Úspěšně.
Netradiční minimalistické obydlí se totiž nachází v Horní Normandii, poblíž Longueil. Romantickou a malebnou vesničku na pobřeží (proslulou například tuhými boji v průběhu Dne D) odtud sice přímo neuvidíte, jen špičku jejího středověkého kostela. Ale i to je prý součástí kompozice a zasazení domu do terénu. Maličký domek totiž nemá nástěnné hodiny, protože tu stačí poslouchat zvony kostela. A byť stojí zcela stranou zástavby, díky kostelní věži na dohled je pořád součástí pomyslné kompozice historické vesnice. V centru dění, ale současně mimo. S dobrou dopravní dostupností, ale přitom mimo hlavní cesty a spojnice. Je odtud vlastně jen pár metrů do obchodu na návsi (stačí se vydat prošlapanou pěšinou podél živých plotů) ale přitom stojí na samotě.
Kruhy kolem špendlíkové hlavičky
To vše proto, že si obyvatelé vážili svého klidu a času, který na dovolené chtějí strávit jen sami, spolu. S tím, že limitně skromné stavební dispozice domu jim dostatečně kompenzuje příroda v těsném sousedství. Lesík, voňavé levandulové louky, hrana skalního útesu a věčně neklidné, rozvlněné moře. Stavení La Petite Maison je přitom zasazeno do malého dolíku, který jej pasivně chrání před ostřejším větrem vanoucím od moře. A je momentálně obklopen „tou nejkrásnější zahradou v celé Francii“. Což může být relativní, ale současní obyvatelé si za tím stojí. Takže?
Dům, který by se na katastrální mapě dal velikostí přirovnat ke ztracené špendlíkové hlavičce, je obestoupen udržovanou zahradou, vyplňující dolík. Širší okolí je pak harmonickou kulturně obhospodařovanou i zalesněnou krajinou, loukou. A v širším rámci je i součástí vesnice, od které se distancuje terénní vlnou, ale stále je její součástí. Děti si přes den hrají na zahradě, obědy a piknikové svačinky se odehrávají na pobřeží nebo ve stínu u lesa; za zábavou a společností se vyráží do Longueil. Proto Maličký domek nepotřebuje obývací pokoj, jídelnu ani hernu. Všechno má ve svém okolí.
Vystačit se dá s málem, když počasí přeje
A co tedy potřebuje? Tím pádem vlastně jen velmi málo. Malou kuchyň, která je spíše prostorem pro skladování a ohřívání potravin. Oddělené ložnice pro dospělé a děti. Koupelnu. A dodatečné úložné prostory, pro batožinu, zásoby a jízdní kola. Architekti ze studia Arba pochopitelně počítali i s variantou, že počasí na pobřeží může ukázat i svou nevlídnou tvář. A pro tyhle případy se může La Petite Maison nenápadně rozrůst ještě o zastřešenou terasu (střecha i terasu je možné „vysunout“), a tím znásobit krytý prostor pro pobyt. Pětičlenná rodinka ale vždy bedlivě sleduje předpověď počasí, a na „chalupu“ do Normandie se vydávají jen tehdy, když je klima optimální.
„K tomu, abychom mohli majitelům garantovat potěšení i na skromné ploše, jsme maximálně využili variace na otevření domu do okolí,“ říká Barache. „Byla to výzva, ale nikoliv nesplnitelná.“ K vizuálnímu napojení na exteriér slouží bezrámová okna (rámující výhled na kostelní věž z jedné strany a na moře z druhé, což lze současně využít k přirozené ventilaci objektu), posuvné prosklené dveře a kout k posezení, vsazený do prostoru bočního okna. A také nápadný přesah/převis střechy nad těsné okolí domu, které tak rozšiřuje užitný prostor. Dům je zvenku skromný, ale vevnitř se opravdu nachází vše potřebné.
Prázdninový dům na venkově za cenu garsonky z předměstí
Z hlediska stavebního provedení byl postup limitován financemi, s tím, že už dopředu bylo jasné, že malé obydlí nemusí vznikat za horentní sumu. Kompletní náklady, včetně DPH, materiálu, kontraktora a realizace, přišly na 98 000 eur, tedy zhruba 2,5 milionu korun. Což je na Francii extrémně levné, ale vychází to i z kombinace „hodnotných“ i velmi dostupných materiálů. Fasáda v sobě nese kvalitní modřínové dřevo a dýhu (typicky rámy oken), jádro stavby je ze dřeva jedlového. Rám stavby je ocelový, navazující na jednoduchý betonový profil základů (beton není zcela zapuštěný, ze svažité strany jsou to spíše patky). Střecha je ze zesíleného a zaizolovaného vlnitého plechu, střešní okna z polykarbonátu.
Život je tam venku!
Design místností (tedy spíše volně propojeného prostoru) je tradičně rustikální, vydřevený. Ústředním prvkem, těžištěm domu, je prosvětlený „koridor“, s krbovými kamny uprostřed. Z nej se dostanete buď ke kuchyňskému koutu (se zajímavým hlubokým umyvadlem z masivu), anebo do koupelny, která překvapí dřevěnou kádí – vanou. Podél krbového komína se pak můžete po žebříkovém schodišti vydat do patra, kde se nachází úzká manipulační chodba se skladovacím prostorem a dvě ložnice. Ty zrovna nevynikají vysokými stropy, a jejich minimalistické provedení upomíná svou jednoduchostí na japonský styl vedení domácnosti. Onu asijskou inspiraci pak ještě podtrhují stylové východní dekorace.
Vzhledem k omezenému prostoru tu byl kladen zásadní důraz na nepřehuštěnost, nepřeplněnost. Proto je tu většina polic a skříní řešena jako vestavěné typy s posunovacími dvířky. Vše má tedy své místo, ale uzavřením se z nepořádku stává pořádek. A stejně kompaktním se stává La Petite Maison, když jeho obyvatelé po dovolené zamíří pryč. Těžké rámové okenice se nasadí zpět na místo, terasa zmizí. Maličký dům se ještě o něco zmenší. A bude zase čekat na rodinu, které nevadí, že tráví okamžiky spolu. Protože dům je jen přístřeší, zatímco život je všude kolem.
Údaje o projektu
| Název projektu: | La Petite Maison |
| Typ projektu: | víkendový rodinný dům |
| Architektonické studio: | Arba |
| Lokalizace: | Longueil, Haute-Normandie, Francie |
| Vedoucí projektu: | Jean-Baptiste Barache |
| Projektový tým: | Sihem Lamine, Pierre Gourvennec |
| Klient: | soukromá osoba |
| Zastavěná plocha: | 20 m² |
| Náklady: | 98 000 € |
| Dokončení: | 2018 |
Sdílet / hodnotit tento článek