Objednatelem vily byl František Trmal, významný učitel, který se později stal zemským školním inspektorem. Původně žil a působil v Nymburce a dalších městech, ale v roce 1901 se rozhodl ze služebních důvodů s rodinou přestěhovat do Prahy. Proč si vybral právě Strašnice, které byly tou dobou malou vsí mezi poli daleko za Prahou? Pravděpodobně to bylo proto, že zde již žili jeho bratři. A právě v této době zde také začala vznikat jedna z vilových zahradních čtvrtí. Přesto mohly Strašnice majitelům nostalgicky připomínat vesnické prostředí, ve kterém dříve žili.
Právnická fakulta: Poslední návrh Jana Kotěry ukrývá nadčasové foyer, původní mobiliář i páternoster
přečíst článekMísení anglického venkova a slovanských tradic
V době, kdy tento dům projektoval, nebyl Kotěra ještě nijak známý architekt. Tuto zakázku získal pravděpodobně proto, že jeho otec znal otce Františka Trmala. Vila představuje unikátní skloubení anglické venkovské architektury, lidové slovanské tradice a secesního geometrického ornamentu. Tento styl u nás proslavil nejvíce Dušan Jurkovič, ale v mládí oslovil i Jana Kotěru. Po této vile navrhl v podobném stylu i Fröhlichovu vilu v Černošicích, Máchovu vilu v Bechyni a vilu s ateliérem pro sochaře Stanislava Suchardu v Praze 6 – Bubenči.
Trmalova vila od Jana Kotěry. Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová
Na domě najdeme celou řadu prvků lidové architektury, jako jsou dřevěné malované lomenice na průčelí do zahrady, dřevěné krakorce, vyřezávané sloupky a barevné dřevěné zábradlí na balkoně. Na obou štítech jsou také nápisy s lidovými rčeními. Dojem anglického domu pak vytváří vysoký krov, náznak hrázděného zdiva a kónické komíny. Kotěra zde však nepoužil pro anglickou architekturu typický krb, protože by vytápění krbem v našich podmínkách nebylo praktické. Obdélníkový půdorys domu ozvláštňuje také polygonální rizalit, arkýř a několik vikýřů.
Inspirace anglickou architekturou je vidět i uvnitř domu. Ve spodním patře jsou umístěny reprezentativní místnosti, soukromá část s ložnicemi byla v patře. Tyto dvě části propojuje dvoupatrová schodišťová hala s galerií a nádherně malovaným stropem. I samotné schodiště je dekorativně pojato, na zábradlí se objevují geometrické a florální ornamenty v pestrých barvách. Vzhledem k velikosti domu ani hala není moc velká, to jí však rozhodně neubírá na honosnosti. Ozdobou je i zavěšený lustr navržený Kotěrou, zapůjčený z umělecko-průmyslového muzea.
Trmalova vila od Jana Kotěry. Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová
Menší pokoje, chytře řešená zahrada
Z haly se vcházelo do jídelny a salonu. Dále byla v přízemí ještě kuchyň a pokoj služky. Dům poskytoval pohodlné bydlení se všemi vymoženostmi moderní hygieny, nacházely se zde dva záchody a v patře koupelna s lázeňskými kamny na ohřev teplé vody. Dětský pokoj a ložnice rodičů však na dnešní poměry působí stísněným dojmem, obzvláště pro dva dospělé a tři děti. Jak se zde mohlo tenkrát žít si můžeme představit i díky nábytku vyrobenému dle Kotěrových návrhů.
Kotěra navrhl i zahradu, kterou rozdělil do několika důmyslných zón. Před hlavním a nejvíce zdobeným zahradním průčelím, kde se původně nacházela otevřená terasa s přímým vstupem do zahrady z hlavní obytné místnosti, byla reprezentativní část s okrouhlou pěšinkou, kolem které byly vysázeny keře, pivoňky a další květiny. Vedle ní byla relaxační část s altánkem a vzadu část užitková se záhonky pro pěstování zeleniny a bylinek. V této části vyprojektoval Kotěra také malý dřevěný roubený domek pro hospodářská zvířata taktéž v rustikálním pojetí. Díky tomu byli majitelé téměř soběstační, k čemuž přispívala i vlastní studna. Dnešní stavba chlívku s kůlnou i altánek jsou však novodobé repliky. Původně byl u domu plaňkový plot, který se ale také nedochoval a byl vyměněn.
Trmalova vila od Jana Kotěry. Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová
Zachovalé původní prvky
Trmalovi zde nebydleli dlouho, již v roce 1911 prodali vilu manželům Wálkovým. Ti si v přízemí namísto původní otevřené terasy nechali postavit zimní zahradu. V roce 1925 přenechali dům své dceři Martě. Po jejím odsunu do Německa přešla vila v roce 1945 do vlastnictví státu a sloužila kulturním účelům. Byla zde například hudební škola. V roce 1998-2001 byla vila zrekonstruována Městskou částí Praha 10. Díky tomu, že zde dlouho nikdo nebydlel a nájemci se k domu chovali poměrně citlivě, nedošlo k žádným velkým přestavbám a dochovala se tak většina původní prvků. Při rekonstrukci došlo především k renovaci maleb a drobným opravám.
Kotěrovo centrum architektury
Dnes vila slouží jako malé muzeum a Kotěrovo centrum architektury, které zpřístupnila pro veřejnost umělecká agentura FOIBOS. Ta vydává také knihy o architektuře a provozuje zde malé knihkupectví. Pořádají se zde krátkodobé výstavy, přednášky a další kulturní a společenské akce. Stálou výstavní expozicí Trmalovy vily je Jan Kotěra – učitel bydlení, která nás provází jak Kotěrovými vilami a rodinnými domy, tak ukázkami nábytkové tvorby. Expozice ve vile představuje bydlení v letech 1900–1920. Zahradu využívá také Městská část Praha 10 k různým venkovním akcím.
Sdílet / hodnotit tento článek