Nepříliš známý architekt známých domů si nakonec vzal život
Autorem této vily postavené v letech 1912–1913 ve stylu klasicizující secese s kubistickými detaily je Emil Králíček. Nepříliš známý absolvent pražské stavební průmyslovky, který získal zkušenosti i během práce v cizině v ateliéru Josefa Marii Olbricha, spojil velkou část svého profesního života s firmou známého stavitele a podnikatele Matěje Blechy, u kterého pracoval jako projektant. Nejdříve navrhoval průčelí, později projektoval i celé domy. Během této spolupráce vznikl i další slavný kubistický dům Diamant, který jsme si zde již představovali. Protože však u dalších významných realizací je uváděna především Blechova firma, zatímco Králíčkovo jméno chybí, není tak u mnoha staveb zcela doloženo jeho autorství. U této pražské vily pod Vyšehradem je však jeho autorství nezpochybnitelné.
Podívejte se na video: 10 let Open House Praha
Po zhruba deseti letech Králíček z Blechovy firmy odešel, údajně proto, že se zamiloval do Blechovy dcery, ale ten mu jí nechtěl dát, protože podle něj nebyl dobrá partie. Králíček si nakonec vzal dceru bohatého pražského velkostatkáře, takže byl bohatší než Blecha. Manželství ale zřejmě nebylo šťastné. Poté Králíček projektoval pro různé stavitele.
Vila na Libušince. Foto: Martina Dokoupilová
Po první světové válce, během které navrhoval vojenské stavby na vojenském velitelství, si v roce 1922 společně s inženýrem Rudolfem Šolcem založil vlastní firmu. Zmiňme zde ještě nejvýraznější dílo z této doby, budovu přečerpávací vodní elektrárny ve Spálově na řece Jizeře poblíž Železného Brodu, navrženou ve stylu art-deco, která je dodnes vyhledávaná turisty. Přestože se může zdát, že se architektovi v kariérním životě dařilo, v roce 1930 dobrovolně ukončil svůj život. Spekuluje se, že důvodem mohly být rodinné spory nebo ekonomické potíže. Firma Králíček-Šolc dále pokračovala v činnosti až do roku 1949, kdy byla zestátněna a na Králíčkovo jméno se pomalu zapomnělo.
Dům Autoklubu ČR stál dříve na okraji Prahy. Navrhl jej slavný architekt Pavel Janák. Prvky interiéru jsou moderní i dnes
přečíst článekVila na Libušince
Vila se nachází na Rašínově nábřeží v těsném sousedství staveb Otakara Novotného a Josefa Chochola, se kterými tvoří uzavřený blok. Vedlejší Kovařovicova vila od Josefa Chochola je významnou kubistickou stavbou. Přestože dnes tento styl obdivujeme, ve své době nebyl moc dobře přijatý. Byl totiž technicky náročný, cihly se musely ořezávat do zkosených tvarů, což bylo hodně práce navíc a celkově to stavbu prodražovalo. Dnes však díky tomu máme v Praze architektonické unikáty.
Vila na Libušince byla navržena jako rodinný dům pro doktora Vojtěcha Mrázka, který měl v domě také svojí ordinaci. Dům má napůl zapuštěný suterén a mansardovou střechu. Napojuje se na něj dále ještě přízemní křídlo s garážemi podél Libušiny ulice, které ho propojuje s již zmíněnou vedlejší vilou.
Vila na Libušince. Foto: Martina Dokoupilová
Jižní průčelí směrující ke křižovatce Libušiny ulice s nábřežím má reprezentativní charakter především díky svému dekorování. Zkosené průčelí domu vrcholí trojúhelníkovým štítem zdobeným reliéfem rohů hojnosti a nápisem prozrazujícím jméno vily „Na Libušince“. Zdobené jsou i další fasády, výrazným opakujícím se dekorativním prvkem je kanelování, připomínající antické sloupy. Na výzdobě domu se podílel sochař Antonín Waigant.
Když návštěvník vstoupí portálem s dřevěnými zdobenými dveřmi mezi kanelovanými sloupy, ocitne se v soukromé zahradě skryté za vysokou zdí, do níž je orientována nejčlenitější fasáda. Vstupní hala ve zvýšeném přízemí v polygonálně trojbokém rizalitu s lomenými okny, tvořící jakousi zimní zahradu, je zvenku členěná masivními sloupy se zdobnými volutovými hlavicemi. Nad ní se nachází střešní terasa s balustrádovým zábradlím. Na terase směrem k nábřeží je dále osmiboký altán s barokizující měděnou stříškou. I na tuto stranu směřuje rizalit s oknem s barevnou vitráží, nad kterou je umístěna žebrová výplň ve tvaru magické hvězdy. Nad podkrovním patrem je pak rizalit ukončen trojúhelníkovým štítem s reliéfem dětí u fontány. Na zahradě můžeme obdivovat i původní stále funkční kašnu barokního půdorysu s chrličovým maskaronem.
Interiér s dochovanými dobovými prvky
V interiéru se do dnešní doby dochovalo mnoho dobových prvků, jako jsou zdobené dřevěné dveře, okna, keramické dlažby a mozaiky na podlahách, vitráže, svítidla apod. Za zmínku stojí i kandelábr u paty schodiště. V rámci akce Open house mohli návštěvníci nahlédnout dovnitř vily a projít se po schodišti s kovovým zábradlím ve stylu geometrické secese až na terasu.
Vila na Libušince. Foto: Martina Dokoupilová
Stavitel, pan MUDr. Mrázek, si vilu bohužel dlouho neužil, zemřel již v roce 1925. Po něm vilu zdědila jeho dcera, známá herečka a režisérka Míla Mellanová, která založila Pražské dětské divadlo a následně působila např. jako dramaturgyně Divadla Spejbla a Hurvínka. Za komunismu byla vila znárodněna, a jak to u podobných objektů bývá, rozdělena na více bytů. Naštěstí při těchto zásazích nebylo poškozeno vnitřní zdobení, ani nedošlo k větším nevhodným stavebním zásahům, zřejmě díky tomu, že je vila od roku 1958 památkově chráněná. Po roce 1989 šla vila do restituce, ale nikdo se o ní nepřihlásil, proto byla prodána. Současný majitel v ní bydlí a další byty pronajímá.
Sdílet / hodnotit tento článek