Opuštěné, nevyužívané, zanedbané. A dost často i s kontaminovanou půdou. Brownfieldy jsou ploškami promarněných příležitostí, o jejichž zvelebení se často a dlouze hovoří, ale málokdy se dočkají nějakého smysluplného využití. Regenerativní procesy si totiž žádají čas a nemalé investice.…
Jedna věc je básnit o recyklaci a druhotných surovin, ale druhá je umět hledat a najít tam, kde se o to dosud nikdo nepokoušel. Projekt rekreačního objektu, chaty z Norska, je originální zpracováním i tím, kde pro svou realizaci dokázal objevit materiál.
Měl to být krásný venkovský dům. Podobný těm, které jsou rozesety po celém Pedrógão Grande, oblasti ve středním Portugalsku. Jenže osud měl jiné plány.
Řešit přístavbu ke starému domu v původním duchu, s pokusem o autentické vyznění? Rozvádět daný motiv? Kdepak, rakouští architekti se nebojí projevů rebelství a ke starému alpskému hotelu dodávají originální omlazující přístavbu v dočista odlišném stylu.
Když máte k ruce tým nadšených profesionálů, nic není nemožné. Názorně to dokládá i projekt rekonverze dřevostavby z německého Lindau. U návrhu a samotné realizace se tu sešli lidé motivovaní, kteří se s nemalou chutí pustili do náročné práce. Ze staré stodoly přitom vytvořili…
Kostra z ocelových příhradových nosníků, kůže fasády vyrobená z tepelně ošetřeného dřeva, interiér v běleném dubu. Materiálově tedy určitě rekreační objekt Pill není žádnou nepřístojností. Pozornost ovšem vzbuzuje svým podivným tvarem a výškou. I navzdory tomu si může hovět na okraji lesa…
Jak bezproblémově začlenit novostavbu do krajiny? Vyplatí se vyjít z toho, jak se v daném regionu stavělo dříve – a proč se tak vlastně stavělo. Haus Nordlicht si vzal inspiraci u archetypu známého z Bavorska nebo Šumavy, a převedl ho do podoby udržitelného moderního bungalovu.
Jak málo už je příliš a kolik nejméně je tedy akorát? Tuhle odvěkou hádanku o optimu užitné plochy znovu řeší projekt dánských architektů. Jimi navržené výměrou skromné bydlení nahrazuje prostornost přirozenou pohodou. Přestože se dovnitř vejde až sedm spáčů.
Krabičkové obaly od nápojů, tetrapaková pitíčka, jsou nepochybně užitečná – dokud jsou plná. Ale po svém vyprázdnění se jejich někdejší užitečnost razantně snižuje. K čemu mohou být ještě dobré? Bolí to, ale končí nejčastěji jako odpad. Ta sladká radost je prostě pryč. Trochu to připomíná Vánoce,…
Na Iberském poloostrově obvykle nenarazíme na mnoho pamětihodností, kterými by se připomínala zima nebo chlad. Nebylo tomu tak vždycky. Španělsko bývalo v ledařské branži pojmem. Ta dávná léta teď připomíná projekt architektonicky i historicky hodnotná rekonstrukce sněžných studní.
Nespoutaná fantazie, exkluzivita a přepestré tvary, inspirace. Jestli něco z toho oslovuje, určitě byste před Vánoci neměli vynechat návštěvu v anglickém Harewoodu. Nejen proto, že tu stojí architektonicky pozoruhodné šlechtické sídlo, otevřené veřejnosti. Když se nachýlí ten správný čas, lidé se…
Třeskutý mráz, sněhové závěje a město schoulené zimou samo do sebe? V kanadském Montrealu touto dobou tradiční obraz. Co by v tak nevlídném podnebí mohlo lidi rozehřát a vykouzlit jim na tváři úsměv? Co třeba kvetoucí náměstí? Architekti z Kanva Architecture to dokázali…
Umělecko-designérský tým THIS IS LOOP navrhl pro loňské Vánoce svůj fascinující vánoční strom, který ozdobil a prozářil už tradiční sváteční prostranství před Kings Cross. A když už je to strom od fantazií sršících kreativců, tak pochopitelně netradiční, konceptuální.
Že designéři nebo architekti tu a tam pro ozvláštnění obohatí proud svých zakázek o nějakou tu instalaci na veřejném prostranství, není až tak překvapivé. AaaM v tomhle jdou ale o hodně dál, Vánoce v Hongkongu by bez nich být nemohly. Na každou vánoční sezónu si připraví nějaké…
Ať se díváte sebelíp, uvnitř PET lahví se obvykle žádné vánoční kouzlo neskrývá. Ztělesňují jen kvality univerzálního materiálu na jedné straně, a ekologické problémy na straně druhé. Architekti ze studia AaaM se rozhodli přemostit toto dilema, a zprostředkovat trvale udržitelnou krásu, jež neroste…
Dramatická krajina si žádá odvážnou architekturu. A jestli něco švédskému projektu Villa Sagalid nechybí, tak právě odvaha. Na rozbrázděné skalní útesy, sklánějící se nad stockholmským zálivem, totiž přichází se svou vlastní skálou. Monumentálním čtyřpodlažním objektem. Neskromným svou výměrou i provedením.
Naprosto jednoduché řešení, které je maximálně efektivní. Chata z Treyvaux je vykreslena několika málo linkami do svahu stráně a poskytuje perfektní výhledy do okolí.
Dům, který rozhodně překvapí. A hned dvakrát, protože z čela i týlu působí naprosto rozdílně. Bělostné křivky čelní uzavřené fasády mu dodávají výzor jakéhosi hradu, zatímco ze dvora je nápadný otevřeností nekonečné terasy. Přesto tyto dva naprosto rozdílné prvky hrají v jednom celku…
Je to dům, který se neztratí, A nejen proto, že se rozhlíží o čtyř světových stran. Zabloudit nemůže i proto, že na (polo)ostrůvku stojí jako jediný, uprostřed. Navíc pro své zpodobnění využívá poměrně originální styl, takže si jej s jinými opravdu nelze splést.
Jednotně vystavěná čtvrť si zakládá na uniformitě svého provedení. Kde je tu prostor pro vyjádření individuality? V interiéru, pod zemí.
