Než se začneme zabývat pojmem dočasné stavby, je nutno si ujasnit, co vlastně stavbou rozumíme. V našem případě je rozhodující definice stavby ve smyslu stavebně právních předpisů a nikoliv dle občanského práva. Často se můžeme setkat s názorem, že pokud je to „pevně spojeno se zemí“ je to stavba. Tento názor je však mylný. Dle stavebního zákona je podstatné pro definici stavby, že musí jít o stavební dílo, které vzniká stavební činností. Nejsou rozhodující použité materiály ani výrobky. Rovněž není rozhodující stavebně technické provedení, účel stavby nebo doba jejího trvání.
Podle doby trvání pak dělíme stavby na dočasné a trvalé. Pokud se jedná o stavbu trvalou, tak to v procesu umisťování ani povolování takové stavby nijak zásadně zdůrazňováno není. Jestli však bude předmětem řízení stavba dočasná, pak už při umisťování takovéto stavby je nutno uvádět její dočasnost, stejně jako při jejím povolení.
Dočasnou stavbou je tedy stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Toto omezení může být na základě žádosti stavebníka nebo vyplývá přímo z ustanovení zákona.
Dočasná stavba může být postavena i na pozemku jiného majitele
V praxi se nejčastěji setkáme s dočasnou stavbou při dočasném využití pozemku.
V případech, kdy je zřejmé, že zamýšlený definitivní záměr na stanoveném pozemku nebude v dohledné době realizován, pak je často možné předmětné území i dočasně využít. Zpravidla jsou tyto pozemky, aby nezůstaly ladem, dočasně využívány jako zahrádky, skladové plochy, případně i k umístění garáží. Ve všech těchto případech tedy půjde o dočasné využití, a pokud budou vyžadovány nějaké stavby, je zřejmé, že i tyto mohou být povoleny pouze jako dočasné. Dočasnost je dána dobou pronájmu, to znamená, než dojde k realizaci původního zamýšleného záměru. Často se jedná o pozemky ve vlastnictví obce, které s nájemci těchto pozemků uzavírají smlouvy na jejich dočasné využití příp. pro umístění a povolení dočasné stavby.
Zdroj: Fotolia.com - mrtwister
Obdobný případ nastává, když je umisťována a povolována stavba na pozemku v majetku jiného vlastníka než je stavebník. V tomto případě pak lze povolit opět pouze stavbu dočasnou a to jenom na tu dobu, na kterou je sjednán pronájem pozemku.
V obou případech, pokud dojde k prodloužení pronájmu pozemku, lze potom v souladu s novým termínem užívání prodloužit i dobu trvání stavby, a to i opakovaně. Termíny dočasnosti jsou vždy stanovovány s ohledem na to, aby nebyla znemožněna realizace definitivního záměru.
Ve kterých případech nelze prodloužit dobu trvání dočasné stavby?
Samostatným případem je pak povolování staveb uvedených v § 104 odst. (1), písm. e) stavebního zákona (dále SZ), pro které postačí ohlášení. Jedná se o stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit.
Tady je už přímo zákonem stanovena dočasnost stavby, a to znamená, že tyto stavby mohou mít trvání pouze po dobu 3 roků a uplynutím této doby je nutné je odstranit. Dobu trvání těchto staveb nelze v žádném případě prodloužit.
Zdroj: Fotolia.com - kalpis
Jak má vypadat dočasná stavba?
Co se týká vlastního provedení stavby, tak se zpravidla odvíjí od toho, k jakému účelu a na jak dlouho je stavba povolena. Základní požadavky kladené na stavby, zejména její bezpečné užívání třeba jen dočasné, musí být zajištěno.
Jak již výše uvedeno je nutno stavbu dočasnou jako takovou projednávat již při jejím umisťování a pochopitelně při povolování. Základní podmínkou pak je, že musí být stanoven konkrétní termín trvání stavby dočasné. Zásadně neobstojí konstatování, že stavba se povoluje jako provizorium, nebo že v případě veřejného zájmu bude odstraněna, jak to často v minulosti bylo.
Pokud stanovená doba dočasné stavby uplyne a stavba není odstraněna, potom stavební úřad z moci úřední zahajuje řízení o odstranění stavby podle § 129 stavebního zákona. Jestli však ještě není nutno tuto stavbu odstranit a je možno ji ponechat, je dána stavebníkovi možnost, aby požádal o změnu stavby podle § 127 SZ spočívající v prodloužení doby trvání dočasné stavby nebo změny dočasné stavby na stavbu trvalou. Nezbytné je vždy připojit i souhlas vlastníka pozemku, na kterém je stavba umístěna.
Samostatnou kapitolou jsou pak stavby dočasné už svým charakterem, jako některé stánky nebo zařízení staveniště. Poslední novela stavebního zákona platná od 1. 1. 2017 umožnila, že prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů, nevyžadují se strany stavebního úřadu žádné povolení. Pokud by se však tyto záměry dotýkaly zájmů orgánů památkové péče, je vždycky nutno i tato krátkodobá zařízení s nimi projednat.
Co se týká zařízení staveniště, tak jednoznačně z charakteru objektů vyplývá, že se jedná o stavby dočasné, které je nutno po dokončení hlavního stavebního záměru odstranit. Jako konkrétní termín pro odstranění zařízení staveniště by měla být kolaudace stavby, pro kterou byly tyto objekty zřízeny. Pokud by snad došlo k tomu, že je žádoucí nějakou stavbu zařízení staveniště ponechat, tak zřejmě bude vyžadovat i provedení nějakých stavebních úprav potřebných pro nové užívání. Tyto bude nutno nejprve povolit a následně zkolaudovat, aby bylo možno stavbu nově trvale užívat k jinému účelu.
Sdílet / hodnotit tento článek