Již dříve jsme si na ESTAV.cz vyprávěli o různých druzích památkové ochrany nemovitostí a vhodného postupu při plánování nové výstavby či rekonstrukcí. Jedním z obvyklých dotazů vlastníků je, jestli jsou nějaké kompenzace za fakt, že není vždy preferována nejlevnější varianta obnovy jejich objektu. Respektive, jestli jim bude přispěno na zhodnocení jejich objektu, když je památkovou péčí vyžadováno jiné než vlastníkovo řešení.
V případě, že investor je vlastníkem kulturní památky, existují státní dotace a krajské dotace. V dotačním programu Program regenerace městských památkových rezervací a zón přispívá na obnovu kulturních památek i příslušné město.
V případě, že se jedná o objekt v památkově chráněném území, v památkové zóně nebo rezervaci, který není kulturní památkou, existuje v současnosti dotace například Královéhradeckého kraje na obnovu neprohlášených staveb v památkových rezervacích a památkových zónách. Je nutné si však uvědomit, kolik takových staveb v kraji máme a že se na každého nemusí dostat. Některé úpravy navíc nejsou dotovány. Stejně tak nutné je si uvědomit, že stavby se zcela podílí na tvorbě kvalitního prostředí se silným geniem loci. Nevhodná úprava již jen jednoho objektu narušuje celek. Požadavky ze strany památkové péče jsou tedy určitou daní za to, že bude sídlo nebo krajina působit harmonicky.
Bujná zástavba vesnic, foto: Matěj Kubina, NPÚ, ÚOP v Josefově
Různá území, různý přístup
Každé památkově chráněné území je odlišné, neopakovatelné a unikátní oproti ostatním a výběr těchto chráněných území není náhodný. Zachování charakteru sídel a krajiny alespoň na vybraném vzorku je podstatné pro zachování naší vlastní identity. Kdyby zde nebyla ochrana území, mohlo by docházet a nejspíš by i docházelo k urbanistickému a architektonickému rozkladu historických sídel. Místa by nemusela být tolik zajímavá a poutavá.
Ostatně návštěvnost chráněných lokalit je značná, protože nás něčím láká. Tím, že jsou jiné, že v sobě mají viditelný kus naší vlastní historie. Nebo proto, že se nám v nich jednoduše líbí. Z toho je poté možné i profitovat – pokud chce někdo sledovat čistě finanční stránku věci. Bez ochrany území a jednotlivých objektů v nich bychom o tato skvělá místa mohly přijít. Neměli bychom co obdivovat.
Městská památková rezervace Nové Město nad Metují, foto: Radomír Rais, NPÚ, ÚOP v Josefově
Je památková ochrana zásahem do soukromého vlastnictví?
Podívejme se zejména na nechráněné české vesnice. Jak ve velké většině zapadají novostavby a úpravy staveb do kontextu kdysi malebných venkovských sídel? Chaotická zástavba, barevná extravagance, nejednotnost materiálů či unifikující nebo neestetické úpravy objektů nepodporují harmonický celek. Současná architektura a úpravy objektů jsou často prováděny podle osobního vkusu a množství peněz, avšak bez ohledu na okolní prostředí, jeho měřítko, strukturu a tradice.
Často by mohly nové stavby stát kdekoliv na světě, protože nejsou stvořeny pro konkrétní místo. Neexistují tedy ani regionální odlišnosti. Snášíme špatně zásahy do osobního vlastnictví, ale přiznejme si, že stará města a vesnice byly čímsi krásné, a to snad i proto, že je z nich cítit vztah k danému místu. Nebylo navíc jedno, jak který dům vypadá v rámci celku. Berme to tak, že památkáři nám podávají pomocnou ruku, jak docílit harmonie s okolím. Každý prvek či materiál, který je k dispozici na současném přesyceném trhu, totiž nemusí být tím nejvhodnějším řešením.
Sdílet / hodnotit tento článek